O víkendu se koná kongres ODS. Pro sociální demokraty a jejich příznivce může být tato událost na okraji zájmu. Ostatně proč sledovat vývoj v uskupení, které zažilo celkem oprávněný pád na dno, respektive z 35,3 % v roce 2006 na 7,7 % v loňských volbách? Proč se zabývat někým, kdo se z největší strany u nás stal stranou malou a klesl na roveň lidovcům a Úsvitu Tomia Okamury?

Přesto všechno by sociální demokraté měli ODS pozorovat minimálně stejně bedlivě jako v dobách jejích největších úspěchů. Důvod to má jednoduchý. Klidně se totiž může stát, že v příštích volbách do Poslanecké sněmovny bude mít ODS lepší výsledek než ČSSD. Zatím je takový výhled možná trochu předčasný, ale víkendový kongres ODS napoví víc. Důležité bude především to, zda se předsedou strany stane bývalý ministr a rektor Masarykovy univerzity Petr Fiala. 

Jeho kandidatura do čele u nás donedávna nejsilnější pravicové strany má logiku jak pro něho, tak pro samotnou ODS. Pro Fialu jako pravicově smýšlejícího člověka, který má už leccos za sebou, může být velkou výzvou postavit na nohy stranu, která stála u zrodu pravice v České republice a kterou stále ještě řada lidí vnímá jako jedinou autentickou pravicovou stranu u nás.

Politologa a manažera Petra Fialu něco takového musí přitahovat. Další významný milník v jeho kariéře. Možná nejdůležitější. Co kdyby se mu třeba podařilo už odepsanou a zdiskreditovanou stranu vrátit na pozici jedné ze dvou největších stran u nás? To je vskutku lákavý cíl.