Nehájím to, co kritizujete

Saša Uhlová

K nošení šátku mají muslimské ženy různé postoje. Některé je považují za formu útlaku a rády by žily bez něj. Jiné je považují za integralní součást své identity a cítí se bez něj nepříjemně „jako nahé.“

Nyní proto zabijte všechny chlapce mezi dětmi a zabijte všechny ženy, které poznaly soulož s mužem. Všechny (mladé ženy), které nepoznaly soulož s mužem, nechte naživu pro sebe.

Když pročítám reakce na případ dvou muslimských dívek, které nechtěly studovat na zdravotní škole bez šátků na hlavě, utvrzuji se v názoru, že fanatismus není nutně náboženský, může být i protináboženský. Kdo se těch dvou dívek zastane s tím, že by měly mít právo studovat se zahalenými vlasy, stává se v očích svých názorových oponentů obhájcem ženské obřízky, stříkání kyseliny do tváře, domácího násilí, nucení k nošení šátků.

Otázka, jak můžu já, feministka, hájit právo žen zahalovat své vlasy, se nabízí. Nehájím ale primárně nošení šátku, nýbrž principy liberální společnosti, která bude otevřená všem, i muslimským ženám, aniž by určovala, jak mají žít. Jsem přesvědčena, že jedině tak se jim otevře cesta k možné emancipaci.

Knihy bez kontextu

Úvodní citát není z Koránu, nýbrž z Bible. Jsou to slova Mojžíšova a většina z nás by na základě tohoto nebo podobných citátů neoznačila evropskou křesťanskou tradici za násilnickou a nelidskou. Křesťanství ve své historii mělo mnoho podob, často se také mísilo s tradičními předkřesťanskými zvyky. 

Ve jménu křesťanství bylo napácháno mnoho zla. Kam až může vést (náboženský?) fanatismus, ukazuje film Padlé ženy. V historii i současnosti lze najít řadu příkladů, které různá náboženství diskreditují. Argumentovat je možné rovněž citáty z Bible i Koránu, které podávají důkaz „zvrhlosti“ obou náboženství. 

Bible i Korán jsou ale knihy, které nelze brát doslova. Je třeba k nim přistupovat hermeneuticky s historickou kritikou, s kritikou tradice, s textovou kritikou, s kritikou předávání, atd. To vše jsou rozsáhlé vědní obory, které vznikly na základě studia náboženských textů, ale dnes jsou používány i k rozboru a pochopení nejrůznějších děl rozličných kultur.

Obřezaná sexualita

Jak je to ale s velice diskutovanou ženskou a opomíjenou mužskou obřízkou? Ta je jistě perverzním zásahem do integrity lidského těla, ale je skutečně zapříčiněná islámem?

Ženská i mužská obřízka jsou tradičně používány k tomu, aby zamezovaly sexualitě. Více jak polovina amerických mužů je obřezaná. Ženská obřízka byla často praktikována v USA u příliš sexuálně aktivních děvčat a žen až do roku 1960, pojišťovny ji proplácely ještě v sedmdesátých letech a ilegální je teprve od roku 1996.

Ženská obřízka se prováděla před příchodem islámu už ve starověkém Egyptě. V Koránu se o ženské obřízce nepíše. V Etiopii ženy obřezává kupříkladu i tamní židovská komunita, a naopak v Saudské Arabii ženy obřezávány nejsou.

Vinit náboženství, zde islám, ze zvyků a postupů, které společnosti tradičně používaly, je velice oblíbeným postupem. Opomíjí skutečnost, že náboženství je zpravidla takové, jaká je doba a společnost. Může ji samozřejmě i měnit, či vývoj zpomalovat, ale vliv je oboustranný.

Kultura v pohybu

Vše je neustále v pohybu, i naše zvyklosti a kultura se mění. Stejně tak se vyvíjejí i společnosti, kde je islám hlavním náboženstvím, byť se to tak nemusí z evropského rychlíku jevit. To, kam se společnost posouvá, jak se proměňuje, je často ovlivňováno mnoha faktory. 

K zakonzervování či dokonce posilování autoritářských postojů vůči ženám často přispívá nalezení vnějšího nepřítele, kterým se stává „amorální“ euroevropská civilizace. To je třeba důvod konzervativních postojů imigrantských muslimských komunit v Evropě. 

Když vidí kolem sebe tolik „prostopášnosti“, utvrzují se v tom, že jediná cesta je posílení vlastních tradic. Pro ženy v těchto komunitách je to nemilé o to víc, že právě ony bývají mnohem úspěšnější při studiu i celkově při integraci do většinové společnosti než jejich mužské protějšky. K nošení šátku mají muslimské ženy různé postoje. Některé je považují za formu útlaku a rády by žily bez něj. Jiné je považují za integralní součást své identity a cítí se bez něj nepříjemně „jako nahé.“ To se samozřejmě může v poměrně krátké době změnit, šátky mohou v další generaci vymizet, otázka ovšem je, jakým způsobem k tomu přispěje evropský boj proti šátku. Zda vývoj k větší svobodě žen spíše nezvrátí.

Chceme přece vaše dobro

Nesouhlasím s tím, aby byly ženy nuceny k zahalování, příčí se mi nerovnost mezi pohlavími, znásilňování žen, a to i v symbolické rovině. Pro všechny malé dívky i chlapce na světě bych si přála, aby měli rovný přístup ke vzdělání, aby si mohli samy vybírat své partnery, aby nebyli ponižováni a  znetvořováni. Důstojnost žen je bohužel pošlápávaná nejen v tradičních kulturách, ale i v té naší euroamerické civilizaci, i když je zde útlak mírnější, nebo má jiné podoby.

Co přesně ale chtějí lidé, kteří se domnívají, že právě islám je příčinou všeho zla a útlaku žen, dělat? Zakázat ho? Domnívají se, že by bez náboženství bylo ženám na světě lépe? Nebo se chtějí omezit na to, že zakáží jeho projevy na našem území? Pro dobro těch nebohých žen? 

Náboženství je i souborem hodnot, které pomáhají věřícím orientovat se ve světě, přispívají k ukotvení a vyrovnanému přístupu k životu a smrti. Ateismus negeneruje automaticky otevřenost a toleranci. Ostatně velice ateistická Česká republika není tím nejpříjemnějším místem k životu, přes to, že nás tu žádné náboženství nesvazuje. Jak je to možné?

S šátkem? Bez šátku

Co se přesně stane, když dívka s šátkem nemůže chodit do školy? Vycházím z četných zkušeností, které jsem nasbírala ve Francii, kde se „šátky“ ve školách řešily mnoho let, i v době, kdy jsem tam žila. Francouzský stát nošení šátků ve školách nakonec plošně zakázal. Dívky, které nosily šátky dobrovolně a nebyly doma nijak utlačovány, většinou východisko nalezly. Přijaly je soukromé školy, většinou katolické, vzdělávaly se doma, nebo odjely studovat do zahraničí. Svou situaci jistě vyřeší i obě mladé ženy, které odešly ze školy v Praze. (Reportáž v Událostech 8. listopadu od třicáté první minutyvyjádření ředitelky školy)

V horší situaci byly dívky, které byly doma v podřadné pozici a vzdělání pro ně představovalo jedinou cestu, jak se ze své situace vymanit. Nucený odchod ze školy se v jejich případě často stal pro rodinu záminkou, aby je ze studií stáhla a rychle provdala. Obhájci práva žen nenosit na vlasech šátek si tak mohli gratulovat k fenomenálnímu úspěchu.

    Diskuse (17 příspěvků)
    ??
    November 14, 2013 v 9.24
    Hezké, ale s malou chybou.
    Všichni řeší šátek. A je to samozřejmě i chyba sdělovacích prostředků, že zjednodušují. Nikdo už nadále neinformuje, zda je pravda, že dívky odmítly se účastnit tělesné výchovy. To už lze považovat za podvracení sekulárního státu. Nedávno byl podobný případ řešen v Německu a kompromisem se stalo, že dívky při výuce plavání budou nosit "burkiny". Snad netřeba vysvětlovat. Jaký dopad to bude mít na jejich postavení ve skupině dětí, islamisté neřeší. Jaký vztah si k islámu vytvoří jejich spolužáci neřeší rovněž nikdo. Neřešte šátky, ale souvislosti.
    Saša Uhlová, novinářka
    November 14, 2013 v 11.27
    Katolíci a debata o šátku
    Katolická církev dokonce proti zákazu aktivně vystupovala. Poskytnutí azylu muslimským studentkám bylo jen logické vyústění tohoto postoje.
    IV
    Ivo Vlasatý, budižkničemu - ProAlťák - Pirát
    November 14, 2013 v 13.56
    Takže pane Kuchejdo,
    když jsem se jako žák základní školy cítil při hodinách tělocviku nepříjemně, vlastně jsem podvědomě podvracel sekulární stát? A když mého spolužáka matka kvůli šikaně z tělocviku omlouvala...? Dobré vědět, toto.
    ??
    November 14, 2013 v 14.58
    Promyslete si to trochu p. Vlasatý.
    Ty dívky se necítily v tělocviku špatně, ony ho odmítly z náboženských důvodů. Příště někdo z náboženských důvodů odmítne výuku přírodopisu , dějepisu, zkrátka dosaďte si cokoliv. Co pak z těch dětí vyroste. Budižkničemové ?
    ??
    November 14, 2013 v 15.32
    O svobodu vyznání nejde ani omylem p. Uhlová.
    "Katolická církev dokonce proti zákazu aktivně vystupovala." Položila jste si otázku, proč katolická církev (ne celá) tak ochotně kolaborovala s islámem ? Připomenu dvě aféry . Salman Rushdie a jeho odsouzení k smrti pro urážku islámu. Pokus o zavraždění redaktora Jyllands-Posten za zveřejnění karikatur Mohameda. Cílem , bohužel té horší části katolické církve (u nás např. Semín a Bátora), je docílit takové "ochrany" víry a náboženských symbolů aby bylo možno lidi kteří pošpinili náboženské symboly (z hlediska fanatiků) trestat. Za tímto účelem, se katoličtí oportunisté bez skrupulí spojili s islámskými fanatiky. S tolerancí to nemá vůbec nic společného. Právě naopak.
    IR
    Ivana Recmanová, studentka a lingvistka
    November 14, 2013 v 15.35
    Ve skutečnosti...
    Otázka je, kde se nachází pravda. Když vypukla tato aféra, ředitelka samozřejmě zopakovala řád školy, ale dodala, že dívky spíš odešly kvůli tomu, že měly problémy s docházkou na tělocvik a praxi. Dívky to popřely. Poté vydala ředitelka školy prohlášení (http://www.szs-ruska.cz/aktuality2), ve kterém pro změnu tvrdí, že dívky byly se školním řádem seznámeny, proti ničemu neprotestovaly, ale v průběhu školního roku z neznámých důvodů ukončily studium (přičemž jedna měla pocit, že prochází šikanou). Zajímalo by mě, jestli se někdo zeptá učitelů nebo studentů na další podrobnosti, protože ředitelka mluví nekonzistentně a tvrzení dívek je protichůdné s tím, co ona říká.
    IV
    Ivo Vlasatý, budižkničemu - ProAlťák - Pirát
    November 14, 2013 v 16.38
    Pan Kuchejda ví, kde je pravda, to jen my ho neposloucháme.
    ??
    November 14, 2013 v 19.36
    Po lopatě .
    Poukazuji na to, že pravicové skupiny v katolické církvi využily hysterické reakce islamistů v uvedených případech, aby zdůraznily nutnost větší ochrany i křesťanských náboženských symbolů a cítění. S náboženskou tolerancí nemělo přijímání "ošatkovaných " dívek do církevních škol nic společného.
    "Co má Semín a Bátora společného s katolickou církví ve Francii?" Možná jsem měl napsat "Cílem , bohužel té horší části katolické církve ve Francii (u nás např. Semín a Bátora),". Chtěl jsem poukázat na to, že i v církvi jsou lidé s nekřesťanskými motivy jednání. V té české i té francouzské. Ještě nějaká nejasnost ?
    ??
    November 14, 2013 v 19.59
    Pane Vlasatý proč bych nemohl mít pravdu?
    Je k tomu nějaký vážný důvod?
    Asi před třemi lety, se v Francii projednával případ, kdy muslimský manžel žádal zrušení sňatku, protože manželka jej "mylně informovala o stavu její panenské blány". Považoval jsem za nehorázné, že soud v první instanci mu dal za pravdu a že se tím vůbec zabýval. Ale zaznamenal jsem zadostiučinění u skalních českých katolíků. Nejvyšší soud po roce tento skandální rozsudek naštěstí zrušil. Ty "katolické nadšence" vůbec nezajímalo, že i v západní Evropě muslimové praktikují vraždy z důvodů cti. Ta dívka byla patrně žhavý kandidát na vraždu. Znám asi osobně víc muslimů, než ti kdo zde diskutují. Mého přítele se jeho otec (Hadži- vykonal cestu do Mekky) pokusil zabít nožem, protože si vzal za ženu katoličku. Není třeba muslimy odsuzovat, ale je třeba být opatrný vůči projevům islamismu.


    MP
    Martin Profant
    November 15, 2013 v 1.7
    Pane Kolaříku,
    To je zbytečné. Pan Kuchejda to prostě ví. A nenechá se zmást fakty. Jako např. ona i ta paní ředitelka, co se zřejmě nikoli náhodou jmenuje po ptákovi symbolizujícím nadutou hloupost, jasně řekla, že se jednalo o nošení šátku, uvedla děsivou vizi třídy plné žáků s kapucemi a kulichy -- představil jsem si to a je to podobná noční můra jako Karlák, kde by na každém stromě byl voják bez disciplíny. A nošení pokrývky hlavy proto školní řád zakazuje. Teprve potom mluvila o možných problémech v případě tělocviku.
    On pan Kuchejda prostě ví, že reakce žáka na ponižování je "hysterická islamistická reakce".
    + Další komentáře