Vlády Itálie a Španělska vyslyšely nedávnou francouzsko-německou výzvu a učinily konkrétní kroky k uklidnění trhů. V případě Itálie jde o schválení dalších úspor a přípravu zákona o maximální výši rozpočtových schodků. V případě Španělska o přijetí ústavního dodatku o rozpočtové disciplíně.

Řecko současně reaguje na tlak z Německa a slibuje pokročit v privatizaci. Četné rozpočtové úspory a příslušnou legislativu připravuje i Francie.

Znalci se rozcházejí v názoru, jak budou přijatá opatření účinná, i v odpovědi na otázku, co je třeba podniknout dále. Do debaty o žádoucích krocích dále ve středu zasáhl německý Spolkový ústavní soud.

Dalšímu boji s krizí v zemích eurozóny se den před setkáním ministrů financí zemí G7 věnují přední zpravodajské agentury.

Italská cesta

AFP si všímá nejvíce Itálie. Tamní senátoři minulou středu schválili vládou navržený balíček škrtů a reforem, o něhož si slibují úsporu 54 miliard eur (1,3 bilionu korun) do tří let. Díky úspoře se mají postupně snižovat rozpočtové schodky, a to až na tři procenta HDP. To je úroveň, která je léta (formálně) závazná pro všechny státy platící eurem, ale jen málokdo ji v poslední době dodržuje. Italské hospodaření například minulý rok vykázalo deficit 4,6 procent HDP.

Italský balík schválených opatření zahrnuje plošné jednoprocentní zvýšení DPH, zvýšení daně z příjmů pro nejvíce vydělávající skupinu obyvatelstva, postupné zvyšování věku ochodu do důchodu a normy, jež mají pomoci předcházet daňovým únikům.

Tuto středu protestovaly proti zvyšování DPH a věku pro odchod do penze tisíce Italů. Velké odborové svazy současně držely stávku. Kabinet Sliva Berlusconiho ale v Senátu svázal hlasování s důvěrou vládě a očekává se, že totéž učiní i v následujících dnech v Poslanecké sněmovně. Opatření by tedy měla projít.

Podle informací z italské tiskové agentury ANSA schválila vláda ve čtvrtek dále plán na zeštíhlení úřadů regionální správy a rovněž první verzi ústavního zákona o maximální výši rozpočtových schodků. Ten má jít do parlamentu ještě na podzim a v příštích letech vlády zavazovat k tvorbě vyrovnanějších rozpočtů.

Španělský dodatek

Ústavní dodatek o rozpočtové disciplíně byl také v posledním měsíci připraven a v posledním týdnu i schválen ve Španělsku. V pátek 2. září jej po dohodě dvou hlavních stran — sociálních demokratů a lidovců — odhlasovali poslanci; ve středu 7. září pak senátoři. Proti zakotvení příslušné regule do základního zákona země protestovaly po řadu dní jak odboráři a představitelé menších stran, tak i sympatizanti občanského protestního hnutí 15-M. Ti poukazují na fakt, že jde o první významný zásah do ústavy od roku 1978, a požadují, aby o normě hlasovali všichni Španělé v referendu.

Podle komentáře španělského deníku El País může k referendu ještě dojít. Od okamžiku schválení zákona (v zrychleném režimu), tedy od středy, běží 15denní lhůta, ve které může být tematický návrh podán. Muselo by tak ale učinit nejméně 10 procent španělských poslanců nebo senátorů, což je s ohledem na dohodu dominantních stran nepravděpodobné.

Odborářům a příslušníkům protestního hnutí se přesto podařilo dosáhnout toho, že se do znění ústavního dodatku nedostala konkrétní omezení. Ty má obsahovat až nový zákon, který se lidovci a sociální demokraté zavázali schválit do konce příštího června.

Budoucí norma podle El País stanoví strop rozpočtového schodku na 0,4 procenta HDP s platností od roku 2020. Centrální vládě bude povolen schodek do výše 0,26 procenta HDP a provinčním vládám do 0,14 procent. Strop bude moci být překročen po přírodních pohromách, při zvláště hluboké recesi a v dalších „mimořádných situacích“. Jinak budou muset být všechny španělské rozpočty (po příslušném roce) v zásadě vyrovnané.

Zákon má dále stanovit i kritéria pro postupné snižování celkového dluhu a zásadu, že jeho výše nikdy nepřekročí limitu schválenou v rámci EU. Ta je podobně jako maximální schodek stanovena již od devadesátých let tzv. Maastrichtskými kritérii, a to na 60 procent HDP pro celkovou výši hrubého veřejného dluhu (tedy pro součet dluhů státu, obcí, regionálních vlád, mimorozpočtových fondů a zdravotních pojišťoven). Stejně jako omezení deficitu ji ale jen málokteré země dnes dodržuje.

Německo a Řecko

Klauzuli o rozpočtové disciplíně má dosud v ústavě ze států eurozóny pouze Německo — jeho deficit nesmí (s platností od roku 2016) překročit 0,35 procenta HDP. Právě SRN se také největší mírou podílí na záchranných půjčkách, jež byly v minulém roce poskytnuty Řecku a Irsku a letos na jaře Portugalsku. Německé banky současně drží znační podíl dluhopisů ohrožených zemí a též pro německé podniky je stabilita unijního trhu zásadní.

Z těchto důvodů jsou to právě němečtí představitelé, kdo nejvíc tlačí na země s hospodářskými problémy, aby v reformní úsilí pokročily.

Po italské a španělské reakci se v tomto smyslu dnes pozornost obraní opět k Řecku. Tomu byla tzv. letní eurodohodou letos v červenci přislíbena další půjčka (v celkové výši 109 miliard eur — 2,61 bilionů korun) a také částečná restrukturalizace dluhu (podrobněji viz zde). Spolkový ministr financí Wolfgang Schäuble ale ve čtvrtek v Bundestagu připomněl, že tuto pomoc nedostane Řecko automaticky. Vláda George Papandreoua musí prý nejdříve splnit vše, k čemu se zavázala před loňskou půjčkou (110 miliard eur, 2,64 bilionů korun). Konkrétně jde o schválení opatření, jež (opět) pomohou snížit rozpočtový schodek.

Řecký ministr financí Evangelos Venizelos již ve středu oznámil, že vláda převedla do privatizačního fondu podíly ve státních firmách, jejichž prodej má ještě tento rok deficit snížit o pět miliard eur. Dle AFP jde konkrétně o podíly v energetických koncernech Depa a Helpe.

V první (letošní) vlně privatizací má Řecko nabídnout k prodeji ještě koncese na provoz athénského letiště, licence na provoz sázkových kanceláří a také operátorů sítí mobilních telefonů. V dalších vlnách pak mají být prodány řecké přístavy, pošty, elektrárny a banky. Celkově si Řecko slibuje privatizací získat 50 miliard eur (1,2 bilionu korun).

A co odborníci?

V odpovědi na otázku, zda bude popsaný pokrok Německu stačit, se komentátoři rozcházejí. Dle jedné skupiny je Schäubleho slova nutné číst v kontextu středečního rozhodnutí německého ústavního soudu. Ten sice potvrdil legalitu německých půjček oslabeným zemím (a tedy i Řecku); zároveň ale varoval před vznikem trvalého (záchranného) mechanismu, který by vedl k převodu pravomocí národních finančních orgánů na nadnárodní instituce. Tím podle příslušné skupiny komentátorů fakticky znemožnil francouzskou iniciativu, která plánovala dopady krize tlumit vydáváním společných eurozóních dluhopisů, a donutil Schäubleho uklidňovat „tradičním přístupem“.

Jiná skupina komentátorů se ale domnívá, že se o žádnou rétorickou taktiku nejedná. Trhy dle jejich názoru již v současné situaci neuklidní žádná gesta, prohlášení a deklarace záměrů do budoucna, ale jedině konkrétní a rychlé činy. Schäuble si je toho údajně vědom a jeho současná kritika je jen počátkem nové fáze nátlaku.

Podle mínění ekonomů ze středního proudu budou bohatší země eurozóny nyní stupňovat naléhaní na ostatní, aby přijaly podobná opatření jako Španělsko nebo Itálie. Současně mají i nadále zaznívat požadavky na urychlenou ratifikaci letní eurodohody, která (krom jiného) předává nové pravomoci Evropskému záchrannému fondu (EFSF). Ten bude následně moci reagovat na krize preventivně, což prý omezí možnosti spekulantů.

Vedle znalců ze středního proudu dávají masmédia čím dál víc prostoru také vyhraněnějším odborníkům. Dle skalních neoliberálů přišel čas Řecko a (eventuálně) další státy s hospodářskými problémy z eurozóny vyloučit, aby mohly své potíže s dluhy řešit tradiční metodou — devalvací národní měny. Podle levicových ekonomů je zase zapotřebí řešit primárně příjmový rozměr rozpočtových problémů — zpřísnit dohled nad výběrem daní a ratingovými agenturami, přijmout společnou politiku vůči daňovým rájům, zdanit mezinárodní finanční transakce či zvýšit spoluodpovědnost velkých firem a movitých vrstev.

Více konkrétního o perspektivách dalšího vývoje bude možné říci po nadcházející schůzce ministrů financí a guvernérů centrálních bank zemí G7. Ta začíná ve francouzské Marseille v pátek a potrvá do soboty.

Další informace:

BBC News Italy and Spain agree tighter budgets

AFP G7 meet aims to revive global growth

AFP Italian cabinet agrees balanced budget plan

El País Senate approves constitutional reform on budget deficits

AFP Greece says to speed up privatisation plan

AFP Germany says Greece must 'fulfil bailout'

ANSA Trichet hails Italian budget moves

The Local - Germany Eurozone avoids chaos, but debt crisis persists