Vítězem dvaadvacátého ročníku ankety Ropák roku se stal prezident Miloš Zeman. Rozhodlo o tom celkem devadesát členů nezávislé Komise ze 113. Ropáka roku získává již tradičně osoba, která se prosazováním nějaké stavby či záměru, vydáním rozhodnutí či budováním stavby nejvíce zasloužila o poškození životního prostředí. Vůbec poprvé tuto anticenu získal úřadující prezident České republiky. Vítězem Zelené perly o antiekologický výrok roku za minulý rok je předseda hnutí ANO a ministr financí Andrej Babiš.

Zeman si Ropáka za loňský rok zasloužil především svou podporou výstavby plavebního kanálu Dunaj-Odra-Labe za 300-400 miliard korun, přestože ekologické, dopravní, ekonomické i právní hlediska tento projekt silně zpochybňují, jak mimo jiné dokládá i stanovisko Komise pro životní prostředí Akademie věd z února 2014, podle kterého by došlo k zásadnímu zásahu do fungování zbytků relativně přirozených ekosystémů střední Evropy.

Avšak nejen to, Ropákem roku 2013 se stal Zeman také kvůli podpoře prolomení územních limitů schválených českou vládou v roce 1991 na Mostecku. Svůj postoj odůvodnil vysokou nezaměstnaností, prolomení limitů pak označil za jeden z možných kroků vedoucí k jejímu snížení. Znamenalo by to přitom vystěhování obyvatel Horního Jiřetína a Černic, velkorypadla by se přiblížila na 500 metrů k Litvínovu a Lomu u Mostu,

Antiekologickou cenu si Zeman zasloužil také za podporu kácení kůrovcem napadených stromů v Národním parku Šumava či za podporu výstavby dvou jaderných bloků v Temelíně a pátého bloku v Dukovanech.

Zelenou perlu letos získal Andrej Babiš, předseda hnutí ANO, porota ocenila jeho výrok zveřejněny serverem Parlamentní listy v květnu loňského roku: „My se jednou asi z té demokracie poděláme, všichni. Jak jinak totiž vysvětlit to, že se tu k dálnici vyjadřuje jezevec, ekologický terorista a taky každý starosta chce mít výjezd...“

V anketě Ropák 2013 se na dalších dvou místech umístili exministr životního prostředí Tomáš Chalupa z ODS, exministr průmyslu Martin Kuba (také ODS) a exministr životního prostředí z vlády Jiřího Rusnoka Tomáš Podivínský (KDU-ČSL).

Chalupu porota ocenila za návrh nové vyhlášky o ochraně mimolesních dřevin, která ve městech snižuje jejich ochranu před vykácením, neboť rostou-li na oplocených zahradách, pak povolení nebude nutné, a dále lze bez povolení kácet i stromy s obvodem kmene menším než 80 cm (ve výšce 130 cm) bez ohledu na jejich věk a druh.

Chalupa získal hlasy porotců také za nepředložení nového zákona o odpadech, který je na ministerstvu životního prostředí připravován od roku 2005 a který by umožnil lépe předcházet vzniku odpadů či za odpovědnost při přesunu 3,7 miliard korun z Operačního programu životní prostředí na výstavbu pražského metra.

Kubu porota třetím místem ocenila za předložení návrhu usnesení vlády, kterým se snažil obejít standardní proces schvalování aktualizace Státní energetické koncepce ČR do roku 2040, za přípravu návrhu zákona, který by umožnil dotování výroby elektřiny z jaderných elektráren, za prosazování novely horního zákona či za prosazování novely zákona o podporovaných zdrojích energie, která měla zrušit podporu výroby z obnovitelných zdrojů a naopak podpořit výrobu energie spalováním komunálního odpadu.

Podivínský skončil na děleném třetím místě za osobní podporu výstavby dvou jaderných bloků v Temelíně, za nepředložení nového zákona o odpadech, či za předložení novely zákona o obalech a za vyhlášení grantu pro občanská sdružení na likvidaci černých skládek, ačkoliv k této činnosti nemá laická veřejnost oprávnění.