Na světové sociální fórum v Tunisu jsem s několika dalšími přáteli z celého světa přiletěl z Bonnu — městečka nad Rýnem, dnes možná slavnějším výrobou medvídků Haribo, než jako Beethovenovo rodiště či bývalé hlavní město Spolkové republiky Německo. Právě v bývalém spolkovém sněmu jsme se tam tři dny snažili přijít na to, co se dá realisticky dělat s extrémní chudobou poté, co velké sliby všech zemí světa shrnuté do Rozvojových cílů tisíciletí evidentně selhaly.

Tunis — hlavní město Tuniska — patří mezi nejstarší známá sídla na světě. Jen pár kilometrů od centra se na pobřeží Středozemního moře nalézají ruiny starověkého Kartága. Současný Tunis má spíše arabské kořeny, což nezapře ani svou strukturou a architekturou. Zvlášť fascinující je rozlehlé staré město, jeho súky a uzoučké uličky. Ale také nádherný městský park, který tu zanechali francouzští kolonisté, či široké bulváry s monumentálními budovami bank, hotelů a korporací v moderním maurském stylu.