Přísliby a hrozící zklamání nadcházejících voleb
Jaroslav BicanNadcházející volby budou přelomové. Menšinový kabinet sociální demokracie s KSČM by bylo to nejlepší, co by z nich mohlo vzejít. Zároveň ale může hrozit v důsledku příliš mnoha stran atomizace a zablokování dolní komory.
Volby, které nás čekají, budou přelomové. Čím dál více se obávám, že jejich výsledky budou naprosto jiné, než na jaké jsme byli v posledních minimálně patnácti letech zvyklí. Leckdo si od toho může slibovat změnu k lepšímu, ve skutečnosti se však bude jednat o prohloubení těch nejhorších už probíhajících trendů.
V současnosti se podle mne nemá smysl upínat k tomu, že z těchto voleb vzejde něco výrazně pozitivního. To, na co je třeba se připravit, je pravý opak. Nová Sněmovna nebude schopná cokoli řešit, bude atomizována a v permanentní krizi. Proč tomu tak bude? A co s tím do budoucna dělat?
Zdá se být čím dál pravděpodobnější, že se dočkáme Sněmovny, kde bude mnohem více stran než dnes. Osm může být dolní, nikoli horní hranice. Jakým způsobem se za takové konstelace bude sestavovat vládní koalice a vládnout, si můžeme snadno domyslet. Proč tam těch stran může být tolik?
Nespokojenost a bezradnost občanů vede podle mne jejich stále větší část k tomu, že jim nestačí volit parlamentní opozici, protože ta je v jejich vnímání až příliš blízko místu, kde se rozhoduje a proto nese svůj díl odpovědnosti za to, co se zde děje. Navíc se jim zdá, že od staré známé sociální demokracie se už ničeho radikálně odlišného nedočkají (a tato strana dělá málo pro to, aby jim to vyvrátila).
Už v roce 2010 došlo k nebývalému rozptylu hlasů, což ve výsledku znamenalo, že jich propadlo přes 18 %. Takřka milion voličů tak volilo stranu, které nepřekročila pětiprocentní kvórum.
Je tak krajně nepravděpodobné, a minulé volby to už naznačily, že se dejme tomu čtyři malé subjekty přehoupnou přes pět procent. Jakkoli je spousta voličů z politiky otrávená, mnozí z nich se svými hlasy experimentují jen vyjimečně.
A další podstatný moment je přepočet hlasů na mandáty. Připomněl bych například, že v roce 2006 získali zelení 6,29 % hlasů, avšak po přepočtu hlasů na mandáty to pro ně znamenalo zisk pouhých šesti mandátů. Jinak řečeno získali tři procenta mandátů.
Znamená to, že český volební systém a jeho přepočet hlasů na mandáty, nahrává velkým stranám. I kdyby tedy více stran dosáhlo na zisk okolo 5-6 % hlasů, bude to pro ně v součtu znamenat výrazně nízké zastoupení ve Sněmovně.
Samozřejmě je stále otázka, jaké bude rozložení hlasů mezi ostatní strany. Buď jak buď, o koaličních variantách rozhodne jedno jediné číslo: nikoli výsledek ČSSD, nýbrž součet mandátů pro ČSSD a KSČM.
Jediné štěstí, že lidi se částečně na základě zkušenosti s Véčky poučili, že volit menší strany není řešení.
Nevolit neznámé dává šanci staronovým stranám, tedy Zeleným a Lidovcům.
Ty menší strany budou soupeřit zčásti o stejné voliče a dohromady těžko získají přes 20 nebo dokonce přes 25 procent hlasů, aby byly 4 nebo dokonce 5.
Zajímavé bude vidět, zda se etabluje nějaká nová strana na pravici - pro nacionalistické a protievropské voliče odpadlé od ODS nebude Topka přitažlivá.