Česká tisková kancelář (ČTK) nezveřejnila zprávu o úterní mezinárodní konferenci věnované budoucnosti jaderné energetiky, přestože na ní měla zpravodaje. V tentýž den naopak vydala zprávu o projevu prezidenta Miloše Zemana na Žofínském fóru, v němž odmítl snahy Evropské unie co nejvíce zvýšit podíl obnovitelných zdrojů v české energetice.

Zatímco konference za účasti mezinárodních expertů upozorňovala veřejnost na ekonomické limity jaderné energetiky a ohlašovala brzký konec výstavbě nových jaderných bloků, Zeman vystupoval právě opačně. „Jsem jednoznačným odpůrcem úsilí EU o maximalizaci podílu obnovitelných zdrojů v naší energetické bilanci,“ citovala prezidenta ČTK.

Prezident také hovořil o německém utlumování atomových elektráren a zdůraznil, že je nevýhodné pro české národní zájmy. „Česká republika by měla daleko odvážněji než dosud prosazovat na evropském fóru své národní zájmy v oblasti energetické politiky,“ dodal. Jinak řečeno, ČTK uveřejnila článek, jehož vyznění bylo jednoznačně kladné ve vztahu k jádru, o akci, která před jádrem varovala, veřejnosti naopak informace nezprostředkovala.

Manipulace s veřejností

To se projevilo ve skladbě zpravodajství úterních zpravodajských serverů a středečního tisku, většina z nich totiž zprávy od ČTK přebírá. Čtenáři novin se tak mohli v desítkách variací dočíst, kterak Zeman propaguje jadernou energetiku. Výběr několika titulků je výmluvný: Zemanův boj proti solárním šílencům: Dál chce rozšířit Temelín (web Blesku), Do boje se "solárním šílenstvím" v EU chce Zeman nasadit jádro (web ČT24), Zeman se postavil proti podpoře obnovitelných zdrojů v EU (web E15), Zeman odmítá snahu EU zvýšit podíl obnovitelných zdrojů energie (Parlamentní listy), Nedotujme nestabilní zelenou energii, vyzval Zeman (Týden.cz)

Podobných článků vyšlo v průběhu úterka a středy několik desítek. O konferenci ekologů informoval kromě Deníku Referendum Ekolist, text o limitech jádra vydaly také všechny mutace regionálních deníků vydavatelství Vltava- Labe-Press. V Lidových novinách vyšel v názorové rubrice Úhel pohledu komentář od světoznámého francouzského experta Myclea Schneidera Jaderný soumrak a server E15 zveřejnil článek s titulkem: Jádro se bez podpory neobejde, tvrdí experti.

„Média přinesla desítky Zemanových útoků na obnovitelné zdroje právě tak jako jeho horování pro jadernou energii i „národní energetiku“, což je opačný přístup, než má Unie. O mezinárodní konferenci Ekonomické limity jaderné energetiky přinesla jen několik zpráv. Špičkoví světoví odborníci na ní objasňovali zcela jiný přístup, efektivní, ekonomicky, ekologicky šetrný a hlavně nevyhnutelný,“ komentuje mediální pokrytí obou akcí Jan Piňos, mluvčí Hnutí DUHA, které konferenci o ekonomických limitech jádra spolupořádalo.

Tento do očí bijící protiklad mediálního pokrytí podle něj dokumentuje nejen zmanipulovanost a neobjektivitu zpráv, nýbrž i podivný stav českých médií. „Pokud prezidentovo nekvalifikované plácání stojící evidentně mimo realitu i světové trendy získá desetkrát větší pozornost než evidentní fakta předložená experty, je tu v českém mediálním rybníčku něco shnilého,“ uvedl Piňos v rozhovoru pro Deník Referendum.

„Z Evropy nezadržitelně fouká vítr zásadní energetické změny, ale čeští novináři křísí špinavé uhlí a drahé jádro. Je dvojnásob politováníhodné, že ČTK jako veřejná služba věnovala prostor Zemanovi, zatímco o expertech na konferenci ani muk,“ dodal mluvčí Hnutí DUHA. „Ve chvíli, kdy čerstvý vítr německé Energiewende nezadržitelně přemazává náš děravý, zastaralý energetický systém a vytlačuje z něj vše staré, shnilé a neekonomické, tak volání prezidenta, abychom se tu opevnili za horami proti světu, je bizarní kuriozitou minulosti,“ uzavírá.

ČTK mlží a mlčí

Zástupci ČTK svůj krok nedokázali dodnes věrohodně zdůvodnit. Redakce Deníku Referendum se pokoušela vyjádření kompetentního člověka z ČTK získat po celou středu. Po několika marných telefonátech, několika podrážděných reakcích včetně předčasného ukončení hovoru s tím, že citaci od zástupců ČTK nedostaneme, jsme nakonec oslovili sekretariát generálního ředitele ČTK Jiřího Majstra.

Zřejmě teprve po jeho intervenci nám prostřednictvím e-mailu napsala šéfeditorka zpravodajství ČTK Radka Marková. Její vyjádření přikládáme v plném znění: „Zpravodajka ČTK na tiskové konferenci k mezinárodní konferenci Ekonomické limity jaderné energetiky byla, samostatnou zprávu z ní nepsala. Po konzultaci s editory některá vyjádření, která tam zazněla, zakomponovala jako protinázor do zpravodajství z Žofínského fóra, kde prezident Miloš Zeman odmítl snahy EU zvýšit podíl obnovitelných zdrojů v české energetice. Žádný z našich klientů si na zpracování informací, které jsme avizovali ve zpravodajském plánu, nestěžoval.“

Na její odpovědi je pozoruhodných několik momentů, nejen proto jsme se s ní nespokojili a zaslali do redakce ČTK doplňující otázku. Její podstatu lze shrnout lapidárně: proč ČTK veřejnost informovala o projevu Zemana a proč naopak nevydala článek o konferenci.

Jsme si přitom vědomi zpravodajské hodnoty pokrytí Žofínského fóra, respektive vystoupení prezidenta republiky na něm. Ta spočívá prostě v tom, že veřejnost má právo být detailně informována o krocích prezidenta republiky.

Zpravodajská hodnota konference Ekonomické limity jaderné energetiky spočívala v její agendě. A o ní by měla být veřejnost informována. ČTK je totiž veřejnoprávní institucí, z jejíž definice plyne, že by její editoriální postup neměl jednu agendu eliminovat na úkor druhé. Lze v podstatě konstatovat, že ČTK v úterý veřejností manipulovala.

Argument, že protinázor zazněl ve zprávě o Zemanovi, neobstojí. Setkání s novináři před konferencí se totiž konalo již ráno v 10:00, článek o Zemanově vystoupení na Žofínském fóru ČTK zveřejnila okolo 14:40, jeho aktualizaci editor provedl až okolo 18:45.

Navíc se tak stalo až po té, co si zástupci ekologických organizací v ČTK na přístup editora stěžovali. Jinak by zprávu o protinázor, jak o tom hovoří šéfeditorka Marková, ČTK patrně ani nedoplnila. ČTK přitom měla svého zástupce i na setkání zahraničních expertů s novináři, které konferenci Ekonomické limity jaderné energetiky předcházelo.

ČTK zprávu o Zemanovi doplnila takto: „Ekologové ale tvrdí, že jaderná energie je drahá. "Objevují se návrhy na další reaktory v našich jaderných elektrárnách. Elektřina z nich by ale byla minimálně dvakrát až třikrát dražší, než aby byla konkurenceschopná. Každý spotřebitel by tak musel doplatit ročně rozdíl v řádu tisíců korun," sdělila ekologická sdružení Jihočeské matky, Calla a Hnutí Duha. Jaderná energetika by také podle nich neexistovala bez dlouholeté státní podpory. "Za desítky let získala mnohonásobně více peněz než nové čisté zdroje, které jsou nyní na komerčním startu a již se prakticky obejdou bez podpory. Jaderná energie se bez ní neobejde dodnes," uvedla sdružení.“

Večer doplněný odstavec, který na obsah převzatého zpravodajství už prakticky nemohl mít vliv, navíc vůbec nehovoří o konferenci, natožpak o tom, že se jí zúčastnili renomovaní zahraniční experti. Doplněná část zprávy je pouhým obecným textem bez valné hodnoty. Zkrátka, odpověď Radky Markové je v tomto bodě nepravdivá a zavádějící.

„Nepříjemně nás zaskočilo, když veřejnoprávní ČTK nevydala zprávu z tiskové konference s několika zahraničními experty, která nabourává české mýty o ekonomice jaderné energetiky, ale současně později vydala zprávu o nesmyslných výpadech Miloše Zemana vůči evropskému energetickému směřování,“ uvedl pro Deník Referendum Eduard Sequens ze sdružení Calla, které bylo jedním ze spolupořadatelů konference.

Neinformovaná veřejnost nemůže kompetentně rozhodovat

Posledním pozoruhodným momentem odpovědi Radky Markové je její argument, že si na postup ČTK nestěžoval nikdo z klientů. Tím nejspíš myslela odběratele zpráv, tedy většinu českých novin. Přitom instituce veřejné služby nemá primárně odpovědnost ke svým klientům, nýbrž k veřejnosti.

Je tomu přesně naopak: aby veřejnost mohla kompetentně rozhodovat, zřídila si prostřednictvím svých zástupců v parlamentu instituce veřejné služby, které plní jednu ze základních funkcí demokracie: zprostředkovávají lidem svobodný přístup k informacím, bez nichž si není možno učinit vlastní názor o jakékoli problematice. V tomto smyslu jsou klientem ČTK také ekologické organizace, které si ovšem na postup stěžovaly. A to zjevně plným právem.

Není divu, že ČEZ ve svých tiskových zprávách hrdě prohlašuje „Češi patří podle průzkumů Eurobarometr mezi největší příznivce využívání jaderné energie z obyvatel všech 27 států Evropské unie.“ Nesouhlas s jadernou energetiku totiž koreluje nejen s tím, zda je v dané zemi v provozu nějaká jaderná elektrárna, jak uvádí ČEZ, ale rovněž s kvalitou a otevřeností veřejné debaty v dané zemi a s přístupem ke kritickým informacím.

V těchto intencích jsme oslovili šéfeditorku ČTK s doplňujícím dotazem, zaslán byl ve středu okolo 14:00, vysvětlení jsme doposud neobdrželi. Naposledy jsme o něj žádali v pátek dopoledne, a to telefonicky. Bezvýsledně. Krátce před zveřejněním tohoto textu nám nakonec z ČTK vzkázali, že středeční vyjádření šéfeditorky Markové je definitivní. „Na doplňující otázky reagovat nebude,“ uvedla v telefonickém rozhovoru Petra Kahánková z kanceláře generálního ředitele ČTK.

O nezastupitelnosti médií veřejné služby, o její klíčové roli související s veřejným prostorem a svobodným přístupem k informacím jakožto elementárním předpokladem fungující demokracie se všeobecně ví. Přesto je česká veřejnost opakovaně konfrontována se situacemi, které ji znemožňují učinit si zasvěcený názor na rozličné problémy, neboť veřejnoprávní média selhávají ve své základní funkci. Naposledy se tak stalo tento týden v úterý.