Bojíte se o svůj majetek? Jeďte na setkání vyhnaných Němců
Monika HorákováUž šedesát šest let probíhají v Geislingenu v Bádensku-Württembersku setkání Němců pocházejících z jižních Čech a jižní Moravy. Vyhnanecká politika vůči České republice není v těchto kruzích na prvním místě.
Už po sedmé jsem se o víkendu zúčastnila setkání Němců pocházejících z jižních Čech a jižní Moravy. Setkání se koná už šedesát šest let v Geislingenu v Bádensku-Württembersku. Zažít takové setkání na vlastní kůži, to vám rozšíří rozhledy.
Například se začnete dost smát představě některých lidí, že vyhnaní Němci teď jistě sedí v Německu a urputně vymýšlejí záludné strategie, jak získat majetek, který jejich rodinám patřil před rokem 1945 a který má dnes většinou české majitele. Za celých sedm let jsem nepotkala nikoho, kdo by o něco podobného usiloval.
Vysvětlení má dvě roviny — lidskou či každodenní a rovinu politickou. Právní rovinu vědomě pomíjím.
Možná bych nebyl tak zbytečně korektní a nezdůrazňoval na prvním místě "jižní Čechy". V Geislingenu to byl sněm Němců původem především z jižní Moravy, provincie Deutschsüdmähren sahala sice okrajově až do jižních Čech, kam patřilo jihočeské německé Novobystřicko sousedící s jihomoravským Slavonickem. Když se v textu opomíjí např. Slezsko a píše se jen o Němcích v severních Čechách a na severní Moravě, tak u jižních Čech jde v tomto kontextu o hyperkorektnost.
Nezapomeňme také na německy mluvící krajany z Prahy, Brna a jižního Brněnska, Jihlavska a Německobrodska, Hřebečska, Orlických hor, Olomouce, Vyškovska atd.
Na té druhé je dvacet bodů landsmanšaftu. V těch je úplně něco jiného, než tvrdí autorka.
Kdopak asi určuje politiku landsmanšaftu? Ty roztomilé děti, nebo jeho vedení?
Čecháčkovský izolacionismus a udržování starých dobrých strašáků je je jedním z jeho hlavních náplní. Kde by nehrozilo nebezpečí, tam by dávno zanikl. Jenže jak to vysvětlit nechápajícím, to opravdu nevím.