Přiznám se bez mučení, mám rád Bavorsko. Štvou mne ti Bavoři, ale asi stejně, jako já je. Když v hospodě vázne komunikace, opráším němčinu Franze Josepha Strausse. „Sežral buřta, utřel si omastek a řekl to.“ Asi zase někoho urazím. Pokud to nebude číst, tak ne, což je výhoda, protože už jsem ho dopředu varoval.

Takže sjezd ČSSD byl o „Slávkovi“ a „Andrejovi“. Slávek to pochopil a Andrejovi to vyhovuje: ČSSD nemluvila o programu, vymezila se vůči ANO a starý, cynický, jeduplný pragmatik mohl být smírný.

Nedělejme si iluze, sjezd ČSSD byl stejně plochý a podobně prázdný, jako sněm ANO. Žádná debata o programu, žádný svár o věc, nula, nula nula! Takové to velké Ó, co udělá český kapr, když vykoukne uprostřed léta v tom upoceném horku z rybníka někde mezi Třeboní a Jindřichovým Hradcem. Jetel na vodě.

Celý týden mám ze sjezdu špatné trávení a spaní. Nikoliv proto, že bych dostal málo brambor, já si o víc řekl, Pán Bůh mi krzeva toho proříz hubu, ale proto, že jsem se nudil. Nudil jsem se, neboť jsem neslyšel nic o tom, co lídr politického trhu bude dělat s tím vším bordelem tady. Třeba že nám blbne celá generace dětí a učitelé berou almužničku za výkony skoro titánské.

Je-li tady možné, aby ředitelka školy vyplnila fascikl, kdy požádala o místo asistenta pro jiné dítě a krajský úřad jí odpověděl, že jí místo dává, ale peníze si musí najít sama, pak se ptám, kde byl na sjezdu ministr školství?

Je-li tady možné, aby vzdělaná matka o třech dětech žebrala o místo, aniž by jí kdo pomohl a čtu-li, že se zákon o hrazení výživného odkládá, pak se ptám, kde je ministryně sociálních věcí?

Je-li tady možné, aby oběti trestných činů žebrali o desátky státu, ptám se, kde je ve vládě sociální demokracie?

Příliš mnoho slov o minulosti, kořenech, hodnotách, minulosti a příliš mnoho málo o budoucnosti.

Ačkoliv se sjezdem neslo, že si Milan Chovanec pokaňhal svoji kandidaturu projevem, zdefinoval ho. Byl to jeho sjezd, jeho vítězství a triumf. Mluvil k sobě a k Sobotkovi. Prostě Plzeň.

Chápu, že Michal Hašek a Jeroným Tejc udělali chybu. Michal víc, je to dítě a už nevyroste. Ale stejně tak je dětské masakrovat člověka, který prokazuje široko daleko schopnosti, jichž nikdo na sjezdu nedosáhl. Jeroným Tejc má čas a nebude-li hloupý, využije ho. A nebude-li hloupý pan premiér, najde k němu cestu. On je dnes ten, kdo rozdává ty jednohubky.

K tématu dnes také komentář Jana Grubera, jenž hájí jiné hodnocení události.