Již pět dní zažívá Dánsko nezvyklý protest zaměstnanců základních a nižších středních škol. Na 69 tisíc učitelů a dalších pedagogických pracovníků nechodí do práce; většina škol je uzavřena, nebo funguje v provizorním režimu. O klasickou stávku se ovšem nejedná — v minulých týdnech zkrachovala vyjednávání mezi učitelskými odbory (DLF) a svazem zástupců obcí (KL) o nové kolektivní smlouvě. Platnost původní smlouvy přitom vypršela už v neděli, a tak učitelé formálně ztratili přístup do zaměstnání.

Odbory v Dánsku zastupují drtivou učitelskou většinu. Základní školství je proto dnes zcela paralyzováno. Podle kodaňského Postu protest postihuje více než 566 tisíc žáků ve věku 7 až 16 let, na 20 tisíc cizinců docházejících do jazykových kurzů a 24 tisíc dětí, které navštěvují odpolední kroužky a další vzdělávací instituce.

Tito všichni přicházejí o obvyklé hodiny výuky.

„Některé školy zavedly obecné blokové vyučování pro několik ročníků dohromady (...) jinde zorganizovaly obce sportovní či zájmové kurzy. Téměř nikde se ale plnohodnotně neučí. ,Stávkující’ učitelé mezitím srocují v ulicích před školami, kde improvizovaně protestují,“ popsal situaci zpravodaj BBC ve středečním vysílání.

Jak dlouho vydrží?

Kodaňský Post připomíná, že „stávka“ skončí teprve tehdy, až bude uzavřena nová smlouva. Teoreticky tak může trvat neomezeně. Zástupci odborů uvádějí, že mohou „stávkujícím“ učitelům nahrazovat mzdu z vlastních fondů po více než dva měsíce.

Podle mínění znalců však tzv. učitelská výluka skončí dříve. Současná situace působí velké obtíže rodičům, kteří si musejí shánět hlídání či brát volno v práci. Tlak na dohodu tak vzrůstá.

Protest pak může ukončit ještě i zásah dánské vládnoucí koalice, resp. schválení zákona, jenž bude obsahovat sporné pasáže nové kolektivní smlouvy. Takový postup by ale znamenal porušení skandinávských zvyklostí, dle nichž se domlouvají na podmínkách práce nejprve odbory se zaměstnavateli. Očekává se proto, že vláda s případným zásahem ještě nějakou dobu počká.

Postata sporu

Jednání o nové kolektivní smlouvě mezi obcemi a učitelskými odbory provázela řada konfliktů, jako nejproblematičtější se ale ukázala otázka pracovní doby. Stará kolektivní smlouva stanovovala, že každý pedagogický pracovník musí povinně odučit maximálně 25 hodin týdně. Zbylý čas pracovní doby měl věnovat sebevzdělávání a přípravě na výuku.

Ředitel sice mohl požádat pedagoga o odučení určitých hodiny navíc, ten to měl ale právo odmítnout. Pokud hodiny přijal, dostal je zaplacené jako přesčasy.

Svaz zástupců obcí chtěl v nové smlouvě nahradit 25hodinový limit zásadou, že podíl hodin strávených výukou a hodin věnovaných přípravě, resp. sebevzdělávání stanoví pro každého učitele vedení jeho školy, a to dle specifických potřeb v daném roce a individuálních schopností příslušného pedagoga.

Zástupci obcí se při rozhovorech odvolávali na reformní politiku současné středolevicové vlády, která vychází z analýz klesající úrovně znalostí dánské mládeže a spatřuje řešení v prodloužení délky vyučování o dvě až tři hodiny denně. Odboráři zase poukazovali na důležitost duševní svěžesti učitele a nutnost kvalitní přípravy, na níž by nezbyl dle jejich mínění učitelům po schválení nové smlouvy čas.

Obě strany si současně stěžovaly na neochotu partnera ustoupit, dospět ke kompromisu a čelit vnějším tlakům.

Další informace:

BBC News Denmark teacher lock-out paralyses schools

The Copenhagen Post Government and entertainment industry reaping rewards of teacher lockout

The Copenhagen Post Teacher lockout leaves children at a loose end

The Copenhagen Post The teachers' conflict: What it’s all about

The Copenhagen Post It's official: Lockout to take effect April 2

Politiken.dk PM: The teachers conflict will continue