Článek o izraelských aktivistech, bojovnících za lidská práva a dalších hrdinech dnešní doby vyvolal zájem a rozmanité reakce. Jednou z nich bylo, že by bylo dobré napsat podobný článek o jejich palestinských protipólech, o těch, kdo usilují o spravedlnost pokojnými a nenásilnými prostředky a působí ve prospěch přátelství a vzájemné úcty všech obyvatel těžce zkoušené Svaté země.

Kdy jindy je pro to vhodná chvíle než dnes, kdy incident na palestinské ambasádě, smrt velvyslance a nalezení určitého množství zbraní vyvolaly v české veřejnosti vlnu protipalestinských nálad, pohotově se připojující k latentně přítomným protiarabským a protiislámským názorům.

Nejde přitom o to omlouvat nález několika zbraní nebo výbušnin na (budoucí) ambasádě. To je skutečně nepřijatelné a bylo by u jakékoli země světa. Nejde ani o to omlouvat předem všechny postoje oficiálních představitelů Palestiny tím, že jsou přece ve slabší pozici okupovaného území, jakkoli je to neoddiskutovatelné.

Sami Palestinci vědí nejlépe o slabých stránkách svých představitelů, a koneckonců volba Hamásu v roce 2006 v Gaze byla zřejmě především protestem proti neschopnému a zkorumpovanému dosavadnímu vedení.

Nic z toho ale neomlouvá vytváření a posilování předsudků typu toho, že Palestinci jsou násilničtí, antisemitští, neschopní, nebezpeční lidé druhé kategorie. Právě takový je, obávám se, často jejich obraz u části české veřejnosti, vydatně přikrmovaný některými bulvárními médii typu Reflexu.

Pojďme si tedy představit několik palestinských hrdinů nenásilného odporu, přátelství napříč rozdělením národa a náboženství, příkladů odvahy a důslednosti v úsilí o spravedlnost, smíření a přátelství.

Izzeldin Abuelaish: odmítnout nenávist

Dějiny Izraele a Palestiny nejsou jen velkými dějinami vojsk, hranic, mírových jednání. Jsou také stále přibývající řadou osobních tragédií, násilných úmrtí, rozdělených rodin, rozdělených vesnic, dějinami zranění, zášti a nenávisti. Tyto dějiny zasahují nakonec obě strany konfliktu, tváří v tvář bolesti a ztrátě nejbližších jsou si lidé rovni, ať již stojí na té či oné straně hranice.

Tím, co je pro jiný než tragický konec celého příběhu klíčové, je schopnost překonat nenávist, která se rodí z nespravedlnosti a bolesti. Jedním z těch, kdo dokázali najít sílu k odmítnutí nenávisti, je lékař Izzeldin Abuelaish.

Rodák z palestinského uprchlického tábora Džabalíja na území Gazy (narozen 1955) získal lékařské vzdělání v Egyptě, Evropě i Spojených státech a stal se prvním palestinským lékařem, který byl zaměstnán izraelskou nemocnicí v Tel Avivu. Od počátku se angažoval ve věci smíření mezi Palestinci a Izraelci.

V lednu 2009 v rámci operace izraelské armády Lité olovo v Gaze ztratil doktor Abuelaish tři dcery (ve věku třináct, patnáct a dvacet jedna let) a neteř (sedmnáct let), když izraelský tank zasáhl jejich dům.