Nyní proto zabijte všechny chlapce mezi dětmi a zabijte všechny ženy, které poznaly soulož s mužem. Všechny (mladé ženy), které nepoznaly soulož s mužem, nechte naživu pro sebe.

Když pročítám reakce na případ dvou muslimských dívek, které nechtěly studovat na zdravotní škole bez šátků na hlavě, utvrzuji se v názoru, že fanatismus není nutně náboženský, může být i protináboženský. Kdo se těch dvou dívek zastane s tím, že by měly mít právo studovat se zahalenými vlasy, stává se v očích svých názorových oponentů obhájcem ženské obřízky, stříkání kyseliny do tváře, domácího násilí, nucení k nošení šátků.

Otázka, jak můžu já, feministka, hájit právo žen zahalovat své vlasy, se nabízí. Nehájím ale primárně nošení šátku, nýbrž principy liberální společnosti, která bude otevřená všem, i muslimským ženám, aniž by určovala, jak mají žít. Jsem přesvědčena, že jedině tak se jim otevře cesta k možné emancipaci.

Knihy bez kontextu

Úvodní citát není z Koránu, nýbrž z Bible. Jsou to slova Mojžíšova a většina z nás by na základě tohoto nebo podobných citátů neoznačila evropskou křesťanskou tradici za násilnickou a nelidskou. Křesťanství ve své historii mělo mnoho podob, často se také mísilo s tradičními předkřesťanskými zvyky. 

Ve jménu křesťanství bylo napácháno mnoho zla. Kam až může vést (náboženský?) fanatismus, ukazuje film Padlé ženy. V historii i současnosti lze najít řadu příkladů, které různá náboženství diskreditují. Argumentovat je možné rovněž citáty z Bible i Koránu, které podávají důkaz „zvrhlosti“ obou náboženství. 

Bible i Korán jsou ale knihy, které nelze brát doslova. Je třeba k nim přistupovat hermeneuticky s historickou kritikou, s kritikou tradice, s textovou kritikou, s kritikou předávání, atd. To vše jsou rozsáhlé vědní obory, které vznikly na základě studia náboženských textů, ale dnes jsou používány i k rozboru a pochopení nejrůznějších děl rozličných kultur.

Obřezaná sexualita

Jak je to ale s velice diskutovanou ženskou a opomíjenou mužskou obřízkou? Ta je jistě perverzním zásahem do integrity lidského těla, ale je skutečně zapříčiněná islámem?

Ženská i mužská obřízka jsou tradičně používány k tomu, aby zamezovaly sexualitě. Více jak polovina amerických mužů je obřezaná. Ženská obřízka byla často praktikována v USA u příliš sexuálně aktivních děvčat a žen až do roku 1960, pojišťovny ji proplácely ještě v sedmdesátých letech a ilegální je teprve od roku 1996.

Ženská obřízka se prováděla před příchodem islámu už ve starověkém Egyptě. V Koránu se o ženské obřízce nepíše. V Etiopii ženy obřezává kupříkladu i tamní židovská komunita, a naopak v Saudské Arabii ženy obřezávány nejsou.

Vinit náboženství, zde islám, ze zvyků a postupů, které společnosti tradičně používaly, je velice oblíbeným postupem. Opomíjí skutečnost, že náboženství je zpravidla takové, jaká je doba a společnost. Může ji samozřejmě i měnit, či vývoj zpomalovat, ale vliv je oboustranný.

Kultura v pohybu

Vše je neustále v pohybu, i naše zvyklosti a kultura se mění. Stejně tak se vyvíjejí i společnosti, kde je islám hlavním náboženstvím, byť se to tak nemusí z evropského rychlíku jevit. To, kam se společnost posouvá, jak se proměňuje, je často ovlivňováno mnoha faktory. 

K zakonzervování či dokonce posilování autoritářských postojů vůči ženám často přispívá nalezení vnějšího nepřítele, kterým se stává „amorální“ euroevropská civilizace. To je třeba důvod konzervativních postojů imigrantských muslimských komunit v Evropě.