Dolní komora belgického parlamentu schválila ve čtvrtek zákon, který zakazuje zahalování celé postavy, včetně obličeje na veřejných místech. Navzdory nedávnému pádu vlády nehlasoval žádný poslanec proti, dva se zdrželi. Jestliže předlohu schválí dle očekávání i Senát, stane se Belgie první zemí EU, v níž je příslušný způsob odívání celostátně trestaný.

Podle předkladatelů má nová legislativa zamezit donucování muslimských žen a dívek k nošení oděvů, které zakrývají celé tělo i s tváří — burky a nikábu. Ošacení, jež nosí především ženy v Afghánistánu (burku) a v konzervativních arabských zemích (nikáb), je z jejich pohledu zároveň neevropské a brání integraci muslimských přistěhovalců do společnosti.

Četní experti na problematiku islámu ale varují, že zákon k usnadnění integrace nepovede, spíše naopak.

„Zákaz je útokem na symptom, nikoliv na příčinu. Žena, která je opravdu nucena nosit burku, zůstane po vstoupení zákona v platnost uvězněna v domě (...) a nejspíš nikdo nemůže myslet vážně, že zákaz nějak osvítí jejího manžela,“ píše pro německý Spiegel Jásín Mušaraš, publicista a odborník na dané téma.

„Pokud chce Belgie už něco nařizovat, mohla by zvážit například povinnou předškolní docházku, nejlépe s povinným vzděláváním rodičů ve večerních školách,“ dodává.  

Podobný názor zastává i muslimská právnička Intissár Cherígiová. „Zákaz burky vychází z předpokladu, že jsou muslimky k jejímu nošení donuceny. Často je tomu přesně naopak," píše v pátečním vydání britského Guardianu.

Podle Cherígiové by bylo lépe věnovat pozornost diskriminaci, nezaměstnanosti, bariérám v přístupu ke vzdělání či problému ekonomické deprivace. „Je dobré si uvědomit, že podle průzkumů roku 2006 — to jest z období relativní konjunktury — žije šedesát procent tureckých a pětapadesát procent marockých přistěhovalců v Belgii pod hranicí chudoby," konstatuje právnička.

Za porušení zákona stanovuje norma pokutu od patnácti do pětadvaceti euro, nebo až sedmidenní vězení. Výslovně má být postihováno zahalování ve veřejných institucích, zejména na úřadech, ale i na ulicích a v parcích. Motocyklisté, hasiči a účastníci tradičního belgického karnevalu mají ze zákona výjimku.

Agenturní komentátoři se shodují, že význam zákona je především symbolický. V Belgii žije jen minimum muslimek, které by dávaly přednost burce, případně nikábu před méně konzervativním ošacením, například čádorem, chimárem či šajlou, které obličej nezakrývají. Dle BBC jde řádově o desítky až stovky. Celkový počet muslimek v Belgii přitom přesahuje čtvrt milionu.

O zavedení podobné normy usiluje i neogaullistický Svaz pro lidové hnutí pod vedením prezidenta Sarkozyho. Francouzská pravice již dříve prosadila zákaz nošení náboženských symbolů (tedy i muslimských šátků — hidžábů) na školách. Zákaz úplného zahalovaní na veřejnosti chce celostátně zavést i italská národovecká pravice. Příslušné vyhlášky dnes platí v několika severoitalských městech.  

Belgický Senát by měl o návrhu hlasovat v květnu. Jestliže projednávání nezbrzdí hádky o podobu nové vlády, očekává se, že začne platit v průběhu léta.

Další informace:

BBC News Belgian lawmakers pass burka ban

Der Spiegel Belgisches Parlament stimmt für radikales Burka-Verbot

Der Spiegel Wieso ein Burka-Verbot sinnlos ist

The Guardian A Belgian face-veil ban would be senseless