„Celkově úspěšná“ byla dle španělských odborářů čtvrteční generální stávka, osmá od pádu frankistického režimu v roce 1976 a první od nástupu nové pravicové vlády Mariana Rajoye loni v prosinci. Aktivně jí prý podpořilo 77 procent organizovaných pracujících — 97 procent všech zaměstnanců v průmyslu a 57 procent státních zaměstnanců. Dle vládních odhadů ve čtvrtek nepracovalo přibližně 800 tisíc lidí, což podle podnikatelských svazů CEOE a CEPYME odpovídá 15procentnímu výpadku veškerých pracovních aktivit v zemi. Předáci dvou hlavních odborových centrál — UGT a CCOO — hovoří o „protestu milionů“. Podle španělských zpravodajských agentur neměla stávka očekávaný ohlas ve školách a zdravotnických zařízeních. Výrazně omezit se ale podařilo dopravu a průmyslová výroba se téměř zastavila, zvláště na severu země.

Předáci UGT a CCOO teď chtějí dát vládě čas do 1. května, aby změnila politiku rozvolňování pracovního práva, kterou čtvrteční stávku podnítila. Podle premiéra Rajoye a jeho ministrů je možné jednat o dílčích úpravách, neoliberální přístup obecně však bude zachován.

„Jádro reforem se každopádně měnit nebude,“ uvedla pro tisk Fátima Báñezová, nová ministryně pro zaměstnanost a sociální zabezpečení.

Vlastní přerušení práce ve čtvrtek doplnilo přes 380 pouličních protestů, přičemž 111 z nich se zúčastnilo více než dva tisíce lidí. Nejvíce Španělů dorazilo na demonstrace v Madridu, Barceloně a Valencii. Jejich svolavatelé uvádí účast ve vysokých statisících (600 až 800 tisíc každý), odhady policie a místních úřadů jsou až desetkrát nižší.

V oblastních metropolích jako Málaga, A Coruña, Sevilla nebo Granada protestovalo v průměru 40 až 50 tisíc lidí. Desetitisícová srocení proběhla třeba i v Las Palmas na Kanárských ostrovech nebo v Palmě na Mallorce.

Největší pozornost médií upoutal barcelonský protest, při němž se radikálnější část demonstrantů střetla s policií. Akci provázely i dílčí výtržnosti jako vybíjení výkladů a házení kamenů. Barcelonský starosta zdůraznil, že výtržníci zapálili 255 popelnic.

Podle Cristiny Díezové z policejního ředitelství (prezidia) lze ale dopady protestu hodnotit jako „průměrné“, srovnatelné s poslední generální stávkou za vlády Josého Zapatera v září 2010. Celkově bylo ve čtvrtek 176 demonstrantů zadrženo a v nemocnicích ošetřeno 116 lidí s lehčími zraněními. 70 z nich byli právě barcelonští policisté.