Světové sociální fórum je již třináct let mezinárodním setkáním občanských aktivistů a organizací, které slouží k výměně názorů, formulaci stanovisek a vzájemné podpoře. Fórum nabízí prostor pro demokratické diskuse, hlubší rozbory, vypracování návrhů, sdílení zkušeností a propojování sociálních hnutí, sítí, neziskových organizací a dalších aktérů občanské společnosti, kteří stojí proti neoliberalismu, nadvládě kapitálu a globálním nerovnostem.

Vzniklo jako reakce na summit globálního establišmentu pořádaný ve Švýcarském středisku Davos a poprvé se konalo v brazilském Porto Alegre, kde vládnoucí dělnická strana v městské správě uplatňuje kombinaci zastupitelské a participativní demokracie založené na otevřených lidových radách.

Od té doby se samozřejmě mnoho změnilo. Řeší se otázky struktury Fóra, jeho otevřenost a možnost spoluúčasti na rozhodování. A i když základní témata zůstávají, mění se jejich důležitost v diskusích.

Daňové úniky

Stále více narůstá konsensus, že zásadním problémem je daňová nespravedlnost. Ta spočívá především ve stále větším přenášení daňového břemena na zaměstnance a nebohaté i chudé části společnosti. To se děje regresivním přímým i nepřímým zdaněním. Bohatí a nejbohatší se naproti tomu placení daní vyhýbají a to buď legálně — s využitím daňové konkurence a tzv. daňové optimalizace, nebo nelegálně pomocí složitých finančních operací. Využívají k tomu daňových rájů a off-shorových center. Zatímco tam se na anonymních kontech kumulují obrovské finanční prostředky, státy se potýkají s nedostatkem financí na základní provoz. Peníze z daňových rájů jsou často používány na podporu regionálních válečných konfliktů, na korupci vlád ve formálních demokraciích i diktaturách. Daňové ráje a daňové úniky deformují demokratické i demokratizační procesy a stávají se základní překážkou pro efektivní občanskou participaci.

Tax Justice Network zorganizoval setkání organizací a hnutí, které se zabývají daňovou spravedlností

Jedno z doporučení, které zaznělo na souhrnných mítincích, bylo: „Ať se každá organizace či hnutí zabývá svým tématem a jako druhé téma si vezme problematiku daňové spravedlnosti a daňových úniků.“

Problém korporací

Na několika seminářích a jednáních se mluvilo o problému rostoucí moci transnacionálních korporací (TNC). Účastníci z postižených regionů poukazovali na to, jak velké TNC likvidují přírodu v jejich zemích, porušují platné zákony, využívají paramilitární jednotky k násilnému vynucování vlastních požadavků. Ve spolupráci se silovými složkami v diktaturou ovládaných zemích dokonce likvidují vnitřní i vnější odpor — tedy odboráře a občanské aktivisty.

Jako možnost řešení se nabízí především mezinárodní tlak na TNC na dodržování základních konvencí mezinárodní organizace práce (ILO) a bezvýhradné dodržování zákonů. Bohužel se ukazuje, že tento tlak nestačí a ani spotřebitelské akce nevedou k požadovanému cíli. Brid Bennan z Transnational Institut označil současné jednání mnoha korporací za zločin proti lidskosti a životnímu prostředí. Jako s takovým se s ním bude muset v budoucnu jednat a je dobré připravovat již dnes národní i mezinárodní tribunály, které se budou touto otázkou zabývat.

Klimatická změna, těžební průmysl, potravinová bezpečnost

Důležitým tématem byla také klimatická změna a její dopady. Jak zajistit environmentální udržitelnost, například občanskou participaci a práva obyvatel vůči těžebnímu průmyslu, který je s rostoucím nedostatkem surovin stále agresivnější. Mnoho regionálních válečných konfliktů je dnes udržováno jen snahou ovládnout těžební území a získávat pomocí silových složek a zkorumpovaných místních vlád levné suroviny.

Koordinační jednání mezinárodní kampaně proti chudobě (u nás Česko proti chudobě) bylo přenášeno on-line do celého světa

Ani v oblasti potravin se situace nelepší. Přestože FAO (Food and Agriculture Organization) upozorňuje stále důrazněji na potřebu udržitelného pěstování potravin na místní úrovni, nadnárodní agroprůmysl nadále prosazuje intenzifikační techniky a geneticky modifikované organismy. Obojí zhoršuje postavení místních producentů a tím i přístup k základním potravinám především v chudších a nejchudších zemích, kde jsou malí zemědělci hlavními dodavateli cenově dostupných potravin na místní trh.

Land Grabbing — tedy skupování půdy v úrodných oblastech rozvojových zemí a privatizace vodních zdrojů nadále zhoršují pozici chudých obyvatel

Palestina, Západní Sahara a Sýrie

Velmi žhavým a často i kontroverzním tématem byla okupovaná území.

Právo Palestinců na vlastní stát a sebeurčení je v mezinárodním kontextu občanskou společností přijímáno jako nezpochybnitelný fakt. Režim v Izraeli je africkými odborníky přirovnáván k apartheidu JAR a Rhodésie a je považován za ještě represivnější a segregačnější. V Africké chartě lidských práv je sionismus označen za stejný zločin jako rasismus či antisemitismus. Podpora Palestincům se ukázala na závěrečné demonstraci na podporu svobodné Palestiny. Účastnilo se jí na padesát tisíc lidí a měla podporu i místních obyvatel, kteří ozdobili domy palestinskými vlajkami.

Ukončení demonstrace před palestinskou ambasádou v Tunisu