Část zelených založila ve straně levicovou platformu
Vratislav DostálVe Straně zelených vznikla levicová platforma. Její členové tvrdí, že se zelení musí přihlásit ke kritice současného společenského systému a k prosazování takových návrhů, které povedou demokratickou cestou k jeho podstatné proměně.
Ve Straně zelených vznikla levicová platforma, mezi její signatáře patří i několik veřejně známých osobností, v seznamu jmen je i řada autorů Deníku Referendum, mimo jiné Martin Škabraha, Jiří Guth, Andrea Cerqueirová, Dagmar Daňková nebo Monika Horáková. Název platformy je Zelená re:vize.
„Jsme přesvědčeni, že naše společnost potřebuje čerstvý impuls. Strategie opatrného pokroku v mezích české politické tradice, které se Strana zelených dosud držela, se podle nás neosvědčuje a nastal čas přinášet nová řešení namísto pouhého komentování iniciativ jiných,“ píše se v úvodu zakládajícího manifestu platformy.
V pátek o dokumentu jednalo předsednictvo strany. Zástupci platformy chtěli veřejnost o jejím vzniku informovat v tiskové zprávě, její publikaci ale předsednictvo na webu zelených odmítlo. V usnesení předsednictva se pouze píše, že bere na vědomí materiál Zelená re:vize jako podnětnou iniciativu členské základny k programové debatě.
Zelené čeká celostranická debata o programu, na nedávném sjezdu panovala všeobecná shoda o potřebě jeho aktualizace. Podle předsednictva zelených je ale vznik platformy na samém počátku programové debaty nešťastným krokem: „Zejména z důvodů možné dezinterpretace vnitrostranické názorové a programové debaty směrem navenek.“
V ustavujícím manifestu levicové platformy se píše, že se zelení musí přihlásit ke kritice současného společenského systému a k prosazování takových návrhů, které povedou demokratickou cestou k jeho podstatné proměně. „Politika je buď sociální, nebo žádná,“ dodávají autoři dokumentu.
A zdůrazňují, že mimo funkční společnost se lidé nemohou svobodně rozvíjet a realizovat. „Podstatou politiky je vytvářet společenskou soudržnost, pečovat o ni, a dávat tak smysl společnému bytí, nikoli ho ničit. Našimi výchozími hodnotami jsou proto rovnost, solidarita, udržitelnost, samospráva a seberealizace,“ píše se v manifestu.
Jeho autoři také ostře kritizují logiku zisku: „Je nepochybné, že nemilosrdná soutěž znásobila světové bohatství, ale to vše za cenu vzniku obludných nerovností, drancování přírodních zdrojů, zbytečnému utrpení zvířat a zotročování milionů lidí.“
Připomínají proto, že je nutné volné soutěži nastavit v některých oblastech jasné limity. „Naším prvním cílem musí být předcházení nadměrným sociálním, ekonomickým a regionálním nerovnostem či jejich náprava. Zadruhé je nutné omezit vliv těchto nerovností na politiku a skrze ni na fungování společnosti jako celku,“ nepochybují.
Otázka nyní je, jaký ohlas jejich manifest vzbudí uvnitř strany. Předsednictvo jej přijalo spíše chladně, na reakci členské základny si budeme muset ještě nějaký čas počkat. Teprve pak půjde odhadnout, zda se programové priority levicové platformy promítnou i do programu zelených.
Dnes jsem rád, že v levicové platformě je i pár členů SZ, které znám už léta. A vůbec mi nevadí ta „levice“, i když uznávám, že v posledních desetiletích ztrácí dělení na levici a pravici svůj protikladný smysl. Jenže v ČR je „levicí“ sociální demokracie a komunisté, to v lepším případě, v horším případě je to Miloš Zeman a trochu nahnědlé, až fašistoidní národovecko-sociální proudy, spojené s anticiaganismem, islamofobií, antikomunismem a provinciálním českým nacionalismem. To dnešní levicové platformě SZ zřejmě nehrozí.
Snad se povede ovlivnit i zaměření celé SZ a ta posílí evropskou radikální levici, která je demokratičtější a socialističtější než reformisté v evropských sociálnědemokratických, socialistických a komunistických stranách. Ano, mám na mysli řeckou Syrizu, španělské Podemos, francouzskou Front de gauche (Levicovou frontu), ale i parlamentní německou Die Linke a další menší skupiny. V ČR je trochu předběhla hnutí Ne základnám, ProAlt, Evropané proti válce, Socialistický kruh, Společenství práce a solidarity a další, která ukazují, že poptávka po radikální levici tu je.
Těším se také na diskusi o sporných (pro mne sporných) bodech programového zaměření. Zatím mě napadá jen ta „lokální měna“, která je asi výrazem obecného odporu ke státu a daním. Jako celoživotní odpůrce anarchismu jsem v tomto punktu (zatím jediném) proti.
Na diskusi se také těšíme. První reakce naznačily, že se rozhodně nebudeme nudit :-)
A Matěj Hollan je typický aktivista, v roce 2006 neúspěšně kandidoval za SZ jako její nečlen do obecních voleb, v roce 2013 s Martinem Bursíkem (!) zakládal neúspěšnou politickou stranu LES, nyní je náměstkem brněnského primátora za politické hnutí Žít Brno, jehož je členem.
Nevidím do záměrů zakladatelů levicové platformy Strany zelených, jen doufám, že v nich není snaha, aby se „viditelně uplatnili“. Podle mého názoru, společnost (česká, evropská atd.) nepotřebuje moc ve veřejném životě (v politice) lidi, kteří jsou touto snahou motivováni, tedy kteří jsou motivováni především touto snahou. Potřebuje politický program a obratné prosazování lidských práv, základních svobod a dalších práv lidí a také rovnoprávnosti s odstraňováním diskriminace a konečně potřebuje solidaritu, hlavně sociální a mezinárodní. Chce to jen modernizovat více než dvě stě let staré heslo volnost – rovnost – bratrství. Manifest platformy, její programové body a osobní kvality přihlásivších se členů SZ, jejichž počet roste, naznačují, že by tomu tak býti mohlo.
Co se týče Matěje Hollana (tam to ještě bude zajímavější), tak u něj zřejmě šlo o jakési "delegované" ne/účasti - například na rodiče v SZ a pak v LES, sám do LES myslím ale ani nevlez (což by byla odzvláště vypečená taktika..) Nicméně si ještě vzpomínám, že o své účasti ve SZ se několikrát vyjadřoval, zde: http://www.online.muni.cz/absolventi/4836-hollanovi-o-ekologicke-problemy-neni-zajem#.VPT16SzkeIQ např. píše o 4 letech 2006-2010..
K poslednímu vašemu odstavci bych dopnil jen dvě..slova: Kéž by!