Šabatová: Škola nemůže zcela zakázat nošení šátku nezahalujícího tvář
Vratislav DostálVeřejná ochránkyně práv v reakci na probíhající veřejnou diskusi zveřejnila své stanovisko týkající se nošení muslimských šátků ve škole. Původně tak měla v plánu učinit až po uzavření případu ve druhé polovině září.
Server Lidovky.cz zveřejnil v úterý odpoledne text vycházející z exkluzivních informací z úřady ombudsmanky Anny Šabatové. Aniž by se čtenáři dozvěděli zdroj, server citoval z materiálu, který veřejná ochránkyně plánovala zveřejnit v polovině září. Týká se otázky, zda mohou muslimky v českých školách nosit šátky. „Muslimské šátky do českých škol patří. Takto volně by šel interpretovat interní postoj veřejné ochránkyně práv Anny Šabatové. Ta v tichosti v době letních prázdnin analyzovala výbušnou kauzu ze Střední zdravotnické školy v Praze 10,“ napsal server v úterý.
„Šetření ještě není skončené. Je to ve fázi, kdy musí zareagovat dotčený orgán a my to vyhodnotíme definitivně. V žádném případě se k tomu nyní nebudu vyjadřovat," řekla Lidovým novinám Šabatová. Na článek, který mezitím převzala prakticky všechna média a který hojně a kriticky komentovali nejen novináři, nýbrž i řada politiků, pak ombudsmanka reagovala zveřejněním stručného prohlášení. Uvedla v něm, že případ nošení muslimských šátků ve škole dosud není ukončen.
„Počátkem července ochránkyně se svým názorem a jeho zdůvodněním seznámila všechny zúčastněné. Současně jim poskytla lhůtu k vyjádření a sdělení skutečností, které mohou ovlivnit konečný závěr. Tato lhůta uplyne s koncem srpna. Vzhledem k citlivosti případu ochránkyně všechny požádala o diskrétnost (nezveřejnění průběžné zprávy)," uvedla ombudsmanka ve středu s tím, že s podrobnostmi případu a jeho hodnocením veřejnost seznámí až po úplném ukončení šetření, které předpokládá ve druhé polovině září.
Nakonec tak ale učinila již ve čtvrtek v podvečer. „Vzhledem k probíhající veřejné diskusi se ochránkyně rozhodla seznámit veřejnost alespoň se základními informacemi o případu. Dosud neobdržela vyjádření školy, proto podrobnosti a úplnou argumentaci zveřejní až po uzavření věci ve druhé polovině září 2014,“ uvedl tiskový odbor ombudsmanky. Oč v případu jde? Podle Šabatové se střední zdravotnická škola dopustila nepřímé diskriminace, když studentce ze Somálska zakázala nosit při běžném vyučování muslimský šátek (hidžáb zahalující pouze vlasy, krk, případně také poprsí).
×
Diskuse
August 31, 2014 v 1.09
Muslimské šátky nemají v naší škole co pohledávat!
V našem kulturním okruhu není zvykem dávat náboženské přesvědčení najevo nějakou věcí ze šatníku. Když dáme zelenou muslimům, co začnou za chvíli nosit katolíci, co evangelíci, co husité, co adventisté, co jehoviti atd.?
A nebyl by to vlastně civilizační regres? Může snad viditelně nošený náboženský symbol plnohodnotně reprezentovat, co obnáší víra? Víra je přece intimní záležitostí každého člověka. I bez vnějšího poznávacího znaku lze věřit v Boha. Samotná změna oblečení nemůže přivodit změnu vnitřního přesvědčení o existenci Boha. Oblečení je pouhá konvence a v případě, o který se tu jedná, je zavedena v rámci určité církve. Je symbolem příslušnosti k této církvi. Jde tedy o symbol příslušnosti k určité komunitě, v žádném případě nikoli o symbol víry.
Ale pak přece zákaz nošení muslimského šátku ve škole není žádným omezením náboženské svobody, protože tento zákaz není zákazem víry a tedy ani svobody vyznání, ale jen zákazem nosit nevhodné oblečení ve veřejném prostoru, kam se nehodí.
Proč se nehodí ve vyučování mít na hlavě muslimský či jiný šátek? Dosud se někde zdravíme či projevujeme úctu sundáním pokrývky hlavy. Vejdeme zvenčí do budovy a sundáváme čepici, šátek nebo klobouk. V místnosti, ve třídách bývá i v zimě dostatečné teplo, aby přítomní mohli být prostovlasí, aby se nezpotili. Bývávalo dokonce zvykem a i dnes někde ve světě se ve škole nosí uniformy. Uniformy jednak zviditelňují princip rovnosti žáků v přístupu ke vzdělání a jednak mají navodit sounáležitost s komunitou, což vede k pocitu určité výlučnosti a hrdosti k dané komunitě či škole. Oba důvody jsou ale dětinské, principy nosíme v hlavě a ne na hlavách! A proto se od nošení uniforem upustilo. Z hlediska našeho civilizačního okruhu je dětinské se oblečením odlišovat od jiných lidí z důvodů jiných než zdravotních, profesních, módních a tedy takových, kde je důvodem činnost, pro kterou je oblečení určeno. V našem civilizačním okruhu je oblečení považováno za konvenci a považovat nošení šátku za symbol neodmyslitelně patřící k víře v Boha je regres, dětinštění, popření civilizačního pokroku.
A nebyl by to vlastně civilizační regres? Může snad viditelně nošený náboženský symbol plnohodnotně reprezentovat, co obnáší víra? Víra je přece intimní záležitostí každého člověka. I bez vnějšího poznávacího znaku lze věřit v Boha. Samotná změna oblečení nemůže přivodit změnu vnitřního přesvědčení o existenci Boha. Oblečení je pouhá konvence a v případě, o který se tu jedná, je zavedena v rámci určité církve. Je symbolem příslušnosti k této církvi. Jde tedy o symbol příslušnosti k určité komunitě, v žádném případě nikoli o symbol víry.
Ale pak přece zákaz nošení muslimského šátku ve škole není žádným omezením náboženské svobody, protože tento zákaz není zákazem víry a tedy ani svobody vyznání, ale jen zákazem nosit nevhodné oblečení ve veřejném prostoru, kam se nehodí.
Proč se nehodí ve vyučování mít na hlavě muslimský či jiný šátek? Dosud se někde zdravíme či projevujeme úctu sundáním pokrývky hlavy. Vejdeme zvenčí do budovy a sundáváme čepici, šátek nebo klobouk. V místnosti, ve třídách bývá i v zimě dostatečné teplo, aby přítomní mohli být prostovlasí, aby se nezpotili. Bývávalo dokonce zvykem a i dnes někde ve světě se ve škole nosí uniformy. Uniformy jednak zviditelňují princip rovnosti žáků v přístupu ke vzdělání a jednak mají navodit sounáležitost s komunitou, což vede k pocitu určité výlučnosti a hrdosti k dané komunitě či škole. Oba důvody jsou ale dětinské, principy nosíme v hlavě a ne na hlavách! A proto se od nošení uniforem upustilo. Z hlediska našeho civilizačního okruhu je dětinské se oblečením odlišovat od jiných lidí z důvodů jiných než zdravotních, profesních, módních a tedy takových, kde je důvodem činnost, pro kterou je oblečení určeno. V našem civilizačním okruhu je oblečení považováno za konvenci a považovat nošení šátku za symbol neodmyslitelně patřící k víře v Boha je regres, dětinštění, popření civilizačního pokroku.
pokud jde o to zdravení a o sundávání pokrývky hlavy v místnosti, tak tohle i v evropské tradici platilo vždycky jenom pro muže.
Ženy při zdravení nikdy nesmekaly a pokrývku hlavy nebyly povinny si sundávat ani při vstupu do nějakých prostor. Dělaly to spíš z praktických důvodů při delším pobytu v místnosti.
Ženy při zdravení nikdy nesmekaly a pokrývku hlavy nebyly povinny si sundávat ani při vstupu do nějakých prostor. Dělaly to spíš z praktických důvodů při delším pobytu v místnosti.
Muslimským ženám korán zahalování přikazuje, forma a rozsah tohoto zahalování je daná kulturní tradicí. Nosit hidžáb není svévolnou manifestací víry, od které by mohly snadno upustit, není to jako nosit viditelně křížek (to křesťané nemusí).
Pokud je, jak píše paní Švandová, v našem kulturním okruhu volba oblečení pouhou konvencí, pak se naopak chová dětinsky škola, když šátek bez naléhavého důvodu zakazuje.
Zákaz hidžábu ve škole náboženskou diskriminací je, protože svévolně omezuje přístup ke vzdělání dívkám, které se nevzdají toho, co považují za svou náboženskou povinnost.
Pokud je, jak píše paní Švandová, v našem kulturním okruhu volba oblečení pouhou konvencí, pak se naopak chová dětinsky škola, když šátek bez naléhavého důvodu zakazuje.
Zákaz hidžábu ve škole náboženskou diskriminací je, protože svévolně omezuje přístup ke vzdělání dívkám, které se nevzdají toho, co považují za svou náboženskou povinnost.
vy se tak vyznáte v pravidlech. Mají tedy žáci právo nosit na sobě naprosto cokoliv a tvrdit, že je to jejich náboženská povinnost? Nebo se napřed prověřuje, jestli žák patří k tomu či onomu vyznání? Nebo se zásadně povoluje pouze nošení symbolů státem uznaného náboženství?
MP
S tou kulturní tradicí se malíře. Není třeba chodit až k sv. Pavlovi, který ženám dost striktně zakrytí vlasů doporučoval, stačí se podívat na evropské školní uniformy z počátku dvacátého století. A v širším pohledu -- v posledních dvaceti letech mohou kromě jeptišek mít na pásové fotografii v ČR zakryté vlasy i vdané ženy. Asi byste tohle právo musela chvíli vymáhat, ale vynutila si to nějaká moravská vesnice v 90. letech.
jedna z těch dívek byla ze Somálska a ta druhá tuším z Afghanistánu. Myslíte si, že šátky nosily jen tak z hecu, muslimky vůbec nejsou a po večerech tančí v klubech polonahé? Nenosily naprosto cokoliv, ale tradiční oděv islámských žen v mnoha zemích.
Ta záležitost má především lidský rozměr. Ty dívky studovaly v cizí zemi s podivnými zvyky, asi to pro ně bylo celkově těžké a traumatizovat je navíc ještě tím, že je nutili odhalovat se se bez naléhavého důvodu byla zbytečná krutost.
Petra Procházková někde píše, že pro afghánské ženy je nutnost mít v pase fotku, kde nejsou zahalené vlasy a krk, podobná jako by pro české ženy byla povinost fotit se na doklady do půl pasu nahé. Kdy je člověk oblečený a kdy nahý je dáno kulturou a nemění se to snadno. Nutit někoho svlékat se je ponižování.
Ta záležitost má především lidský rozměr. Ty dívky studovaly v cizí zemi s podivnými zvyky, asi to pro ně bylo celkově těžké a traumatizovat je navíc ještě tím, že je nutili odhalovat se se bez naléhavého důvodu byla zbytečná krutost.
Petra Procházková někde píše, že pro afghánské ženy je nutnost mít v pase fotku, kde nejsou zahalené vlasy a krk, podobná jako by pro české ženy byla povinost fotit se na doklady do půl pasu nahé. Kdy je člověk oblečený a kdy nahý je dáno kulturou a nemění se to snadno. Nutit někoho svlékat se je ponižování.
August 31, 2014 v 9.12
Muslimové v našich školách ano, ale bez šátku
Dík paní Hájková za upřesnění. Na podstatě mého argumentu se tím ale nic nemění. Pro nás je nošení šátku záležitostí ochrany hlavy či konvence, zatímco v islámu to není kus oblečení, ale zvláštní symbol příslušnosti k náboženské komunitě. Pokud s námi chtějí vyznavači islámu žít, měli by přijmout naše konvence.
Pane Kubičko, děkuji Vám za námitku a hned se Vás oplátkou zeptám. Co rozumíte pod pojmem náboženská povinnost?
Může být náboženskou povinností něco, co prakticky působí nadřazení některého náboženského přesvědčení nad jiným, či ho učiní významnější než jiná přesvědčení?
A ještě k Vašemu předpokladu, že škola nemá naléhavý důvod hidžáb zakazovat. Myslím naopak, že má. Může se totiž stát, dejme tomu, že je ve třídě dívce pod hidžábem příliš teplo a jejího neklidu si všimne učitel a řekne: Klidně si ten šátek sundej, ať ti není horko! - To se ale se zlou potáže! Dívka si ho sundat nesmí! Ten šátek je snad ještě něco víc než symbol náboženského přesvědčení, protože tím by přece zůstal i sundaný a položený na školní lavici. On je něčím, podobně jako dívčino přesvědčení, čeho se nesmí vzdát a čeho by se sundáním vzdala. A v tom je právě problém: nošení hidžábu není konvencí, ale zvláštním symbolem víry. Kus oblečení, jehož nošení je pro nás konvencí, pro islám konvencí není, a dívka se proto nechová k tomuto oblečení, jak je u nás obvyklé se k oblečení chovat. Když učitelka dívce navrhne, aby si sundala zjevně nepohodlný šátek, který jí znepříjemňuje pobyt ve třídě, čelí její pro nás podivné reakci a posléze stížnosti u ombudsmanky!
Právě proto, pane Kubičko, že s oblečením máme spojené určité konvence chování, nedostáváme se v našem civilizačním okruhu kvůli oblečení do konfliktních situací. Brát oblečení jako zvláštní symbol, který nelze z ideologických důvodů na veřejnosti odložit, nepatří mezi zdejší konvence. Jenže těm by se měli vyznavači islámu podřídit, pokud s námi chtějí u nás žít.
Doporučuji přečíst rovněž článek Evy Maxové nazvaný: Zákaz nosit hidžáb není o diskriminaci, ale o respektu k naší zemi.
http://evavaleriemaxova.blog.idnes.cz/c/423768/Zakaz-nosit-hidzab-neni-o-diskriminaci-Je-o-respektu-k-nasi-zemi.html
Oceňuji moudrost ombudsmanky Anny Šabatové neuspěchat závěr a vyslechnout si argumenty.
Pane Kubičko, děkuji Vám za námitku a hned se Vás oplátkou zeptám. Co rozumíte pod pojmem náboženská povinnost?
Může být náboženskou povinností něco, co prakticky působí nadřazení některého náboženského přesvědčení nad jiným, či ho učiní významnější než jiná přesvědčení?
A ještě k Vašemu předpokladu, že škola nemá naléhavý důvod hidžáb zakazovat. Myslím naopak, že má. Může se totiž stát, dejme tomu, že je ve třídě dívce pod hidžábem příliš teplo a jejího neklidu si všimne učitel a řekne: Klidně si ten šátek sundej, ať ti není horko! - To se ale se zlou potáže! Dívka si ho sundat nesmí! Ten šátek je snad ještě něco víc než symbol náboženského přesvědčení, protože tím by přece zůstal i sundaný a položený na školní lavici. On je něčím, podobně jako dívčino přesvědčení, čeho se nesmí vzdát a čeho by se sundáním vzdala. A v tom je právě problém: nošení hidžábu není konvencí, ale zvláštním symbolem víry. Kus oblečení, jehož nošení je pro nás konvencí, pro islám konvencí není, a dívka se proto nechová k tomuto oblečení, jak je u nás obvyklé se k oblečení chovat. Když učitelka dívce navrhne, aby si sundala zjevně nepohodlný šátek, který jí znepříjemňuje pobyt ve třídě, čelí její pro nás podivné reakci a posléze stížnosti u ombudsmanky!
Právě proto, pane Kubičko, že s oblečením máme spojené určité konvence chování, nedostáváme se v našem civilizačním okruhu kvůli oblečení do konfliktních situací. Brát oblečení jako zvláštní symbol, který nelze z ideologických důvodů na veřejnosti odložit, nepatří mezi zdejší konvence. Jenže těm by se měli vyznavači islámu podřídit, pokud s námi chtějí u nás žít.
Doporučuji přečíst rovněž článek Evy Maxové nazvaný: Zákaz nosit hidžáb není o diskriminaci, ale o respektu k naší zemi.
http://evavaleriemaxova.blog.idnes.cz/c/423768/Zakaz-nosit-hidzab-neni-o-diskriminaci-Je-o-respektu-k-nasi-zemi.html
Oceňuji moudrost ombudsmanky Anny Šabatové neuspěchat závěr a vyslechnout si argumenty.
shodou okolností jste také psal o pasových fotografiích, nereagoval jsem na to, protože jsem Váš komentář četl až když jsem odklikl svůj. Zakrývání vlasů je, jak píšete, dost rozšířená tradice i mimo islámský svět.
Podle starých obrázků u nás děvčata na venkově před sto a více lety také chodily do školu v šátku, trochu jinak uvázaném. Šátek ve škole ničemu nevadí, jen snad tělocviku, ale nějaký cudný islámský tělocvičný úbor prý také existuje.
Podle starých obrázků u nás děvčata na venkově před sto a více lety také chodily do školu v šátku, trochu jinak uvázaném. Šátek ve škole ničemu nevadí, jen snad tělocviku, ale nějaký cudný islámský tělocvičný úbor prý také existuje.
děkuji za upozornění a další příklady.
Ano, asi by se muselo to právo mít zakryté vlasy na fotografii vymáhat a časem by se to asi mohlo podařit, jsme tolerantní - ale má tady někdo zdejší k tomu zrovna teď nějaký důvod? Konvence jsou zvyky, a ty se mění na daném území pomalu.
Avšak něco jiného je fotografie v pasu a něco jiného je školní řád. Jak už jsem napsala, domnívám se, že nošení šátku by mohlo vyprovokovat katolíky k nošení nějakého jejich symbolu a bezvěrci by taky třeba pro sebe chtěli nějaké privilegium. Atd.
A na konflikty by bylo zaděláno. Rozumí se ve škole, - učitelé ví, o čem mluvím.
Dále je jistě možné, pane Kolaříku, udělat výjimku v případě jedné či dvou dívek, taky by mi soucit nechyběl, kdybych věděla, že neměly jinou volbu než sem přijít a studovat u nás. Za nepřípustné považuji, aby se z toho stal exemplární případ a dokonce pravidlo.
Domnívám se totiž, že nelze svévolně měnit konvence dané země na přání příchozích do této země. Poprvé mne oslovil tento argument před nějakým rokem z úst australské premierky. Ta jasně řekla: Nikdo je nenutí, aby se k nám přestěhovali. A pokud se dobrovolně rozhodli s námi žít, měli by respektovat naše zákony a konvence. Oni se musí přizpůsobit nám, ne my jim. Vždyť předem věděli, kam jdou, chtěli sem jít, a mohou kdykoli odejít, nikdo je nedrží. Tento argument považuji za druhý silný, o kterém si myslím, že stojí zato uvažovat. Chcete snad v dohledné době žít v muslimské zemi? Ano? Tak se do nějaké přestěhujte hned! Co vám brání? Já bych ale ráda, aby tato země zachovala kulturní kontinuitu. Ctím svoje předky a nechtěla bych žít jinde. A cítím odpovědnost za svoje potomky, které jsem nepřipravila pro život v islámské víře.
Další podobný argument (dal by se nazvat ekologický):
Na zemi by měla zůstat názorová diverzita, podobně jako různost ekosystémů v přírodě. (Islám by prostě neměl převálcovat jiná vyznání.)
Ano, asi by se muselo to právo mít zakryté vlasy na fotografii vymáhat a časem by se to asi mohlo podařit, jsme tolerantní - ale má tady někdo zdejší k tomu zrovna teď nějaký důvod? Konvence jsou zvyky, a ty se mění na daném území pomalu.
Avšak něco jiného je fotografie v pasu a něco jiného je školní řád. Jak už jsem napsala, domnívám se, že nošení šátku by mohlo vyprovokovat katolíky k nošení nějakého jejich symbolu a bezvěrci by taky třeba pro sebe chtěli nějaké privilegium. Atd.
A na konflikty by bylo zaděláno. Rozumí se ve škole, - učitelé ví, o čem mluvím.
Dále je jistě možné, pane Kolaříku, udělat výjimku v případě jedné či dvou dívek, taky by mi soucit nechyběl, kdybych věděla, že neměly jinou volbu než sem přijít a studovat u nás. Za nepřípustné považuji, aby se z toho stal exemplární případ a dokonce pravidlo.
Domnívám se totiž, že nelze svévolně měnit konvence dané země na přání příchozích do této země. Poprvé mne oslovil tento argument před nějakým rokem z úst australské premierky. Ta jasně řekla: Nikdo je nenutí, aby se k nám přestěhovali. A pokud se dobrovolně rozhodli s námi žít, měli by respektovat naše zákony a konvence. Oni se musí přizpůsobit nám, ne my jim. Vždyť předem věděli, kam jdou, chtěli sem jít, a mohou kdykoli odejít, nikdo je nedrží. Tento argument považuji za druhý silný, o kterém si myslím, že stojí zato uvažovat. Chcete snad v dohledné době žít v muslimské zemi? Ano? Tak se do nějaké přestěhujte hned! Co vám brání? Já bych ale ráda, aby tato země zachovala kulturní kontinuitu. Ctím svoje předky a nechtěla bych žít jinde. A cítím odpovědnost za svoje potomky, které jsem nepřipravila pro život v islámské víře.
Další podobný argument (dal by se nazvat ekologický):
Na zemi by měla zůstat názorová diverzita, podobně jako různost ekosystémů v přírodě. (Islám by prostě neměl převálcovat jiná vyznání.)
Vzpomněla jsem si na jednu anekdotu, dostala se ke mně před časem jako emailová přeposílka, nemohu ji najít, tak se pokusím aspoň svými slovy. Nejednalo se v ní o šátek pro ženy, ale kefíju, mužskou pokrývku hlavy. Tak to berte s rezervou.
Syn: Táto, proč mám vlastně pořád nosit kefíju, k čemu je dobrá?
Otec: Ale synku, to je přece ohromně užitečná a praktická věc. Jen ji nos a buď rád, že ji máš.
Syn: A k čemu je tedy dobrá?
Otec: Vždyť je to vynikající ochrana před pískem na poušti, když člověk jede na velbloudu, bez ní se neobejde.
Syn: A k čemu je dobrá ještě?
Otec: No přece jako ochrana proti slunci, když v létě pálí a člověk si musí chránit kůži!
Syn: Tak dobře. Jsem rád, že teď už to vím. Jen ještě nevím, k čemu je Ti ve Francii, kam tě přivezl děda, a kde jsem se narodil já.
Syn: Táto, proč mám vlastně pořád nosit kefíju, k čemu je dobrá?
Otec: Ale synku, to je přece ohromně užitečná a praktická věc. Jen ji nos a buď rád, že ji máš.
Syn: A k čemu je tedy dobrá?
Otec: Vždyť je to vynikající ochrana před pískem na poušti, když člověk jede na velbloudu, bez ní se neobejde.
Syn: A k čemu je dobrá ještě?
Otec: No přece jako ochrana proti slunci, když v létě pálí a člověk si musí chránit kůži!
Syn: Tak dobře. Jsem rád, že teď už to vím. Jen ještě nevím, k čemu je Ti ve Francii, kam tě přivezl děda, a kde jsem se narodil já.
promiňte, replika byla na pana Kubička. Aspoň vidíte, pane Kolaříku, jak na Vás pořád myslím! Ano, nošení křížků má v našich končinách dlouhou tradici. A to zakazování za komunistů potvrzuji. Dokonce jeden z mých příbuzných zažil učitelku na střední škole, která ve zlosti strhla jedné dívence křížek z krku.
Ale jako protiargument křížek neobstojí. Jednak je to konvence domácí s dlouhou tradicí. Nejde tu o přebírání nějaké cizí tradice, ale o postupné vydobytí přirozeného místa mezi našimi ostatními konvencemi. Zadruhé katolická a ni jiná církev neklade nošení křížku jako nutnou podmínku víry, ale jeho nošení je dobrovolné. A za třetí je to symbol decentní, dá se nosit i skrytý pod košilí či halenkou, není prostě tak nápadný jako muslimský šátek, na jehož vzhledu se zřejmě podepsala i zeměpisná poloha zemí, kde vznikla tradice jeho nošení.
Ale jako protiargument křížek neobstojí. Jednak je to konvence domácí s dlouhou tradicí. Nejde tu o přebírání nějaké cizí tradice, ale o postupné vydobytí přirozeného místa mezi našimi ostatními konvencemi. Zadruhé katolická a ni jiná církev neklade nošení křížku jako nutnou podmínku víry, ale jeho nošení je dobrovolné. A za třetí je to symbol decentní, dá se nosit i skrytý pod košilí či halenkou, není prostě tak nápadný jako muslimský šátek, na jehož vzhledu se zřejmě podepsala i zeměpisná poloha zemí, kde vznikla tradice jeho nošení.
nic ve zlém, jsem sice protestantka, ale navštěvuji ekumenické bohoslužby i v katolických kostelích.
V tom momentě, který jste uvedl, jsem neměla na mysli ani tak katolíky či děti náboženských vyznání jako spíš žáky a studenty na školách vůbec, kteří mohou mít ledasjaké nápady, když se dostanou do společnosti těch půvabně zahalených a tajemných někdy milých někdy provokujících stvoření. Děti se rády opičí. ... A nejsou ty šátky ve veřejném prostoru taky trochu jako reklama?
Jsou nepřehlédnutelné.
Nejsme teď jediné fórum, kde se diskutuje
http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/284450-zeman-satkem-to-zacina-burkou-konci/
Ale já už se pro dnešek loučím. Díky, že jsem mohla sdělit, co jsem měla už dlouho na srdci. A jsem připravena změnit názor, pokud se najdou lepší argumenty. Sem s nimi!
V tom momentě, který jste uvedl, jsem neměla na mysli ani tak katolíky či děti náboženských vyznání jako spíš žáky a studenty na školách vůbec, kteří mohou mít ledasjaké nápady, když se dostanou do společnosti těch půvabně zahalených a tajemných někdy milých někdy provokujících stvoření. Děti se rády opičí. ... A nejsou ty šátky ve veřejném prostoru taky trochu jako reklama?
Jsou nepřehlédnutelné.
Nejsme teď jediné fórum, kde se diskutuje
http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/284450-zeman-satkem-to-zacina-burkou-konci/
Ale já už se pro dnešek loučím. Díky, že jsem mohla sdělit, co jsem měla už dlouho na srdci. A jsem připravena změnit názor, pokud se najdou lepší argumenty. Sem s nimi!
IR
August 31, 2014 v 13.09
Ráda bych tu vyvrátila některé věci, které se tu vyřkly:
Šátek nemusí nutně způsobovat horko. Záleží na materiálu, z kterého je vyrobený. Může být naopak dobrou ochranou před popálením kůže v letních měsících. Neumím si představit, že bych měla např. v Saúdské Arábii chodit v plavkách, když tam mají v červenci třeba 50 °C přes den.
Ten výrok australské premiérky byl hoax. Ale i kdyby to někdo skutečně řekl, měl by se za trest zavřít na týden do sklepa. Současná australská společnost vznikla násilnou britskou kolonizací a ubližováním Aboridžincům. Britové tam před staletími přišli, aniž by jim to patřilo, nikdo je tam nezval a mohli kdykoliv odejít.
Šátek nemusí nutně způsobovat horko. Záleží na materiálu, z kterého je vyrobený. Může být naopak dobrou ochranou před popálením kůže v letních měsících. Neumím si představit, že bych měla např. v Saúdské Arábii chodit v plavkách, když tam mají v červenci třeba 50 °C přes den.
Ten výrok australské premiérky byl hoax. Ale i kdyby to někdo skutečně řekl, měl by se za trest zavřít na týden do sklepa. Současná australská společnost vznikla násilnou britskou kolonizací a ubližováním Aboridžincům. Britové tam před staletími přišli, aniž by jim to patřilo, nikdo je tam nezval a mohli kdykoliv odejít.
August 31, 2014 v 14.40
Já bych šátky nezakazovala, protože se z hlediska vyučování nejedná o podstatnou věc.
MT
August 31, 2014 v 15.09
Já bych šátky také nezakazoval ale jen obecně - žádné zohledňování islámu nebo čehokoli jiného - musíš si, holt muslimko, najít takovou školu, která podobný zákaz nemá - u nás nebo jinde ... my se nejsme povinni se Tobě podřizovat ...
Jinými slovy - nesouhlasím se ZDŮVODNĚNÍM Anny Šabatové.
Souhlasím s tím, že by škola neměla obecně zakazovat pokrývku ve svých vnitřních normách ... ale pro všechny, muslim nemuslim ...
Jinými slovy - nesouhlasím se ZDŮVODNĚNÍM Anny Šabatové.
Souhlasím s tím, že by škola neměla obecně zakazovat pokrývku ve svých vnitřních normách ... ale pro všechny, muslim nemuslim ...
vím od své dcery, která už má školní léta dávno za sebou, že to tam prý snad bylo. Patrně ne kvůli muslimkám, ale kvůli chlapcům, které nikdo nenaučil, že je zvykem sundávat si v místnosti kšiltovku.
MP
Zcela otevřeně přiznávám, že v této věci nejsem objektivní. Zažil jsem zákaz nošení náboženského symbolu, který se mě osobně dotkl. Soudružka ředitelka jednoho učiliště v Praze, a.d. 1977, byla iniciativní a začala postihovat nošení křížků. Kvůli ty babě tenkrát vyhodili mojí přítelkyni a dva její spolužáky. Všichni tři byli shodou okolností ateisté, ale jsou zákazy, které člověku nedovolí respektovat sebeúcty. Formálně je ovšem vyhodili za něco jiného, měli jsme tehdy svobodu náboženství.
A se vši úctou, když mi kdokoli začne vysvětlovat, které kulturní tradice jsou ty naše a měly by se respektovat, zvláště ve škole, dostanu strach. Možná to bude vzpomínka na zastupující učitelku, která se kdysi -- chodil jsem do druhé třídy -- rozhodla, že nesnese té barbarské nepřístojnosti, aby v její třídě psalo dítě levou rukou.
A se vši úctou, když mi kdokoli začne vysvětlovat, které kulturní tradice jsou ty naše a měly by se respektovat, zvláště ve škole, dostanu strach. Možná to bude vzpomínka na zastupující učitelku, která se kdysi -- chodil jsem do druhé třídy -- rozhodla, že nesnese té barbarské nepřístojnosti, aby v její třídě psalo dítě levou rukou.
Považuji za potřebné připomenout, že Anna Šabatová nevydala žádné vágní prohlášení apelující na city, ale precizní právní rozbor, ze kterého plyne, že muslimské šátky ve školách by bylo možno zakázat pouze zákonem. Její právní analýzu zatím zde v Referendu nikdo nevyvrátil.
Je u nás důvod zakázat zákonem muslimské šátky? Ani zákon nemůže být libovolný, musí hájit legitimní veřejný zájem a nesmí odporovat ústavě.
Ve Francii nápadné náboženské symboly ve státních školách zakázali zákonem - povolené jsou malé křížky či Davidovy hvězdy, ne velký kříž či kipa (jarmulka), sikhský turban atd. I ve Francii je tento zákon kontroverzní, opírá se ovšem o zásadu tzv. "laicité" státu. To je ovšem ve Francii daleko silnější tradice než u nás, je to skoro něco jako nadkonfesijní státní náboženství. Porovnejte si třeba kolik je v Paříži na čtvereční kilometr státních vlajek ve srovnání s Prahou. Francouzská vlajka na Grand Palais je tak obrovská, že v ní musí být malé dírky, aby při poryvech větru nestrhla stožár.
Je u nás důvod zakázat zákonem muslimské šátky? Ani zákon nemůže být libovolný, musí hájit legitimní veřejný zájem a nesmí odporovat ústavě.
Ve Francii nápadné náboženské symboly ve státních školách zakázali zákonem - povolené jsou malé křížky či Davidovy hvězdy, ne velký kříž či kipa (jarmulka), sikhský turban atd. I ve Francii je tento zákon kontroverzní, opírá se ovšem o zásadu tzv. "laicité" státu. To je ovšem ve Francii daleko silnější tradice než u nás, je to skoro něco jako nadkonfesijní státní náboženství. Porovnejte si třeba kolik je v Paříži na čtvereční kilometr státních vlajek ve srovnání s Prahou. Francouzská vlajka na Grand Palais je tak obrovská, že v ní musí být malé dírky, aby při poryvech větru nestrhla stožár.
MP
Obávám se, že dominantní důraz na právní rovinu diskuse – ve stanovisku AŠ ovšem nutný -- by byl krajně nešťastný. V několika rovinách:
a) Určitě v konkrétní kauze, ke které se AŠ vyjadřovala. Paní ředitelka Kohoutková použila platná ustanovení platného školního řádu. A nedodržení školního řádu je v příslušném zákoně z roku 2004 přímo uvedeno jako možný důvod vyloučení ze studia. Mimoto existuje řada vyjádření různých muslimských skupin a náboženských autorit, které odmítají označení jednotlivých tradičních zahalení hlavy jako náboženský symbol (v souvislosti s francouzskou kauzou, nechci soudit jejich účelovost, ale jsou). Omezení ústavního práva na svobodu vyznání proto není zcela evidentní, je sporné.
b) Školní řády -- podobně jako zákony státu -- se mohou ocitat v konfliktu s požadavky toho či onoho vyznání a mohou existovat legitimní i legální důvody, proč jim dát přednost. V případě islámu začíná toto posunutí např. u odmítání účasti na výchovách (hudební, tělesná), u křesťanství demonstrativní neúčast na biologii u potomků rodin vyznávajících některé větve protestantismu, které integrovaly kreacionismus (původně americká záležitost, dnes už v Evropě -- nejméně v Polsku a Srbsku i v katolické a pravoslavné variantě -- a bohužel i u nás).
Obtíž argumentace prostřednictvím extenzivního výkladu svobody náboženství a vyznání se ostatně ukazuje i v samotném stanovisku AŠ -- to přece explicitně vylučuje burku. Pochopitelně, třída z poloviny plná zakuklených dívek by kladla na učitele zvyklého na nonverbální odezvu žáků extrémní nároky. Jenomže z hlediska omezení projevů vyznaní není mezi hidžábem a burkou žádný rozdíl.
AŠ udělala svoji práci. Poctivě a statečně, dík za to. Ale rozhodnutí o šátcích ve školách by mělo padnout v důsledku politické diskuse, kterou tato Šabatové práce měla iniciovat, jako politické rozhodnutí. Z mého pohledu jako rozhodnutí o odstranění hrozby zbytečné a nesmyslné, nota bene pedagogicky nevhodné represe, kterou zákaz šátků představuje.
A tato diskuse se, bohužel nekoná -- nejvýše ve vyhrazeném prostoru pár desítek čtenářů DR, Blistů apod. A umím si velmi dobře představit, že jako odezvu na stanovisko AŠ opíše jakýsi Benda či jemu podobné stvoření francouzský zákon a předloží ho Sněmovně. Téměř mimo moji představivost však zůstává vydání metodického pokynu ministra školství a souběžné rozpracování instrukce České školní inspekce doporučující byť jen doplnit do dotčených školních řádů za slova "zakazují ve výuce nošení pokrývky hlavy" slova "pokud je to v rozporu se pravidly slušného chování či nevyplývá z důvodů zdravotních, náboženských a jinak hodných zřetele." A tiskovka, na které by premiér vlády toto rozhodnutí MŠMT představil a podpořil – utopie?
a) Určitě v konkrétní kauze, ke které se AŠ vyjadřovala. Paní ředitelka Kohoutková použila platná ustanovení platného školního řádu. A nedodržení školního řádu je v příslušném zákoně z roku 2004 přímo uvedeno jako možný důvod vyloučení ze studia. Mimoto existuje řada vyjádření různých muslimských skupin a náboženských autorit, které odmítají označení jednotlivých tradičních zahalení hlavy jako náboženský symbol (v souvislosti s francouzskou kauzou, nechci soudit jejich účelovost, ale jsou). Omezení ústavního práva na svobodu vyznání proto není zcela evidentní, je sporné.
b) Školní řády -- podobně jako zákony státu -- se mohou ocitat v konfliktu s požadavky toho či onoho vyznání a mohou existovat legitimní i legální důvody, proč jim dát přednost. V případě islámu začíná toto posunutí např. u odmítání účasti na výchovách (hudební, tělesná), u křesťanství demonstrativní neúčast na biologii u potomků rodin vyznávajících některé větve protestantismu, které integrovaly kreacionismus (původně americká záležitost, dnes už v Evropě -- nejméně v Polsku a Srbsku i v katolické a pravoslavné variantě -- a bohužel i u nás).
Obtíž argumentace prostřednictvím extenzivního výkladu svobody náboženství a vyznání se ostatně ukazuje i v samotném stanovisku AŠ -- to přece explicitně vylučuje burku. Pochopitelně, třída z poloviny plná zakuklených dívek by kladla na učitele zvyklého na nonverbální odezvu žáků extrémní nároky. Jenomže z hlediska omezení projevů vyznaní není mezi hidžábem a burkou žádný rozdíl.
AŠ udělala svoji práci. Poctivě a statečně, dík za to. Ale rozhodnutí o šátcích ve školách by mělo padnout v důsledku politické diskuse, kterou tato Šabatové práce měla iniciovat, jako politické rozhodnutí. Z mého pohledu jako rozhodnutí o odstranění hrozby zbytečné a nesmyslné, nota bene pedagogicky nevhodné represe, kterou zákaz šátků představuje.
A tato diskuse se, bohužel nekoná -- nejvýše ve vyhrazeném prostoru pár desítek čtenářů DR, Blistů apod. A umím si velmi dobře představit, že jako odezvu na stanovisko AŠ opíše jakýsi Benda či jemu podobné stvoření francouzský zákon a předloží ho Sněmovně. Téměř mimo moji představivost však zůstává vydání metodického pokynu ministra školství a souběžné rozpracování instrukce České školní inspekce doporučující byť jen doplnit do dotčených školních řádů za slova "zakazují ve výuce nošení pokrývky hlavy" slova "pokud je to v rozporu se pravidly slušného chování či nevyplývá z důvodů zdravotních, náboženských a jinak hodných zřetele." A tiskovka, na které by premiér vlády toto rozhodnutí MŠMT představil a podpořil – utopie?
+ Další komentáře