Server Lidovky.cz zveřejnil v úterý odpoledne text vycházející z exkluzivních informací z úřady ombudsmanky Anny Šabatové. Aniž by se čtenáři dozvěděli zdroj, server citoval z materiálu, který veřejná ochránkyně plánovala zveřejnit v polovině září. Týká se otázky, zda mohou muslimky v českých školách nosit šátky. „Muslimské šátky do českých škol patří. Takto volně by šel interpretovat interní postoj veřejné ochránkyně práv Anny Šabatové. Ta v tichosti v době letních prázdnin analyzovala výbušnou kauzu ze Střední zdravotnické školy v Praze 10,“ napsal server v úterý.

„Šetření ještě není skončené. Je to ve fázi, kdy musí zareagovat dotčený orgán a my to vyhodnotíme definitivně. V žádném případě se k tomu nyní nebudu vyjadřovat," řekla Lidovým novinám Šabatová. Na článek, který mezitím převzala prakticky všechna média a který hojně a kriticky komentovali nejen novináři, nýbrž i řada politiků, pak ombudsmanka reagovala zveřejněním stručného prohlášení. Uvedla v něm, že případ nošení muslimských šátků ve škole dosud není ukončen.

„Počátkem července ochránkyně se svým názorem a jeho zdůvodněním seznámila všechny zúčastněné. Současně jim poskytla lhůtu k vyjádření a sdělení skutečností, které mohou ovlivnit konečný závěr. Tato lhůta uplyne s koncem srpna. Vzhledem k citlivosti případu ochránkyně všechny požádala o diskrétnost (nezveřejnění průběžné zprávy)," uvedla ombudsmanka ve středu s tím, že s podrobnostmi případu a jeho hodnocením veřejnost seznámí až po úplném ukončení šetření, které předpokládá ve druhé polovině září.

Nakonec tak ale učinila již ve čtvrtek v podvečer. „Vzhledem k probíhající veřejné diskusi se ochránkyně rozhodla seznámit veřejnost alespoň se základními informacemi o případu. Dosud neobdržela vyjádření školy, proto podrobnosti a úplnou argumentaci zveřejní až po uzavření věci ve druhé polovině září 2014,“ uvedl tiskový odbor ombudsmanky. Oč v případu jde? Podle Šabatové se střední zdravotnická škola dopustila nepřímé diskriminace, když studentce ze Somálska zakázala nosit při běžném vyučování muslimský šátek (hidžáb zahalující pouze vlasy, krk, případně také poprsí).

„Studentka ze Somálska byla nucena ukončit studium na střední zdravotnické škole v Praze z důvodu odepření možnosti nosit během výuky hidžáb. Požadavek vycházel ze školního řádu, který vyžadoval dodržování společenského chování a zakazoval nosit ve škole pokrývku hlavy. Studentka považuje nošení muslimského šátku za projev svého náboženského vyznání. Proto obecné pravidlo mířící ve skutečnosti na jiné případy považovala za nepřímo diskriminační, protože ji znevýhodnilo proti ostatním studentům,“ uvedla Šabatová.

Česká republika nestanovila žádným právním předpisem přísnější pravidla pro užívání náboženských symbolů ve veřejném prostoru, jako je tomu v některých jiných státech, respektive nestanovila pravidla žádná. Na tuto problematiku proto podle ombudsmanky dopadá pouze obecná úprava obsažená v Listině základních práv a svobod, v antidiskriminačním zákoně a ve školském zákoně.

Jinak řečeno, Šabatová tvrdí, že projevy náboženského přesvědčení lze omezit výhradně zákonem, a jen tehdy, sleduje-li omezení legitimní cíl. Tím může být veřejná bezpečnost, ochrana veřejného pořádku, zdraví nebo morálky a ochrana práv a svobod jiných. Ředitel školy proto nemůže sám podle ombudsmanky rozhodovat o tom, zda náboženský symbol povolí či nikoli.

Obecné ustanovení školního řádu, které zakazuje nosit pokrývku hlavy při vyučování, je podle veřejné ochránkyně práv legitimní, pokud míří na studenty, kteří by měli při výuce na hlavě například kšiltovku či kapuci. Jestliže se však studentka obléká v souladu se svým náboženským vyznáním, neporušuje tím společenské normy.

Odepření práva projevit náboženské vyznání navenek formou muslimského šátku tak podle veřejné ochránkyně práv naplnilo znaky nepřímé diskriminace v přístupu ke vzdělání z důvodu náboženského vyznání. Požadavek na dodržování společenského chování přitom nelze považovat za legitimní cíl omezení.

„Rovné zacházení neznamená vždy stejné zacházení. Pro osoby bez vyznání či osoby vyznávající náboženství s méně striktními pravidly není zákaz nosit pokrývku hlavy obecně důležitý. Pro muslimské ženy má však nošení muslimského šátku zásadní význam jako projev náboženského vyznání. Plošný zákaz tedy nepochybně představuje zásah do náboženské svobody a jednání ředitelky školy bylo v rozporu s antidiskriminačním i školským zákonem,“ vysvětluje veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová.

„Podle mého názoru není pochyb, že v rámci teoretického vyučování na zdravotnické střední škole neexistuje rozumný důvod zakazovat studentům nosit pokrývky hlavy, pokud jsou vyjádřením jejich náboženského vyznání,“ dopnila ombudsmanka.

Ve vztahu k výuce tělesné výchovy a nácviku odborných dovedností sice podle ombudsmanky lze uvažovat o bezpečnosti a ochraně zdraví jako legitimních cílech omezení, avšak zároveň je přesvědčena, že plošný zákaz nošení pokrývky hlavy není ani v tomto případě přiměřeným a nezbytným prostředkem k jejich dosažení. Je totiž možné přijmout i mírnější opatření, například nošení tzv. sportovních forem muslimských šátků.

Pouze v případě ošetřovatelské a zdravotní praxe vyhláška ministerstva zdravotnictví neumožňuje nošení hidžábu. Vzhledem k tomu, že však stanovuje povinnost zakrýt si vlasy čepicí, lze se podle ochránkyně domnívat, že by studentce nečinilo žádný problém přizpůsobit se těmto podmínkám.

V návaznosti na šetření inspektorátu České školní inspekce schválila školská rada nové znění školního řádu, které sice stále obsahuje povinnost pohybovat se ve škole bez pokrývky hlavy, ale rozšiřuje možnosti udělení výjimky i z náboženských důvodů. Ochránkyně sice tento krok oceňuje, ale upozorňuje, že i v této podobě je školní řád v rozporu s právními předpisy.

„Ředitelka školy není zmocněna zákonem, aby mohla rozhodovat o udělení výjimky k oblékání v souladu s náboženským přesvědčením studentů školy. V případech, kdy je pokrývka hlavy vyjádřením náboženského přesvědčení navenek, musí být výjimka z takového pravidla naprosto automatická. Bylo by proto vhodné, kdyby školní řád výslovně uvedl, že se zákaz nošení pokrývek hlavy nevztahuje na náboženské symboly,“ uvedla Šabatová.