Před nedávnem rozhýbaly Českou republiky dvě zprávy: prohlášení veřejné ochránkyně práv Anny Šabatové, která řekla, že zákaz nošení šátků v pražské střední zdravotnické škole v Ruské ulici je diskriminační, a návrh teplických radní, kteří chtějí zakázat zahalování obličeje na veřejnosti.

Mnoho lidí se k těmto kauzám vyjádřilo a uvedlo různé argumenty pro a proti, nicméně bych se chtěla nyní zaměřit na jeden, a to ten, že nošení šátku ženu omezuje a brání jí v úspěšné integraci do společnosti.

Tento názor zastává i teplická zastupitelka Iva Dvořáková. V rozhovoru pro Mladou frontu DNES se vyjádřila: „Když jsem před lety viděla v Teplicích zahalenou ženu, hned mi to bylo nepříjemné a přijde mi to pro ni ponižující. Chápu, že v tom vyrostla a k tomu se i svobodně rozhodla, ale je vychovávaná v tom, že je to normální.“

Podobný názor napsala odbornice na zdravotní výživu Margit Slimáková ve svém blogovém příspěvku Šátek. Obhajujeme svobodu a právo, nebo manipulaci a povinnost? na serveru Aktuálně.cz: „Kdo jsou zahalené ženy a proč pokrývky nosí? Nedovedu pochopit, proč by jakákoliv dívka či žena, která žije ve svobodné společnosti, měla chuť dobrovolně celoživotně schovávat své vlasy, hlavu či celé tělo. Omezovat své tělo, vyřazovat se ze společnosti, do které přišla žít, ohrožovat své zdraví omezeným viděním anebo pohybem, vzdávat se světských radostí, jako je venkovní koupání anebo mnohé sporty. Může několikaleté vymývání mozku o náboženské anebo společenské potřebě zahalování v dětství vést k celoživotní touze šátek nosit, a dokonce tuto potřebu obhajovat?“