V neděli 26. 2. začal na českých vysokých školách Týden neklidu. Uskuteční se řada akcí. Nejrůznější diskuse, happeningy, přednášky, Noc univerzit a také protestní akce. Nastává tak týden, který by měl přivést členy české akademické obce (ale samozřejmě i veřejnost) k intenzivnějšímu kritickému přemýšlení o současném stavu vysokých škol, o možnostech jeho reformy, měl by je semknout k hledání společného cíle, a tím jsou možnosti zlepšení současného stavu vysokých škol v České republice.

Zatímco řada kolegů, s nimiž se potkávám na naší univerzitě, vidí tento týden jako dobrou příležitost k tomu, co tu — alespoň v takto masovém měřítku — dlouho nebylo a co tady velmi citelně chybí, tedy právě diskuse o budoucnosti vysokých škol, objevují se i lidé, kteří k mému překvapení zastávají postoje docela opačné. Nemyslím tím pochopitelně zástupce ministerstva, nýbrž i ty, kteří mají s vysokými školami aktivní zkušenosti (ať už jako studenti, nebo jako vyučující). Po diskusi s několika z nich jsem došel k závěru, že chyba je ve zkreslených představách, které o Týdnu neklidu mají. V tomto textu bych se alespoň některé z nich pokusil upřesnit.

Nepravda číslo jedna: Jde o studentské protesty