Na tři dny úterkem počínaje byla ve Španělsku přerušena výuka na univerzitách, gymnáziích i školách nižších typů. Stalo se tak na protest proti stávajícímu přístupu vlády Mariana Rajoye k financování školství a jeho důsledkům: propouštění učitelů, rušení dotačních programů a kompenzaci poklesu výdajů na vzdělání zvyšováním školného.

Podobný protest se letos konal již v zimě i na jaře. Tentokrát ale stávku nevyvolaly studentské nebo učitelské odbory, nýbrž Konfederace sdružení otců a matek (CAEPA). Ta spojuje na 12 tisíc rodičovských sdružení z celé země.

„Jenom pro letošek klesly výdaje na vzdělání o 21 procent. Příští rok má být seškrtána další šestina. Takto si vláda představuje zvyšování konkurenceschopnosti?,“ citují agentury Leonoru Andresovou, padesátiletou matku, která se se svou čtrnáctiletou dcerou zúčastnila ve středu průvodní demonstrace v Madridu.

„Ministerstvo (školství) ruší příspěvky na učebnice a školní pomůcky. O práci přišly již tři tisíce učitelů (...) Hlavně, že je dost peněz pro banky,“ uvádí Andresová dále.

Studentské a učitelské odbory apel rodičů podpořily. Kromě zastavení škrtů a reinvestování „bankéřských peněz“ žádají protestující také odvolání současného ministra školství Josého Ignacia Werta, který dle jejich názoru hájí docela jiné než veřejné zájmy.

„Je to nejhorší ministr školství, jakého Španělsko kdy mělo,“ cituje deník El País Lauru Ruízovou, jednadvacetiletou studentku žurnalistiky.

Ministr Wert přitom uváděnou kritiku odmítá. Stávky jsou podle něj „neodpovědné“ a prováděné reformy „nutné“. Nejsmutnější prý na celé věci je, že se rodiče nechávají manipulovat radikály.

To hlavní v listopadu

Stávku jako již tradičně doprovázejí demonstrace v desítkách španělských měst. Účast na středečních průvodech v Madridu, Barceloně či Valencii odhadla policie na několik tisíc. O řád více lidí se očekává na závěrečné demonstraci ve čtvrtek v centru metropole.

Hlavní protesty letošního podzimu jsou nicméně plánovány až na příští měsíc, konkrétně na 14. listopadu. Největší odborové centrály CCOO a UGT připravují na tento den celošpanělskou generální stávku. Podobný protest by se měl konat souběžně i v Řecku, Portugalsku a na Kypru.

Podle El País se odbory v jižních zemích EU snaží své protesty stále více koordinovat. Novou taktikou je rovněž soustředění stávek a demonstrací do dnů, kdy probíhají různé předvolební kampaně.

Ve Španělsku se mají nejbližší volby konat 25. listopadu, a to do parlamentu Katalánského autonomního společenství. Vzhledem k sílícímu volání po odštěpení v této části země je bude sledovat nejspíše celá Evropa.

Kde konkrétně se škrtá?

Jak již naznačeno výše, výdaje Španělska na vzdělání tento rok klesly o 21 procent; příští rok mají poklesnout o dalších 14 procent. V konkrétních číslech jde o snížení o necelou miliardu eur plus 590 milionů, tedy o 24 a 14,7 miliardy korun.

Kromě toho vydal již na jaře ministr Wert pokyn pro vlády sedmnácti autonomních společenství (španělská obdoba krajů či spolkových republik), aby ve vlastních rozpočtech na vzdělání ušetřily společně 3 miliardy eur (75 miliard korun). O konečném rozsahu této úspory se ale nyní znovu jedná.

Výpadek příjmů vysokých škol se vláda rozhodla kompenzovat povolením zvýšení školného, resp. registračních poplatků, a to téměř na dvojnásobek. Dle slov protestujících studentů citovaných španělskými agenturami se loni platilo v průměru 700 eur za akademický rok (17 500 korun). Letos je to prý 1 300 eur (32 500 korun). Souběžně s tímto dochází k plošnému rušení grantů a omezování stipendijních programů.

Gymnázia a střední školy se s výpadkem vyrovnávají slučováním tříd, rušením příspěvků na obědy a propouštěním učitelů. Odborářští experti odhadují, že v důsledku škrtů může přijít o práci 40 až 50 tisíc pedagogů; vláda však označuje toto číslo za přehnané a školám doporučuje, aby využívaly zkrácených úvazků.

Debata pokračuje

Podle ministra Werta ospravedlňuje reformy nejen obecná nutnost šetřit, ale i fakt, že je současný systém španělského školství neefektivní. Celá třetina studentů vysokých škol například nedokončí studium. To podle Werta odpovídá dvojnásobku evropského průměru a vede k promrhání 3 miliard eur ze státního a regionálních rozpočtů každý rok. Značná nezaměstnanost mládeže zas podle další ministerské argumentace souvisí s vysokým počtem absolventů humanitních a sociálněvědních oborů, pro něž nemá trh uplatnění, a kteří nejsou zároveň dostatečně flexibilní, aby si našli práci mimo svůj obor.

Snížení počtu studentů a pedagogů, které si škrty vynutí, tak nebude podle Wertova mínění katastrofou — půjde o součást řešení problému. Také zvýšení školného by mělo studenty přimět, aby k výběru svého oboru přistupovali odpovědněji.

Kritici vládní politiky ovšem tvrdí, že tržní logika do školství nepatří; že je vzdělání sociálním právem a i ty obory, které trh dostatečně nedoceňuje, mají pro společnost svojí hodnotu.

Dále kritikové uvádějí, že zvláště střední a základní školy byly v některých oblastech Španělska již dříve podfinancované. Připomínají, že řada zařízení musela minulý rok zkrátit topnou sezónu a na některých školách chyběly peníze i na toaletní papír.

Škrty ve vzdělání jsou navíc prováděny v čase, kdy stát a Evropská centrální banka všemožně pomáhají desítkám španělských bank. Vláda Mariana Rajoye se snaží v současnosti především přesvědčit trhy, že zvládne ufinancovat chod státu, aniž by musela požádat o velký zajišťovací úvěr ze záchranných fondů eurozóny.

Další informace:

Typically Spanish A strike in the Education Sector arrives today and tomorrow

Typically Spanish A week of protests and demonstrations begins today over education cuts

El País Spain’s main unions call for general strike on November 14

AFP Spanish bond yields fall after Moody's rating