Četné oslavy propukly v izraelských městech poté, co tamní premiér Benjamin Netanjahu v úterý oznámil, že se unesený Gilad Šalit konečně vrátí domů. Dle zvláštní dohody Izraele s Hnutím islámského odporu (Hamásem) se tak má stát do dvou měsíců. Někdejší devatenáctiletý desátník - dnes pětadvacetiletý rotný - byl unesen před pěti lety u hranic s Gazou. Šalitova rodina od té doby vede intenzivní kampaň za jeho osvobození.

Ve středu schválila dohodu izraelská vláda. Její platnost zároveň potvrdil i Chálid Mišál — exilový vůdce Hamásu, jež pásmo Gazy kontroluje.

Podle zpráv zahraničních dopisovatelů se oslavuje i na palestinských územích. Výměnou za vojáka má totiž získat svobodu více než tisíc Palestinců.

„Věřím, že jsme dosáhli nejlepší dohody, jaká byla v čase otřesů na celém Blízkém východě možná. Nevím, zda bychom mohli v dohledné budoucnosti dospět k nějaké lepší dohodě či k nějaké dohodě vůbec,“ řekl novinářům po schůzi kabinetu Netanjahu.

Mišál označil v projevu ze syrského vyhnanství dohodu za „veliký úspěch“. Podle mluvčího Hamásu v Gaze Samího Abú Zuhrího jde přímo o „důvod k vyhlášení národního svátku“.

V Izraeli dle korespondentů oslavovali událost nejen sympatizanti Šalitovy rodiny, ale i obyčejní lidé. Skupinky jásajících osob chodily po ulicích, nadšeně skandovaly a mávaly izraelskými vlajkami. V Gaze pak lidé nosili zelené prapory Hamásu a tancovali na náměstích. Ozbrojenci prý stříleli do vzduchu.

Uzavření dohody přivítaly krom arabských států i vlády Turecka, Spojených státu a zemí Evropské unie.

Argumenty kritiků

S postupem času se nicméně ozývají stále více i kritické hlasy. I když většina Izraelců po dohodě léta volala, řada z nich nyní namítá, že v rámci oné tisícovky Palestinců budou propuštěni i lidé s doživotními tresty. V Netanjahuově vládě se proti úmluvě postavili tři ministři, včetně vlivného národovce Avigdora Liebermana. Jisté rozpaky vyjadřují i někteří lidé, kteří se na kampani Šalitových rodičů léta podílejí.

„Nestrhneme tento stan, dokud nebude Gilad s námi. Stále se bojíme, že se něco pokazí. Pořád se musíme spoléhat na Hamás a Egypt. Neodechneme si, dokud ho neuvidíme s úsměvem a v pořádku doma,“ řekla dopisovatelce britského Guardianu Ita Pickerová, rodinná přítelkyně Šalitů, jež s nimi pobývá přes rok v protestním stanu v Jeruzalémě.

Kritika přitom zaznívá i z palestinské strany. Zvláště zástupci Palestinců ze Západního břehu si stěžují, že mezi tisícovkou propuštěných chybějí nejznámější postavy.

„Jsem dost zaskočen, protože jména všech vězňů, jejichž propuštění Hamás sliboval po uplynulých pět let, v dohodě chybějí,“ uvedl Kvadura Farís, předseda Klubu vězněných na Západním běhu.

„Když zvažuji podmínky, které Hamás přijal, nemohu se zbavit dojmu, že se zde něco upeklo v tajnosti. V dohodě je zřetelný politický prvek,“ doplnil Farís.

Také dle agenturních komentářů posílí dohoda zejména prestiž Hamásu. Její uzavření právě v čase, kdy vůdce konkurenčního hnutí Fatah Mahmúd Abbás sklízí ovace za žádost o členství suverénního státu Palestina v OSN, není dle těchto názorů náhodné.

Detaily výměny

Text celé dohody nebyl doposud zveřejněn. Není tak úplně jasné kolik Palestinců má být za Šalita vyměněno. Některé zdroje uvádějí 1 027, jiné až 1 400. Podle izraelského práva navíc začala po středečním schválení vládou běžet dvoudenní lhůta, kdy mohou její kritikové podat oficiální protest či námitku.

Již nyní je nicméně známý postup, jakým bude dohoda naplněna. Pokud se neobjeví žádné relevantní námitky, začne v úterý 18. října první vlna propouštění. V rámci ní opustí izraelská vězení 456 Palestinců, na jejichž jménech se obě strany shodly. 110 z nich bude odvezeno na Západní běh a do východního Jeruzaléma, 131 na hranice s Gazou.

Dalších 203 vězňů bude rovněž dopraveno na Západní břeh, avšak odtud dle dohody deportováno. 40 členů z této skupiny má odcestovat do třetích zemí, zbytek do Gazy. Polovina ze všech propuštěných na Západní břeh bude naopak muset zůstat pouze na palestinských územích, část z nich pak jenom ve svých domovských městech. Mluvčí izraelské rozvědky Šin Bet uvedli pro média, že si naplnění tohoto bodu dohody zvláště pečlivě ohlídají.

Zbytek propuštěnců z první vlny tvoří izraelští Arabové. Těm bude umožněno normálně odejít domů.

Souběžně s první vlnou propouštění převezou podle dohody zástupci Hamásu Gilada Šalita do Káhiry. Zde bude dále internován, dokud v Izraeli nedojde k druhé vlně propouštění. Ta má být zahájena do dvou měsíců. Až skončí, bude se Šalit moci vrátit domů.

V izraelském vězení i nadále zůstane několik známých představitelů Hamásu, například Abdulláh Barghutí, Ibrahím Hamíd anebo Abbás Sajíd. Nebude propuštěn ani generální tajemník Lidové fronty za osvobození Palestiny Ahmed Sádat, který nařídil vraždu izraelského ministra cestovního ruchu Rechavama Zeeviho, ani proslulý člen Abbásova Fatahu Marván Barghutí, jenž dostal trest ve výši pěti doživotí.

Podle středečního vyjádření Hamásu by lpění na těchto jménech celou dohodu znemožnilo.

Od únosu k rozhovorům

Nyní pětadvacetiletý Gilad Šalit byl zajat 25. června 2006 na hranici pásma Gazy a poté unesen. Únos s největší pravděpodobností neprovedli bojovníci Hamásu, ale takzvaných Saldinových brigád (Salah al-Din Brigades) — jedné z menších islamistických bojůvek, jež v Gaze působí. Hamás nicméně přebral za akci odpovědnost.

Už od samotného zadržení se věznitelé snažili Šalita vyměnit za onu tisícovku Palestinců v izraelských věznicích. Většina z nich byla zadržena za menší přestupky proti vojenskému režimu na izraelsko-palestinských hranicích nebo za účast na některém z protiizraelských protestů. Menší, leč podstatná část ale spáchala násilné trestné činy a takové vězně Izrael vydává jen velice zřídka.

Přinejmenším od roku 2009 zprostředkovávali jednání čelní představitelé tajných služeb SRN (média zmiňují konkrétně Gerharda Konrada), Egypta (Murad Muvafí) a zřejmě i USA (Leon Panetta, dříve CIA, od léta ministr obrany). Hamás a izraelská vláda se v uplynulých letech střídavě obviňovaly, že ten nebo onen rozhovory maří.

V souvislosti s chystanou výměnou vězňů se rovněž šíří izraelským tiskem dohady, zda nebyl Šalit v Gaze mučen a v jaké kondici se nyní nachází. Jeho věznitelé umožnili od roku 2006 celkem pět výměn dopisů mezi Šalitem a jeho rodinou. Součástí této výměny bylo i zveřejnění několika videonahrávek, jež měly dokazovat, že je zadržovaný stále naživu.

Poslední z videonahrávek byla zveřejněna už v roce 2009. Mluvčí Saladinových brigád Abú Mudžihád nicméně ve středu slíbil, že po propuštění první vlny vězňů zveřejní jeho bojůvka další video. To má údajně dokázat, že se se Šalitem zacházelo slušně.

Do data oznámení dohody (12. října) byl Šalit v zajetí 934 dní.

Další informace:

BBC News Gilad Shalit: Israel and Palestinians welcome deal

The Guardian Gilad Shalit and Palestinian prisoner swap prompts joy and anxiety

Haarec Palestinian militants set to release video documenting Shalit's Gaza captivity

Haarec Israel cabinet approves Gilad Shalit prisoner swap