Příští týden v sobotu má v Praze zasedat Ústřední výkonný výbor ČSSD. Jedním z bodů, o kterém bude pravděpodobně jednat, jsou také volební řády pro krajské volby. Ty se musí vyrovnat s tím, že podle stanov, která strana schválila na svém sjezdu v březnu, o konečné podobě kandidátních listin rozhodují v přímém hlasování všichni členové ČSSD v příslušném obvodu.

Bez ohledu na to, zda straníci budou schvalovat či odmítat už sestavené kandidátky jako celek či dostanou možnost pomocí nějaké podoby preferenčních hlasů zasáhnout i do pořadí na kandidátních listinách, vliv řadových členů v každém případě stoupne. Navíc pravděpodobnější je spíše ta druhá varianta. Pokud se však role členů zvětšuje, nemálo důležité je i to, v jakém stavu se členská základna nachází.

Ústřední tajemník ČSSD ve své zprávě popisuje proměnu členské základny v letech 2012-2014. Sociální demokracii za tu dobu ubylo více než tisíc členů a členek, 234 žen a 821 mužů. Ve výsledku tak poměr obou pohlaví stoupl ve prospěch žen, kterých ubylo přeci jen o něco méně, ale celkově jich je stále jen něco přes 35 %.

↗

Na březnovém sjezdu sociální demokracie schválila nové stanovy, podle kterých o konečné podobě kandidátek rozhodují všichni členové ČSSD v příslušném obvodu. Foto Ondřej Mazura

Sociální demokracie má v současné době více než 22 500 straníků, jejich počet se snižuje od roku 2009, kdy jich bylo skoro o dva tisíce více. Za poslední dva roky se velikost členské základny snížila o necelá čtyři a půl procenta. ČSSD rovněž klesl počet místních organizací, a to o šest.

Nejvíce sociálních demokratů ubylo ve Středočeském kraji, je zde o  241 členů méně, na druhém místě se umístil Ústecký kraj se ztrátou 175 straníků. Největší úbytek oproti stavu před dvěma lety zaznamenal kraj Pardubický (9,49 %), Liberecký (8,41 %) a rovněž Středočeský (8,19 %). Pouze dva kraje dokázaly počet sociálních demokratů zvýšit, Jihomoravský o šedesát tři a Zlínský o šedesát dva.

Je příznačné, že mezi dvěma kraji, kde počet členů stoupá, není žádný z těch, kteří se těší té nejhorší pověsti. Straníci tak nepřibývají ani v Ústeckém kraji, ani v Moravskoslezském. Určitě ne náhodou právě zde sociální demokracii ubývá nejvíce voličů.

Sociální demokracii procentuálně lehce stoupnul počet straníků do třiceti let a nad šedesát let, ale počet členů ve skupině třicet až padesát devět let klesl. Za zmínku stojí i to, že stoupající podíl členů nad šedesát let činí skoro třicet pět procent a naopak členů do třiceti let je něco málo přes devět a půl procenta, věková struktura strany je relativně vysoká. Ve výsledku tak sociální demokracie spíše stárne.

Pokles členů ČSSD sice není nijak dramatický, ale vzhledem k tomu, že se snižuje podíl straníků v kategorii třicet až padesát devět let, můžeme vyloučit, že by za úbytkem počtu členů stála sešlost věkem jako například u KSČM. U sociální demokracie je pravděpodobné spíše to, že lidé ze strany odchází proto, že je členství v ní neuspokojuje. Proud těch, kteří stranu opouští, zároveň musí být natolik velký, že převáží nad počtem těch, jež do strany nově vstupují. A právě to je hlavní nebezpečí, před kterým ČSSD stojí: nedokáže si udržet své členy, a to především ty v produktivním věku.

Snaha více zapojit členskou základnu do sestavování kandidátek, může být jednou z cest, jak dát řadovým členům pocit, že na nich také záleží a že ve straně nejsou jenom do počtu. Samo o sobě to však nestačí. Aby straníci nezískali dojem, že členství v sociální demokracii je jen ztráta času, musí jim strana nabídnout mnohem více. Stranický život by měl být bohatší než schůzování a sestavování kandidátek.