V uplynulých letech byla úloha ministerstva životního prostředí soustavně degradována a jeho základní role pod vlivem neoliberální doktríny oklešťeny. To, co započal svým „odideologizováním ministerstva“ nechvalně proslulý Pavel Drobil po jeho odchodu s chutí dokončil Tomáš Chalupa. Poslední ministr Tomáš Podivínský sérii destruktivní politiky svých předchůdců jen dovršil a KDU-ČSL jíž je členem se k němu raději ani nehlásila.

Vzhledem k tomu, že stínovým ministrem životního prostředí za ČSSD se stal Vladimír Špidla, obracely se oči mnohých těch, kterým ekologická problematika není lhostejná, k sociální demokracii s nadějí. Po zjištění, že má do čela tohoto resortu nastoupit bývalý šéf chemičky Lovochemie (a současný předseda její dozorčí rady) Richard Brabec se koná rychlé vystřízlivění.

Z dostupných informací se zdá, že ANO opravdu nemohlo vybrat horšího kandidáta. Podle iDNES.cz zasedal Brabec v představenstvu Svazu chemického průmyslu, které se léta snaží o výrazné zúžení registru škodlivých chemikálií (IRZ), který sestavuje právě MŽP.

Další střet zájmů nemusíme hledat dlouho, Babišovo impérium vyrábí kromě jiného umělá hnojiva, která se právě MŽP snaží omezovat. Třešinkou na dortu je pak v článku zmíněný Babišův nákup lesních firem, podílejících se na nezákonném kácení v šumavském národním parku.

Přenechání MŽP hnutí ANO a především obsazení resortu dalším nekompetentním člověkem (který je navíc v očividném střetu zájmů) je prvním vážným pochybením Bohuslava Sobotky. Pokud proklamované řeči o ekologickém programu ČSSD vzaly tak rychle za své, jak to bude s dalšími programovými body jeho strany?

V každém případě Sobotka hazarduje s důvěrou nemalé části voličů, která dala hlas ČSSD právě kvůli němu se snahou podpořit „idealistické křídlo“ ve straně. Nyní vidí, že tváří v tvář Babišovi ony ideály rychle vybledly.