Ve středu prezident Miloš Zeman jmenoval úřednickou vládu Jiřího Rusnoka, aniž by svůj postup koordinoval se stranami zastoupenými v Poslanecké sněmovně. Do třiceti dnů od svého jmenování musí prezidentský kabinet předstoupit před Poslaneckou sněmovnou se svým programovým prohlášením a požádat poslance o důvěru.

Jakkoli se ještě před několika dny zdálo, že důvěru nezíská, poslední dny a hodiny naznačují posun. Především sociální demokraté začínají váhat. Miloš Zeman pro čtvrteční vydání deníku Právo uvedl, že by sociální demokraté měli Rusnokovu vládu podpořit.

„Uvítal bych to, protože pokus sociální demokracie sestavit vládu by patrně nezískal důvěru ve Sněmovně, a to by zákonitě podle ústavy vedlo ke třetímu pokusu, kdy by vládu sestavila bývalá vládní koalice. Myslím si, že ČSSD si toto nebezpečí uvědomuje," uvedl prezident Zeman.

A jeho kancléř Vratislav Mynář tentýž ten pro server Týden.cz řekl, že pokud Rusmokova vláda důvěru nezíská, je pravděpodobné, že prezident pověří sestavením vlády Miroslavu Němcovou z ODS.

„Je to teď na sociální demokracii a na jejím výběru, jestli je pro ni přijatelnější Rusnokova vláda s variantou předčasných nebo řádných voleb, nebo návrat pravice do koalice. Je to jen na sociální demokracii. Já se moc přimlouvám za to, aby sociální demokracie podpořila Rusnokovu vládu. Je to daleko menší zlo, než je návrat pravicové vlády,“ uvedl Mynář.

Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka přitom opakovaně artikuloval, že jeho strana preferuje předčasné volby a zároveň si poté, co ODS a TOP 09 odmítají hlasovat pro rozpuštění Sněmovny, řekl o druhý pokus sestavení vlády.

„Sociální demokracie si nepřeje návrat pravice, proto velmi seriózně přemýšlíme, že v rámci druhého prezidentského pokusu by ČSSD mohla převzít odpovědnost za sestavení vlády,“ uvedl Sobotka na sklonku června pro deník Právo.

„Představa je taková, že by šlo o menšinovou vládu do předčasných voleb, o které bychom nadále usilovali,“ dodal tehdy Sobotka s tím, že prioritou jsou pro sociální demokraty předčasné volby. K jejich vypsání je přitom potřeba dohoda alespoň 120 poslanců.

Mezitím nicméně předseda sociálních demokratů odjel na dovolenou a iniciativu převzal první místopředseda Michal Hašek a jeho vnitrostraničtí spojenci. Hašek v rozhovoru pro server Novinky.cz ve čtvrtek připustil, že pokud pravice nepodpoří rozpuštění Sněmovny, na pořad podle něj přijde podpora Rusnokovy vlády ze strany ČSSD.

„Pokud to ODS, TOP 09 a poslanci Karolíny Peake neudělají, měla by ČSSD nově zvážit a formulovat svůj postoj, včetně možnosti podpory kabinetu Jiřího Rusnoka. Je to podle mého názoru pro ČR určitě lepší řešení než návrat zprofanované pravicové koalice ODS, TOP 09 a LIDEM z politického hřbitova,“ vysvětlil Hašek.

Sociální demokraté se evidentně obávají scénáře, o kterém hovořil Vratislav Mynář, tj., že Zeman pověří sestavením vlády Němcovou. „Těžko bychom voličům vysvětlovali, že jsme umožnili existenci pravicové vlády," uvedl pro server iDnes.cz jeden z členů grémia ČSSD. Podle něj bude hlasování ve Sněmovně závazné, takže nyní váhající poslanci se budou muset podřídit.

„Na debatu o prezidentské vládě je dost času. Nevíme, jaké bude její programové prohlášení, a řada členů vlády je orientována pravicově. Prioritou ČSSD zůstávají nové volby," dodal v pátek předseda ČSSD Bohuslav Sobotka. „Není to tak, že bychom se k nějakému řešení v tuto chvíli jednoznačně klonili," vysvětlil Sobotka pro server iDnes.cz.

Klíčové podle něj je, aby strana postupovala jednotně. „Já doufám, že ČSSD bude postupovat při tomto hlasování jednotně. Pokud jde o naše stanovisko, zaujmeme ho i na základě programového prohlášení nové vlády a kroků jednotlivých ministrů v dalších dnech," uvedl předseda ČSSD.

Komunisté sice doposud také upřednostňovali vypsání předčasných voleb, přesto nelze vyloučit vznik sněmovní většiny složené z ČSSD, KSČM, Věcí veřejných a nezařazených poslanců či platformy LiDem.

Senátor Jiří Dienstbier, prezidentský kandidát ČSSD, k situaci na sociální síti facebook uvedl: „Miloši Zemanovi vděčíme už za tři úžasné vlády. První, Topolánkova, vznikla díky dvěma přeběhlíkům, Melčákovi a Pohankovi, které zajistil Zeman se svými lidmi. Druhá, Nečasova, mohla vzniknout díky Zemanovi a jeho straně, která sebrala levici klíčová více než čtyři procenta, a to zřejmě s finanční podporou Topolánka a Dalíka.

Třetí, Rusnokova, která je klientelistickou přehlídkou lidí blízkých Zemanovi s pochybnými postoji od podpory radikálnější podoby kapitálového důchodového pilíře, přes snahu o dvojí typ zdravotní péče (nadstandardní a chudinskou) až po podivné finanční toky kolem nového ministra financí."

Všechny tři tyto vlády přitom podle Dienstbiera vznikly kvůli neovladatelné touze Miloše Zemana vyřídit si účty se sociální demokracií. „Ano, i ta poslední má v konečném důsledku za cíl oslabit ČSSD v blížících se volbách do Poslanecké sněmovny. Odpůrci ČSSD by se zde neměli radovat, potřebujeme dobře fungující strany ve všech částech spektra. Ve své posedlosti se Zeman zjevně nezastaví vůbec před ničím. Státnické to věru není," uzavřel Dienstbier.

V každém případě by důvěra pro Rusnokovu vládu pro ČSSD znamenala, že může zapomenout na výraznou volební podporu nad třiceti procenty hlasů. Stávající trendy v podpoře jednotlivých politických subjektů spíše naznačují, že bude pokračovat dezintegrace stávajícího stranicko-politického sytému a fragmentace Poslanecké sněmovny. Vyloučit nelze, že do ní proklouzne až sedm subjektů. Žádný z nich by přitom zřejmě nebyl výrazně dominantní silou.