Připojuji se tímto k naléhavé prosbě mých kolegů, kterých si vesměs vážím, totiž prosbě k vedení ČSSD ve věci obsazení postu ministerstva životního prostředí. Nikdy jsem nebyl voličem ČSSD (vždy jsem volil Stranu zelených), ale po vítězství „sobotkovců“, pro nějž jsem se také jako občan angažoval, jsem poprvé začal zvažovat, že v budoucnu bych mohl dát hlas i ČSSD.

Ale tím rozhodujícím „testem volitelnosti“ pro mě bude, jak se ČSSD zachová k silně zanedbanému, devastovanému resortu životního prostředí (stejně likvidačně, ostudně a trestuhodně velké strany zacházejí i s resortem kultury).

V případě, že by se ČSSD zachovala stejně farizejsky jako TOP 09 (která, ač měla připraveného kvalitního Bedřicha Moldana, resort přepustila ekologickým analfabetům a likvidátorům z ODS), a že by i ona mlčky přihlížela k pokračující likvidační linii celé této sféry, reprezentované v minulosti nechvalně známými jmény Benda, Skalický, Kužvart, Drobil, Chalupa, Podivínský a aktuálně hrozícími jmény Tyc a Brabec, pak pro mne zůstane ČSSD i nadále jako strana nevolitelná.

Ne tak v případě, že by ČSSD konečně nahlédla důležitost tohoto resortu, a jmenovala do něj Vladimíra Špidlu. Těm, kdo tvrdí, že stínový ministr životního prostředí neměl s tímto resortem nikdy nic společného, připomínám, že se Špidla angažoval pro přírodu již dávno před svou politickou kariérou, a i později se na špičkové úrovni EU vypracoval v respektovaného profesionálně ekologického — přesněji: sociálně-ekologického — politika, a konečně, že předloni se stejně jako Bohuslav Sobotka jasně a nedvojznačně postavil na ekologickou stranu sporu i v kauze NP Šumava.

Tehdy to byl v politice — i v ČSSD — silně menšinový názor, převažovalo „haškovské“ přitakání dřevařské a lanovkářské lobby, dnes tomuto ochranářskému názoru dali dodatečně za pravdu všechny naše soudy od nejnižších po nejvyšší, inspekce ŽP, ombudsman a dokonce i ministerstvo životního prostředí.

I v případě, že by z nějakých mně neznámých důvodů byl Vladimír Špidla neprůchodný, mohl by tuto funkci v mých očích počestně a odpovědně zastat i bývalý sociálně demokratický „strakonický“ senátor Krejča. V obou těchto případech bych tuto stranu považoval za volitelnou, a poprvé po dvaceti letech jí dal svůj hlas.