Je myslím důležité si zopakovat některá fakta. Prezidentské volby nezměnily poměr sil v Poslanecké sněmovně. I když máme levicově orientovaného prezidenta, v Poslanecké sněmovně je sice velmi těsná, ale pravicová většina, daná výsledkem voleb z roku 2010. Také proto ČSSD v minulých třech letech pětkrát neuspěla s hlasováním o vyjádření nedůvěry vládě. Nejlepší skóre, kterého v této souvislosti opozice dosáhla, bylo 93 hlasů pro pád vlády při posledním hlasování. Nečasova vláda neskončila díky tomu, že byl Miloš Zeman v letošním roce zvolen prezidentem republiky, ale proto, že Petr Nečas podal sám demisi pod tlakem skandálu, který se devastujícím způsobem dotýkal jeho soukromí a také vládní ODS. Koaliční vláda se tak po třech letech zhroutila sama v důsledku vážných personálních chyb a podezření z korupčního jednání.

Ti, kdo se snaží přimět ČSSD k hlasování pro nestandardně sestavenou Rusnokovu vládu tvrdí, že tím ČSSD zabrání opětovnému návratu pravice k moci ve Sněmovně, kde pravice deklaruje většinu 101 hlasu. Objevuje se argument, že je nutno zabránit návratu vlády ODS a TOP 09 právě tím, že budou všichni sociální demokraté hlasovat pro Rusnokovu vládu. Jenže tento argument matematicky nefunguje. I kdyby pro důvěru vládě Jiřího Rusnoka hlasovaly ukázněně všechny tři opoziční kluby, nebude to na zabránění návratu pravice stačit. Půjde tedy jen o gesto, které samo o sobě nezmění výsledek minulých voleb a rozložení sil v Poslanecké sněmovně. Rusnokova vláda není schopna přehlasovat pravici ve Sněmovně, stejně jako nebyla schopna ji dotlačit k podpoře předčasných voleb. Ti, kdo označují Rusnokovu vládu za spolehlivý val, bránící návratu pravice ignorují realitu a vytváří iluzi. A tak je to s prezidentskou vládou i v dalších ohledech.