Kdy začne Sobotkova vláda řešit nezaměstnanost?
Jiří ParoubekNezaměstnanost na konci března se snížila, o důvodech ale můžeme jen spekulovat. Je na místě optimismus nebo spíše skepse k dalšímu vývoji?
Zdá se, že nezaměstnanost zůstává standardní hrozbou sociální soudržnosti v Česku. Nezaměstnanost na konci března dosáhla úrovně 608 000 osob. Je to o něco méně než v předchozím měsíci. ČSÚ vlastně vůbec nehovoří o důvodech tohoto mírně pozitivního vývoje. A tak můžeme jen spekulovat.
Vypadlo pár tisíc nezaměstnaných po stanovené době z evidence úřadů práce? Anebo je to, s ohledem na příznivější počasí, rychlejší zahájení sezónních prací? Případně — a to bychom si jistě všichni přáli — se firmám vracejí tučnější časy a ony vytvářejí kvůli větším zakázkám nová pracovní místa? Uvidíme, zda trend bude pokračovat v dalších měsících a které kontury zesílí.
V každém případě je nutné mírnit optimismus, pokud jde o zdolávání vysoké nezaměstnanosti. Situace je ostatně horší, nežli ukazují statistiky.
Tak především 200 000 — 250 000 lidí tvoří na pracovním trhu (nebo spíše mimo něj) ti, kteří se pohybují kolem hranice důchodového věku a rádi by ještě pracovali. Jsou v důchodu či v předčasném důchodu, přitom mají velké pracovní a životní zkušenosti a často i dostatek energie, ale na trhu práce o ně již není zájem.
Dalších 50 000 — 60 000 zájemců o práci představují ženy na mateřské dovolené. Dodejme, na nucené mateřské dovolené. Není potřebný počet míst ve školkách….
Evropská sociální charta mluví o bydlení na několika místech:
- v pasážích o osobách s postižením (čl.15/3),
- právu rodiny na sociální, právní a hospodářskou ochranu (čl.16),
- sociální ochraně starých osob (čl.23/2a) či
- o právu na ochranu před chudobou a sociálním vyloučením (čl.30/1).
Článek 31 stojí za to ocitovat celý:
"Právo na bydlení
S cílem zajistit účinné uplatnění práva na bydlení se smluvní strany zavazují přijímat opatření s cílem :
1. podporovat dostupnost bydlení přiměřené úrovně;
2. předcházet a omezovat bezdomovství s cílem jeho postupného odstranění;
3. stanovit ceny bydlení tak, aby byly přístupné těm, kteří nemají dostatek prostředků."
(pramen: http://www.euroskop.cz/gallery/5/1684-b9639fb5_72e4_4560_9489_dc6ddba5a898.pdf)
Např. v "sousední" Vídni jsou, především díky sociální demokracii a jí od roku 1919 prosazované bytové politice, do značné míry uspokojivě naplňovány body 1. a 3.
A co se takhle zeptat svého poslance, zda by to u nás nešlo taky - ?!
Ústavní soud ČR se k právu na bydlení vyjádřil takto:
"Listina, coby ústavní zákon, neuvedla mezi vyhlášenými sociálními právy výslovně právo na ochranu přiměřené životní úrovně, včetně bydlení. Tato okolnost však nikterak nediskvalifikuje ústavní relevanci tohoto práva zakotveného ve výše uvedených mezinárodních smlouvách. V souladu s ustáleným principem jsou ústavní a smluvní katalogy lidských práv komplementární a působí ve vzájemné harmonii."
Poslední nové obecní byty byly ve Vídni předány před 10 lety (momentálně se dělá jen půdní výstavba). Momentálně čeká na obecní byt přes 16.000 žadatelů.
A diskutuje se o tom, že by se výstavba měla obnovit. Není bez zajímavosti, že hlasitě se pro výstavbu obecních bytů vyslovuje -- vídeňská FP ("Svobodní").
http://derstandard.at/1397521670582/Wien-baut-nur-noch-Dachgeschosse-aus?ref=rss
(Článek obsahuje řadu zajímavých podrobností.)