Padla facka na sále

Ivan Štampach

Radikální levice se nebojí mluvit o násilí. Na obavy svých politických partnerů odpovídají, že míru násilí určuje pravice. Ta vrhá do bídy velké skupiny obyvatel a má na svědomí tisíce životních tragédií.

Facka, vlastně podle dostupných pramenů dvě facky, padly v Praze v Dittrichově ulici v prostoru, který má k dispozici iniciativa či projekt Tranzitdisplay. Facky dostal za své názory básník Jaromír Typlt (*1973). Do odvážného boje proti němu vyrazili Jan Kubíček (*1986) a Tomáš Schejbal (*1986).

Nechme stranou detaily diskuse o angažované literatuře. Básníci hlásící se k literární skupině Fantasía oživili českou literární scénu upozorněním, že poesie si nestačí sama, že básník žije mimo jiné v sociální realitě současnosti a zaujímá jako člověk nějaké postoje a že se to, stejně jako jiné jeho životní zkušenosti a vazby, může a má přirozeně projevovat v jeho tvorbě. Někteří si to přeložili tak, že poesie má být ve službě politickým programům. Rozepře o to prý vedla k populární literární facce.

Podrobnější probrání si zaslouží otázka, jak je to s násilím v politických rozepřích. Dlouhá léta vlády nekultivované a necivilizované české pravice dovedla veřejnost k radikálnímu nesouhlasu. Propukly ostré hádky a padaly už facky za aktivní účasti politiků různého politického zaměření. Není snad nutno je dokumentovat.

Když nás před dvěma a půl desetiletími lákali, abychom poskytli podporu systému, v němž žít je našim dnešním smutným údělem, tvrdili nám, že v něm všichni sdílejí a podporují demokratický prostor a v tomto prostoru vedou politické směry rozpravu. Voliči prý argumenty politických subjektů srovnávají a vybírají si mezi nimi.

Přišlo však něco jiného. Prostá účast některých stran na politické soutěži se dnes zpochybňuje. Rozhodnutí voličů se ignorují a proti zvoleným politikům se pořádají masové protesty. Lynč na jednu z političek na krajské úrovni vedl k jejímu zhroucení a odchodu z politiky. Na oběti „tržního systému bez přívlastků“, především na Romy a bezdomovce se pořádají pogromy. Rasistické a fašizující výroky jsou dnes salonfähig. Politici různě spektrálně zabarvení dnes volají po represi sociálně slabých.

Z druhé strany, na adresu pravicových politiků se v internetových diskusích, například v diskusích pod články webzinů a na sociálních sítích se objevují, anonymní, ale už i skutečným jménem zaštítěné výzvy k jejich fyzické likvidaci. Oblíbeným terčem je Miroslav Kalousek, který má jít do kriminálu, který má viset nebo má být odprásknut.

×
Diskuse
VD
November 25, 2013 v 17.10
komentář Kubíčka a Schejbala k akci
tady na Kubíčkově blogu je prohlášení k akci - jen v kontextu tohoto prohlášení má smysl o akci diskutovat.

http://mysl-se-zastavila.blog.cz/

enjoy
PM
November 25, 2013 v 20.35
Facka jako doklad dětinské touhy po vysvobození z frustrace
je ve společnostech vybavených základní schopností veřejného disputu možnou, ale ojedinělou záležitostí. Více facek svědčí o neschopnosti kritického myšlení - o plošné rezignací na společenský diskurz.
Všichni do jednoho jsou dnes sevřeni režimem, který privileguje růst zištnosti na úkor schopnosti vytváření společných cílů.
Bilance fackování je dokladem...............řekl bych.
JD
November 25, 2013 v 22.03
Pro některé levicové radikály bohužel nadčasově platí to, co v Českém století říká postava Beneše:

"Jaký je to socialismus bez svobody?

Jaký je to socialismus bez svornosti?

Oni říkají socialismus tomu, když ty druhé ke své pravdě donutí."