Šabatová: Škola nemůže zcela zakázat nošení šátku nezahalujícího tvář

Vratislav Dostál

Veřejná ochránkyně práv v reakci na probíhající veřejnou diskusi zveřejnila své stanovisko týkající se nošení muslimských šátků ve škole. Původně tak měla v plánu učinit až po uzavření případu ve druhé polovině září.

Server Lidovky.cz zveřejnil v úterý odpoledne text vycházející z exkluzivních informací z úřady ombudsmanky Anny Šabatové. Aniž by se čtenáři dozvěděli zdroj, server citoval z materiálu, který veřejná ochránkyně plánovala zveřejnit v polovině září. Týká se otázky, zda mohou muslimky v českých školách nosit šátky. „Muslimské šátky do českých škol patří. Takto volně by šel interpretovat interní postoj veřejné ochránkyně práv Anny Šabatové. Ta v tichosti v době letních prázdnin analyzovala výbušnou kauzu ze Střední zdravotnické školy v Praze 10,“ napsal server v úterý.

„Šetření ještě není skončené. Je to ve fázi, kdy musí zareagovat dotčený orgán a my to vyhodnotíme definitivně. V žádném případě se k tomu nyní nebudu vyjadřovat," řekla Lidovým novinám Šabatová. Na článek, který mezitím převzala prakticky všechna média a který hojně a kriticky komentovali nejen novináři, nýbrž i řada politiků, pak ombudsmanka reagovala zveřejněním stručného prohlášení. Uvedla v něm, že případ nošení muslimských šátků ve škole dosud není ukončen.

„Počátkem července ochránkyně se svým názorem a jeho zdůvodněním seznámila všechny zúčastněné. Současně jim poskytla lhůtu k vyjádření a sdělení skutečností, které mohou ovlivnit konečný závěr. Tato lhůta uplyne s koncem srpna. Vzhledem k citlivosti případu ochránkyně všechny požádala o diskrétnost (nezveřejnění průběžné zprávy)," uvedla ombudsmanka ve středu s tím, že s podrobnostmi případu a jeho hodnocením veřejnost seznámí až po úplném ukončení šetření, které předpokládá ve druhé polovině září.

Nakonec tak ale učinila již ve čtvrtek v podvečer. „Vzhledem k probíhající veřejné diskusi se ochránkyně rozhodla seznámit veřejnost alespoň se základními informacemi o případu. Dosud neobdržela vyjádření školy, proto podrobnosti a úplnou argumentaci zveřejní až po uzavření věci ve druhé polovině září 2014,“ uvedl tiskový odbor ombudsmanky. Oč v případu jde? Podle Šabatové se střední zdravotnická škola dopustila nepřímé diskriminace, když studentce ze Somálska zakázala nosit při běžném vyučování muslimský šátek (hidžáb zahalující pouze vlasy, krk, případně také poprsí).

„Studentka ze Somálska byla nucena ukončit studium na střední zdravotnické škole v Praze z důvodu odepření možnosti nosit během výuky hidžáb. Požadavek vycházel ze školního řádu, který vyžadoval dodržování společenského chování a zakazoval nosit ve škole pokrývku hlavy. Studentka považuje nošení muslimského šátku za projev svého náboženského vyznání. Proto obecné pravidlo mířící ve skutečnosti na jiné případy považovala za nepřímo diskriminační, protože ji znevýhodnilo proti ostatním studentům,“ uvedla Šabatová.

Česká republika nestanovila žádným právním předpisem přísnější pravidla pro užívání náboženských symbolů ve veřejném prostoru, jako je tomu v některých jiných státech, respektive nestanovila pravidla žádná. Na tuto problematiku proto podle ombudsmanky dopadá pouze obecná úprava obsažená v Listině základních práv a svobod, v antidiskriminačním zákoně a ve školském zákoně.

Jinak řečeno, Šabatová tvrdí, že projevy náboženského přesvědčení lze omezit výhradně zákonem, a jen tehdy, sleduje-li omezení legitimní cíl. Tím může být veřejná bezpečnost, ochrana veřejného pořádku, zdraví nebo morálky a ochrana práv a svobod jiných. Ředitel školy proto nemůže sám podle ombudsmanky rozhodovat o tom, zda náboženský symbol povolí či nikoli.

Obecné ustanovení školního řádu, které zakazuje nosit pokrývku hlavy při vyučování, je podle veřejné ochránkyně práv legitimní, pokud míří na studenty, kteří by měli při výuce na hlavě například kšiltovku či kapuci. Jestliže se však studentka obléká v souladu se svým náboženským vyznáním, neporušuje tím společenské normy.

Odepření práva projevit náboženské vyznání navenek formou muslimského šátku tak podle veřejné ochránkyně práv naplnilo znaky nepřímé diskriminace v přístupu ke vzdělání z důvodu náboženského vyznání. Požadavek na dodržování společenského chování přitom nelze považovat za legitimní cíl omezení.

„Rovné zacházení neznamená vždy stejné zacházení. Pro osoby bez vyznání či osoby vyznávající náboženství s méně striktními pravidly není zákaz nosit pokrývku hlavy obecně důležitý. Pro muslimské ženy má však nošení muslimského šátku zásadní význam jako projev náboženského vyznání. Plošný zákaz tedy nepochybně představuje zásah do náboženské svobody a jednání ředitelky školy bylo v rozporu s antidiskriminačním i školským zákonem,“ vysvětluje veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová.

„Podle mého názoru není pochyb, že v rámci teoretického vyučování na zdravotnické střední škole neexistuje rozumný důvod zakazovat studentům nosit pokrývky hlavy, pokud jsou vyjádřením jejich náboženského vyznání,“ dopnila ombudsmanka.

Ve vztahu k výuce tělesné výchovy a nácviku odborných dovedností sice podle ombudsmanky lze uvažovat o bezpečnosti a ochraně zdraví jako legitimních cílech omezení, avšak zároveň je přesvědčena, že plošný zákaz nošení pokrývky hlavy není ani v tomto případě přiměřeným a nezbytným prostředkem k jejich dosažení. Je totiž možné přijmout i mírnější opatření, například nošení tzv. sportovních forem muslimských šátků.

Pouze v případě ošetřovatelské a zdravotní praxe vyhláška ministerstva zdravotnictví neumožňuje nošení hidžábu. Vzhledem k tomu, že však stanovuje povinnost zakrýt si vlasy čepicí, lze se podle ochránkyně domnívat, že by studentce nečinilo žádný problém přizpůsobit se těmto podmínkám.

V návaznosti na šetření inspektorátu České školní inspekce schválila školská rada nové znění školního řádu, které sice stále obsahuje povinnost pohybovat se ve škole bez pokrývky hlavy, ale rozšiřuje možnosti udělení výjimky i z náboženských důvodů. Ochránkyně sice tento krok oceňuje, ale upozorňuje, že i v této podobě je školní řád v rozporu s právními předpisy.

„Ředitelka školy není zmocněna zákonem, aby mohla rozhodovat o udělení výjimky k oblékání v souladu s náboženským přesvědčením studentů školy. V případech, kdy je pokrývka hlavy vyjádřením náboženského přesvědčení navenek, musí být výjimka z takového pravidla naprosto automatická. Bylo by proto vhodné, kdyby školní řád výslovně uvedl, že se zákaz nošení pokrývek hlavy nevztahuje na náboženské symboly,“ uvedla Šabatová.

    Diskuse (19 příspěvků)
    Blažena Švandová, pracující důchodce
    August 31, 2014 v 1.9
    Muslimské šátky nemají v naší škole co pohledávat!
    V našem kulturním okruhu není zvykem dávat náboženské přesvědčení najevo nějakou věcí ze šatníku. Když dáme zelenou muslimům, co začnou za chvíli nosit katolíci, co evangelíci, co husité, co adventisté, co jehoviti atd.?

    A nebyl by to vlastně civilizační regres? Může snad viditelně nošený náboženský symbol plnohodnotně reprezentovat, co obnáší víra? Víra je přece intimní záležitostí každého člověka. I bez vnějšího poznávacího znaku lze věřit v Boha. Samotná změna oblečení nemůže přivodit změnu vnitřního přesvědčení o existenci Boha. Oblečení je pouhá konvence a v případě, o který se tu jedná, je zavedena v rámci určité církve. Je symbolem příslušnosti k této církvi. Jde tedy o symbol příslušnosti k určité komunitě, v žádném případě nikoli o symbol víry.
    Ale pak přece zákaz nošení muslimského šátku ve škole není žádným omezením náboženské svobody, protože tento zákaz není zákazem víry a tedy ani svobody vyznání, ale jen zákazem nosit nevhodné oblečení ve veřejném prostoru, kam se nehodí.

    Proč se nehodí ve vyučování mít na hlavě muslimský či jiný šátek? Dosud se někde zdravíme či projevujeme úctu sundáním pokrývky hlavy. Vejdeme zvenčí do budovy a sundáváme čepici, šátek nebo klobouk. V místnosti, ve třídách bývá i v zimě dostatečné teplo, aby přítomní mohli být prostovlasí, aby se nezpotili. Bývávalo dokonce zvykem a i dnes někde ve světě se ve škole nosí uniformy. Uniformy jednak zviditelňují princip rovnosti žáků v přístupu ke vzdělání a jednak mají navodit sounáležitost s komunitou, což vede k pocitu určité výlučnosti a hrdosti k dané komunitě či škole. Oba důvody jsou ale dětinské, principy nosíme v hlavě a ne na hlavách! A proto se od nošení uniforem upustilo. Z hlediska našeho civilizačního okruhu je dětinské se oblečením odlišovat od jiných lidí z důvodů jiných než zdravotních, profesních, módních a tedy takových, kde je důvodem činnost, pro kterou je oblečení určeno. V našem civilizačním okruhu je oblečení považováno za konvenci a považovat nošení šátku za symbol neodmyslitelně patřící k víře v Boha je regres, dětinštění, popření civilizačního pokroku.
    Eva Hájková, penzistka
    August 31, 2014 v 2.22
    Paní Švandová,
    pokud jde o to zdravení a o sundávání pokrývky hlavy v místnosti, tak tohle i v evropské tradici platilo vždycky jenom pro muže.
    Ženy při zdravení nikdy nesmekaly a pokrývku hlavy nebyly povinny si sundávat ani při vstupu do nějakých prostor. Dělaly to spíš z praktických důvodů při delším pobytu v místnosti.
    Jiří Kubička, psycholog
    August 31, 2014 v 6.32
    Muslimové mají v našich školách co pohledávat
    Muslimským ženám korán zahalování přikazuje, forma a rozsah tohoto zahalování je daná kulturní tradicí. Nosit hidžáb není svévolnou manifestací víry, od které by mohly snadno upustit, není to jako nosit viditelně křížek (to křesťané nemusí).

    Pokud je, jak píše paní Švandová, v našem kulturním okruhu volba oblečení pouhou konvencí, pak se naopak chová dětinsky škola, když šátek bez naléhavého důvodu zakazuje.

    Zákaz hidžábu ve škole náboženskou diskriminací je, protože svévolně omezuje přístup ke vzdělání dívkám, které se nevzdají toho, co považují za svou náboženskou povinnost.
    Eva Hájková, penzistka
    August 31, 2014 v 7.27
    Pane Kubičko,
    vy se tak vyznáte v pravidlech. Mají tedy žáci právo nosit na sobě naprosto cokoliv a tvrdit, že je to jejich náboženská povinnost? Nebo se napřed prověřuje, jestli žák patří k tomu či onomu vyznání? Nebo se zásadně povoluje pouze nošení symbolů státem uznaného náboženství?
    MP
    Martin Profant
    August 31, 2014 v 8.41
    Blažené Švandové
    S tou kulturní tradicí se malíře. Není třeba chodit až k sv. Pavlovi, který ženám dost striktně zakrytí vlasů doporučoval, stačí se podívat na evropské školní uniformy z počátku dvacátého století. A v širším pohledu -- v posledních dvaceti letech mohou kromě jeptišek mít na pásové fotografii v ČR zakryté vlasy i vdané ženy. Asi byste tohle právo musela chvíli vymáhat, ale vynutila si to nějaká moravská vesnice v 90. letech.
    Jiří Kubička, psycholog
    August 31, 2014 v 8.59
    Paní Hájková,
    jedna z těch dívek byla ze Somálska a ta druhá tuším z Afghanistánu. Myslíte si, že šátky nosily jen tak z hecu, muslimky vůbec nejsou a po večerech tančí v klubech polonahé? Nenosily naprosto cokoliv, ale tradiční oděv islámských žen v mnoha zemích.

    Ta záležitost má především lidský rozměr. Ty dívky studovaly v cizí zemi s podivnými zvyky, asi to pro ně bylo celkově těžké a traumatizovat je navíc ještě tím, že je nutili odhalovat se se bez naléhavého důvodu byla zbytečná krutost.

    Petra Procházková někde píše, že pro afghánské ženy je nutnost mít v pase fotku, kde nejsou zahalené vlasy a krk, podobná jako by pro české ženy byla povinost fotit se na doklady do půl pasu nahé. Kdy je člověk oblečený a kdy nahý je dáno kulturou a nemění se to snadno. Nutit někoho svlékat se je ponižování.

    Blažena Švandová, pracující důchodce
    August 31, 2014 v 9.12
    Muslimové v našich školách ano, ale bez šátku
    Dík paní Hájková za upřesnění. Na podstatě mého argumentu se tím ale nic nemění. Pro nás je nošení šátku záležitostí ochrany hlavy či konvence, zatímco v islámu to není kus oblečení, ale zvláštní symbol příslušnosti k náboženské komunitě. Pokud s námi chtějí vyznavači islámu žít, měli by přijmout naše konvence.

    Pane Kubičko, děkuji Vám za námitku a hned se Vás oplátkou zeptám. Co rozumíte pod pojmem náboženská povinnost?
    Může být náboženskou povinností něco, co prakticky působí nadřazení některého náboženského přesvědčení nad jiným, či ho učiní významnější než jiná přesvědčení?

    A ještě k Vašemu předpokladu, že škola nemá naléhavý důvod hidžáb zakazovat. Myslím naopak, že má. Může se totiž stát, dejme tomu, že je ve třídě dívce pod hidžábem příliš teplo a jejího neklidu si všimne učitel a řekne: Klidně si ten šátek sundej, ať ti není horko! - To se ale se zlou potáže! Dívka si ho sundat nesmí! Ten šátek je snad ještě něco víc než symbol náboženského přesvědčení, protože tím by přece zůstal i sundaný a položený na školní lavici. On je něčím, podobně jako dívčino přesvědčení, čeho se nesmí vzdát a čeho by se sundáním vzdala. A v tom je právě problém: nošení hidžábu není konvencí, ale zvláštním symbolem víry. Kus oblečení, jehož nošení je pro nás konvencí, pro islám konvencí není, a dívka se proto nechová k tomuto oblečení, jak je u nás obvyklé se k oblečení chovat. Když učitelka dívce navrhne, aby si sundala zjevně nepohodlný šátek, který jí znepříjemňuje pobyt ve třídě, čelí její pro nás podivné reakci a posléze stížnosti u ombudsmanky!
    Právě proto, pane Kubičko, že s oblečením máme spojené určité konvence chování, nedostáváme se v našem civilizačním okruhu kvůli oblečení do konfliktních situací. Brát oblečení jako zvláštní symbol, který nelze z ideologických důvodů na veřejnosti odložit, nepatří mezi zdejší konvence. Jenže těm by se měli vyznavači islámu podřídit, pokud s námi chtějí u nás žít.

    Doporučuji přečíst rovněž článek Evy Maxové nazvaný: Zákaz nosit hidžáb není o diskriminaci, ale o respektu k naší zemi.
    http://evavaleriemaxova.blog.idnes.cz/c/423768/Zakaz-nosit-hidzab-neni-o-diskriminaci-Je-o-respektu-k-nasi-zemi.html

    Oceňuji moudrost ombudsmanky Anny Šabatové neuspěchat závěr a vyslechnout si argumenty.
    Jiří Kubička, psycholog
    August 31, 2014 v 9.18
    Panu Profantovi
    shodou okolností jste také psal o pasových fotografiích, nereagoval jsem na to, protože jsem Váš komentář četl až když jsem odklikl svůj. Zakrývání vlasů je, jak píšete, dost rozšířená tradice i mimo islámský svět.

    Podle starých obrázků u nás děvčata na venkově před sto a více lety také chodily do školu v šátku, trochu jinak uvázaném. Šátek ve škole ničemu nevadí, jen snad tělocviku, ale nějaký cudný islámský tělocvičný úbor prý také existuje.
    Blažena Švandová, pracující důchodce
    August 31, 2014 v 10.2
    Pane Profante,
    děkuji za upozornění a další příklady.
    Ano, asi by se muselo to právo mít zakryté vlasy na fotografii vymáhat a časem by se to asi mohlo podařit, jsme tolerantní - ale má tady někdo zdejší k tomu zrovna teď nějaký důvod? Konvence jsou zvyky, a ty se mění na daném území pomalu.

    Avšak něco jiného je fotografie v pasu a něco jiného je školní řád. Jak už jsem napsala, domnívám se, že nošení šátku by mohlo vyprovokovat katolíky k nošení nějakého jejich symbolu a bezvěrci by taky třeba pro sebe chtěli nějaké privilegium. Atd.
    A na konflikty by bylo zaděláno. Rozumí se ve škole, - učitelé ví, o čem mluvím.

    Dále je jistě možné, pane Kolaříku, udělat výjimku v případě jedné či dvou dívek, taky by mi soucit nechyběl, kdybych věděla, že neměly jinou volbu než sem přijít a studovat u nás. Za nepřípustné považuji, aby se z toho stal exemplární případ a dokonce pravidlo.

    Domnívám se totiž, že nelze svévolně měnit konvence dané země na přání příchozích do této země. Poprvé mne oslovil tento argument před nějakým rokem z úst australské premierky. Ta jasně řekla: Nikdo je nenutí, aby se k nám přestěhovali. A pokud se dobrovolně rozhodli s námi žít, měli by respektovat naše zákony a konvence. Oni se musí přizpůsobit nám, ne my jim. Vždyť předem věděli, kam jdou, chtěli sem jít, a mohou kdykoli odejít, nikdo je nedrží. Tento argument považuji za druhý silný, o kterém si myslím, že stojí zato uvažovat. Chcete snad v dohledné době žít v muslimské zemi? Ano? Tak se do nějaké přestěhujte hned! Co vám brání? Já bych ale ráda, aby tato země zachovala kulturní kontinuitu. Ctím svoje předky a nechtěla bych žít jinde. A cítím odpovědnost za svoje potomky, které jsem nepřipravila pro život v islámské víře.

    Další podobný argument (dal by se nazvat ekologický):
    Na zemi by měla zůstat názorová diverzita, podobně jako různost ekosystémů v přírodě. (Islám by prostě neměl převálcovat jiná vyznání.)
    Blažena Švandová, pracující důchodce
    August 31, 2014 v 10.21
    Na okraj
    Vzpomněla jsem si na jednu anekdotu, dostala se ke mně před časem jako emailová přeposílka, nemohu ji najít, tak se pokusím aspoň svými slovy. Nejednalo se v ní o šátek pro ženy, ale kefíju, mužskou pokrývku hlavy. Tak to berte s rezervou.

    Syn: Táto, proč mám vlastně pořád nosit kefíju, k čemu je dobrá?
    Otec: Ale synku, to je přece ohromně užitečná a praktická věc. Jen ji nos a buď rád, že ji máš.
    Syn: A k čemu je tedy dobrá?
    Otec: Vždyť je to vynikající ochrana před pískem na poušti, když člověk jede na velbloudu, bez ní se neobejde.
    Syn: A k čemu je dobrá ještě?
    Otec: No přece jako ochrana proti slunci, když v létě pálí a člověk si musí chránit kůži!
    Syn: Tak dobře. Jsem rád, že teď už to vím. Jen ještě nevím, k čemu je Ti ve Francii, kam tě přivezl děda, a kde jsem se narodil já.
    + Další komentáře