Omlouvám se hned na začátku za lehce provokativní a nadnesený název k poměrně prostému tématu. K této poznámce mě vyprovokovala jistá ledabylost při přepisu cizích jmen z jazyků, které nepoužívají latinku, což zejména v případě jazyků slovanských působí mnohdy komicky. Domnívám se, že je to bohužel záležitost (tedy svým způsobem i neblahý trend) posledních dvou desetiletí, za první republiky nebo za komunismu by bylo něco takového stěží myslitelné.

Stává se nyní poměrně často, že pod vlivem přejímání informací z anglicky psaných zdrojů se dostávají do českého textu osobní jména ruského, ukrajinského, srbského, čínského aj. původu v anglické transkripci.

U slovanských jazyků si toho asi nejvíce lidí dokáže povšimnout, neboť tyto jazyky mají podobný systém hláskosloví. Tomu je mimochodem český pravopis velmi dobře uzpůsoben, takže systém háčků a čárek nad písmeny převzaly z češtiny mnohé slovanské a baltské jazyky. Předesílám mimochodem, že existují ustálená pravidla pro transkripci cizích jmen a slov do češtiny, takže jejich porušení je hrubou chybou.

Je poměrně běžné, že špatnou transkripci používají na internetu amatéři. Někdo si dá na Youtube oblíbenou písničku od Vysockého v podání Jaromíra Nohavici, ale jméno Vladimíra Vysockého napíše jako „Vysotsky“.