Dnes v bavorském Augsburgu začínají už jednašedesáté výroční slavnosti sudetských Němců. Víkendový sraz zahájí předáním sudetoněmecké Evropské ceny Karla IV., kterou převezme kontroverzní předsedkyně německého Svazu vyhnanců Erika Steinbachová.

Jan Šícha, novinář a diplomat, který v Německu dlouhá léta působil, soudí, že je to chyba. „Je to politička, která je v německém kontextu stejně kontroverzní jako v českém. Oceňovat by se neměla. Stojí proti ní němečtí sociální demokraté i Poláci.“

Na druhou stranu Šícha připomíná, že i sudetští Němci, kteří ji pokládají za špatnou političku, oceňují její přínos pro vybudování berlínského památníku vyhnanců. „Přítel České republiky a sociální demokrat Peter Becher říká, že je sice kontroverzní jako politička, ale projekt památníku jako zřetelného mementa aspoň zanechá stopu týkající se vyhnanců v paměťové kultuře Německa,“ poznamenává Šícha.

Česká historička Kristina Kaiserová u příležitosti své rezignace na místo ve vědecké radě Nadace Útěk, vyhnání, usmíření, která berlínský památník chystá, označila Eriku Steinbachovou za hlavní překážku práce nadace.

„Je kontroverzní osobností. U nás ji moc neznáme, ale velmi negativně na ni reaguje Polsko. A to nejen vládní kruhy, ale i veřejnost. Ještě ve funkci poslankyně Spolkového sněmu se negativně vyjadřovala k hranici na Odře a Nise," řekla tehdy Českému rozhlasu Kaiserová.

Podle ČTK lze očekávat, že i letos na srazu zazní výzvy na adresu České republiky s požadavkem zrušit poválečné dekrety prezidenta Edvarda Beneše, na jejichž základě přišli sudetští Němci o československé občanství a majetek. Česká vláda to však považuje za uzavřené téma.

Jan Šícha poznamenává, že to skutečně politicky uzavřené téma je. „Ale není uzavřené právně a nikdy ani nebude, protože se obě země v deklaraci dohodly, že si ponechají právo na vlastní interpretaci. To je právě důvod, proč měla Klausova rezervovanost vůči Lisabonské smlouvě racionální jádro,“ podotýká Šícha.

Nejvyšší představitel všech sudetských Němců a europoslanec za bavorské křesťanské socialisty Bernd Posselt rovněž oznámil, že se bavorský premiér Horst Seehofer chce vydat do Prahy na první oficiální návštěvu. Seehoferova kancelář to potvrdila s tím, že by se tak mělo stát na podzim po vzniku nové české vlády, která vzejde z parlamentních voleb příští týden.

Posselt a Seehofer, který je z funkce bavorského premiéra patronem sudetských Němců, budou v neděli hlavními řečníky augsburských sudetoněmeckých dnů. Akce pod heslem „Společné dějiny — společná budoucnost v Evropě" se podle odhadů zúčastní okolo deseti tisíc lidí.

„Vliv sudetských Němců již nicméně není politický, význam mají pro kulturu vzpomínání v obou zemích,“ uzavírá Jan Šícha.

Na omezenou podnětnost sudetoněmeckého prostředí v tomto ohledu poukázala historička Kristina Kaiserová, když zdůvodňovala svou rezignaci na místo ve vědecké radě nadace připravující památník vyhnanců. Problém podle Kaiserové spočíval v tom, že Centrum proti vyhánění si představuje všechny násilné migrace, vyhánění a odsuny jako jeden společný jmenovatel příběhů dvacátého století.

„Tam se klade velký důraz především na subjektivní stránku a tím se ztrácí ten historický kontext. To měl nový projekt odstranit. Domnívám se, že dokud se ta otázka znovu nedefinuje a vědecká rada neobsadí opět všemi patřičnými lidmi, tak je ten projekt ve slepé uličce," řekla v březnu Kaiserová Českému rozhlasu.

Oceněním Steinbachové se k této cestě do slepé uličky bohužel dnes přihlašuje i celé sudetoněmecké prostředí.