Sudetští Němci v Augsburgu ocení kontroverzní Steinbachovou

Jakub Patočka

Jednašedesáté sudetoněmecké slavnosti se konají v době slábnoucího vlivu a hledání orientace, která by sudetoněmecké prostředí vymanila ze slepé uličky.

Dnes v bavorském Augsburgu začínají už jednašedesáté výroční slavnosti sudetských Němců. Víkendový sraz zahájí předáním sudetoněmecké Evropské ceny Karla IV., kterou převezme kontroverzní předsedkyně německého Svazu vyhnanců Erika Steinbachová.

Když chcete pochopit, co se děje v domácí politice, stačí číst Deník Referendum. Podpořte nás!
×

Jan Šícha, novinář a diplomat, který v Německu dlouhá léta působil, soudí, že je to chyba. „Je to politička, která je v německém kontextu stejně kontroverzní jako v českém. Oceňovat by se neměla. Stojí proti ní němečtí sociální demokraté i Poláci.“

Na druhou stranu Šícha připomíná, že i sudetští Němci, kteří ji pokládají za špatnou političku, oceňují její přínos pro vybudování berlínského památníku vyhnanců. „Přítel České republiky a sociální demokrat Peter Becher říká, že je sice kontroverzní jako politička, ale projekt památníku jako zřetelného mementa aspoň zanechá stopu týkající se vyhnanců v paměťové kultuře Německa,“ poznamenává Šícha.

Česká historička Kristina Kaiserová u příležitosti své rezignace na místo ve vědecké radě Nadace Útěk, vyhnání, usmíření, která berlínský památník chystá, označila Eriku Steinbachovou za hlavní překážku práce nadace.

„Je kontroverzní osobností. U nás ji moc neznáme, ale velmi negativně na ni reaguje Polsko. A to nejen vládní kruhy, ale i veřejnost. Ještě ve funkci poslankyně Spolkového sněmu se negativně vyjadřovala k hranici na Odře a Nise," řekla tehdy Českému rozhlasu Kaiserová.

Podle ČTK lze očekávat, že i letos na srazu zazní výzvy na adresu České republiky s požadavkem zrušit poválečné dekrety prezidenta Edvarda Beneše, na jejichž základě přišli sudetští Němci o československé občanství a majetek. Česká vláda to však považuje za uzavřené téma.

Jan Šícha poznamenává, že to skutečně politicky uzavřené téma je. „Ale není uzavřené právně a nikdy ani nebude, protože se obě země v deklaraci dohodly, že si ponechají právo na vlastní interpretaci. To je právě důvod, proč měla Klausova rezervovanost vůči Lisabonské smlouvě racionální jádro,“ podotýká Šícha.

Nejvyšší představitel všech sudetských Němců a europoslanec za bavorské křesťanské socialisty Bernd Posselt rovněž oznámil, že se bavorský premiér Horst Seehofer chce vydat do Prahy na první oficiální návštěvu. Seehoferova kancelář to potvrdila s tím, že by se tak mělo stát na podzim po vzniku nové české vlády, která vzejde z parlamentních voleb příští týden.

Posselt a Seehofer, který je z funkce bavorského premiéra patronem sudetských Němců, budou v neděli hlavními řečníky augsburských sudetoněmeckých dnů. Akce pod heslem „Společné dějiny — společná budoucnost v Evropě" se podle odhadů zúčastní okolo deseti tisíc lidí.

„Vliv sudetských Němců již nicméně není politický, význam mají pro kulturu vzpomínání v obou zemích,“ uzavírá Jan Šícha.

Na omezenou podnětnost sudetoněmeckého prostředí v tomto ohledu poukázala historička Kristina Kaiserová, když zdůvodňovala svou rezignaci na místo ve vědecké radě nadace připravující památník vyhnanců. Problém podle Kaiserové spočíval v tom, že Centrum proti vyhánění si představuje všechny násilné migrace, vyhánění a odsuny jako jeden společný jmenovatel příběhů dvacátého století.

„Tam se klade velký důraz především na subjektivní stránku a tím se ztrácí ten historický kontext. To měl nový projekt odstranit. Domnívám se, že dokud se ta otázka znovu nedefinuje a vědecká rada neobsadí opět všemi patřičnými lidmi, tak je ten projekt ve slepé uličce," řekla v březnu Kaiserová Českému rozhlasu.

Oceněním Steinbachové se k této cestě do slepé uličky bohužel dnes přihlašuje i celé sudetoněmecké prostředí.

    Diskuse