Špatné zprávy s panickými přesahy z finančního světa plní od čtvrtečního odpoledne stránky agenturních webů. V Evropě, Asii i Americe klesá hodnota akcií, padají indexy burz. Pokles trvá již několik dní, v posledních ale podstatně zrychlil. Jev se dá vyložit různými způsoby a různá mohou být i doporučení. V DR dáváme prostor spíše těm alternativním. Seznámit se s nimi lze zejména v rámci tématického bloku Kritická ekonomie.

V masmédiích však převládá jiný přístup a ve chvílích, kdy všechny ostatní zcela přehluší, jej nelze prostě opomenout. Taková chvíle nastala právě v těchto dnech. Jak tedy vidí současnou situaci odborníci z hlavního proudu? Proč k ní podle nich došlo? A jak jí lze z jejich pohledu čelit?

Soudě dle odpovědí analytiků, jimž hlavní zpravodajské agentury příslušné otázky pokládají, si není nositel dominantního pohledu příliš jist, na čem svůj výklad vecně založit. Konkrétní fakta se do zpráv dostávají převážně z grafů a údajů z vývoje toho kterého ukazatele. Reuters však odborníci alespoň potvrdili, že hodnota veškerých akcií dohromady zatím poklesla (v tomto týdnu) o 2,5 bilionu dolarů. To odpovídá přibližné ztrátě 60 bilionů korun, což je, jako by ze světa zmizela ekonomika Francie.

Pokud by stávající trend pokračoval, říkají znalci dále, růst světové ekonomiky se zpomalí. Hospodářství na něm závislá (zejména USA) upadnou do recese, resp. hlubší krize, a důvěra v oslabené části trhů ještě víc upadne.

V rámci EU by podle odborníků z BBC doplatily na takový vývoj zejména jižní státy eurozóny. Garantované výnosy (zjednodušeně: úroky) italských a španělských státních dluhopisů s desetiletou lhůtou splatnosti od včerejška opět stouply, přičemž italské (dříve důvěryhodnější) dorovnaly ty španělské. Obojí se nyní obchodují s garantovaným výnosem okolo 6,25 procenta. Hranice dlouhodobé ufinancovatelnosti se přitom pohybuje mezi 4 a 5 procenty.

Pokud jde o důvody jevu, znalci obecně uvádějí, že mezi investory se nyní šíří obavy o vynaložený kapitál. Houfně se proto prodávají méně a průměrně spolehlivé akcie, hromadí naopak hotovost a/nebo nakupuje to, co je vnímáno jako tradičně hodnověrné: zlato, švýcarský frank, státní dluhopisy Německa.

Konkrétně pak prý současnou situaci způsobil jednak citelný pokles důvěry v platební morálku Spojených států, způsobený nedávnou tahanicí o podmínky zvýšení dluhového stropu, a jednak nedůsledný přístup eurozóny (resp. evropských státníků) k dluhové krizi.

Druhou, častěji zmiňovanou příčinu přitom dokládají zejména výroky zainteresovaných. Vysocí představitelé Evropské centrální banky (ECB) a eurokomisař pro měnové záležitosti Olli Rehn například takto v pátek poprvé připustili, že pouhé uzavření velké dohody o společném postupu z posledního (červencového) summitu neuklidnilo trhy v míře, jež se očekávala, a je zapotřebí uzavřené závazky uvést co nejdříve do praxe. Předseda Evropské komise José Barosso vyslovil podobný názor již o den dříve.

A co tedy dělat? Analytikové dnes odpovídají agenturám stejně jako vždy během posledních let: trhy uklidní pouze důsledná reformní opatření v oslabených státech — takové kroky, ke kterým tradičně nutí krachující země Mezinárodní měnový fond a jež se blíží neoliberální představě o optimální hospodářské legislativě: uzákonění vyrovnaných rozpočtů, rozvolnění pracovního práva, garance minimálních zásahů státu do ekonomiky a co nejnižší výdaje na veřejný a státní sektor.

Jak Španělsko, tak Itálie a rovněž Spojené státy přijaly v posledním roce takovýchto reformních balíčků několik. Podle analytiků je to však stále málo. I kdyby se navíc Zapaterova, Berlusconiho či Obamova vláda rozhodly, že trhům obětují svůj sociální, vzdělávací či zdravotní systém třebas i úplně, nemohou příslušné zákony změnit dostatečně rychle, aby současný vývoj zastavily. Proto se nyní vyhlíží jediné: jak na stávající propad zareagují ECB, resp. příslušné orgány ve Spojených státech.

Trhy tedy musí napřed uklidnit rozhodný zásah netržního subjektu. A všichni znalci teď očekávají, s čím příslušné instituce přijdou. Pak se uvidí, co dál. Buď se politikové rozhodnou ještě víc ustoupit neoliberálním představám a vyslyší jednoduché, leč sociálně ničivé rady finančních analytiků, nebo pokročí v hledání alternativních cest. Třetí možností jsou pak už jen různé kombinace škrtů, úspor, prorůstových stimulů a postupného narovnávání schodků. Právě k nim se dnes většina států eurozóny přibližuje a právě jejich kritika zaručuje všemožným znalcům stabilní prostor v masmédiích.

Další informace:

BBC News Stock market turmoil — Live

BBC News Europe adds to global shares rout

Reuters European markets tumble amid euro zone debt fears

Reuters EU leaders in crisis talks, ECB offers only limited help

Reuters Insight: Jaded traders ask "What, another crisis?"

CNN World markets sell off on global worries