Tři týdny po schválení balíčku škrtů a legislativních změn athénským parlamentem se čelní představitelé eurozóny konečně dohodli, jak ke stávající situaci v Řecku přistoupit. Na čtvrtečním mimořádném summitu přijali sadu opatření, jež podle tematických komentářů mají současně pomoci řeckému hospodářství, uklidnit finanční trhy a ještě předejít dalšímu zhoršování dluhové krize i z ní plynoucích důsledků pro celou EU.

Oficiálně bylo dohody dosaženo během vlastního setkání — ve čtvrtek 21. července odpoledne v Bruselu; sada smluvených kroků a prováděcích opatření je však příliš  komplexní na jednodenní výplod. Stává se z řady symbolických, ale i důsledných reforem, jež jsou vzájemně provázené a téměř bez pochyby ovlivní vývoj eurozóny minimálně na několik nejbližších let.

Rozboru politického pozadí úmluvy i toho, k čemu může vést dlouhodobě, bude věnován prostor jinde. Zde budiž představeno, co konkrétně se ona vícevrstevná eurodohoda obsahuje a co konkrétně si od jednotlivých bodů její předkladatelé slibují.

Obsah je pro přehlednost rozdělen do čtyř částí: Pomoc od eurozóny a MMF Řecku (a v menší míře i Irsku i Portugalsku); Účast soukromého sektoru; Změny ve vlastní eurozóně a Další ujednání

Pomoc od eurozóny a MMF

Předně a za prvé, Řecko dostane po loňských 110 miliardách již druhý zajišťovací úvěr. Tentokrát půjde o 109 miliard eur (2,6 bilionů korun). Větší část zaplatí daňoví poplatníci zemí eurozóny skrze Evropský záchranný fond (EFSF). EFSF byl právě k podobným účelům založen v květnu minulého roku, krátce po schválení prvního úvěru Řecku, který poskytovaly státy eurozóny ještě bilaterálně.

Menší část půjčky pak vyplatí opět Mezinárodní měnový fond (MMF).

Úvěr od EFSF a MMF bude mít splatnost minimálně 15 let (předchozí měl sedm a půl roku) a bude úročen 3,5 až 4 procenty. Jedná se o jedno procento nižší úrok, než jakým byla zatížena minulá půjčka. Úrok ve výši 3,5 procenta přitom jen málo převyšuje náklady, za nichž si půjčuje samotný EFSF. Věřitelé tudíž na nové půjčce téměř nevydělají a Řecku snížení úroku ušetří 30 miliard eur za 10 let.

O jedno až dvě procenta budou též sníženy úroky u zajišťovacích úvěrů, jež byly poskytnuty Irsku a Portugalsku. Také jim bude posunuta doba splatnosti.

Za druhé bude v rámci eurozóny připravena částka 55 miliard eur (1,3 bilionu korun) pro krytí nákladů restrukturalizace řeckého dluhu (o jejích plánovaných formách viz níže). Po vyhlášení restrukturalizace, které je plánováno na podzim, se Řecko z pohledu ratingových agentur dostane na krátkou dobu do režimu řízeného bankrotu (který však oficiálně nenastane). Tento stav poškodí řecké banky a právě ty má oněch 55 miliard zachránit. 20 miliard eur dostanou banky přímo na rekapitalizaci, 35 bude sloužit jako záruka, která umožní sanovat chod řeckého finančního sektoru Evropské centrální bance.

Za třetí má potom vzniknout jakási obdoba Marshallova plánu, který by měl do postiženého regionu přilákat nové investory. O konkrétní podobě tohoto programu se ovšem začíná teprve vyjednávat.

Zapojení soukromého sektoru

Jak již bylo naznačeno, Řecko krom přijetí přímé finanční pomoci z MMF a eurozóny (resp. EFSF) čeká též restrukturalizace dluhu, a tedy — z pohledu ekonomické teorie — jistá forma řízeného bankrotu. Jeho tíhu přitom kromě eurozóny ponesou i soukromí věřitelé, zejména zahraniční banky.

Při zapojení soukromého sektoru bude formálně dodržena zásada dobrovolnosti; v rámci předběžných jednání však bylo dle německých analytiků dohodnuto, že se „dobrovolně“ zapojí přes 90 procent věřitelů. Budou mít přitom na výběr z několika způsobů, jak na restrukturalizaci participovat. Nejvýznamnější jsou tyto tři: 1) vyměnit staré dluhopisy (splatné do roku 2019 včetně) za nové, s třicetiletou lhůtou splatnosti; 2) zavázat se k nákupu dalších řeckých dluhopisů; 3) odprodat svoje pohledávky vládám eurozóny za nižší cenu.

Nové dluhopisy budou podstatně méně úročeny než ty, které dnes soukromí investoři do dluhů vlastní. De facto (i když opět ne formálně) tudíž dojde k tzv. hair cutu, tj. k umazání části řeckého dluhu. Ústav pro mezinárodní finance (IIF), jenž banky a finanční instituce sdružuje, odhaduje, že soukromí věřitelé takto přijdou o 21 procent ceny svých pohledávek.

Výměna starých dluhopisů za nové má podle oficiálních odhadů věřitele přijít na 37 miliard eur do roku 2014; odprodej dluhopisů vládám potom na 12,6 miliardy. Celkový podíl soukromého sektoru na záchraně řeckých financí a s nimi spojené stability eurozóny by měl tak do tří let činit 50 miliard eur. Dle francouzského prezidenta Sarkozyho přitom bude proces pokračovat i po tomto roce. Do konce desetiletí by dle Sarkozyho mínění mohl soukromý podíl vzrůst až na 135 miliard eur.

Výměnou za tyto vklady (resp. ztráty) má být soukromému sektoru fakt, že nedojde k důslednější formě restrukturalizace, ve které by byla výraznější část dluhů Řecku prostě odpuštěna. Představitelé eurozóny dále v dohodě uvádějí, že účast soukromníků na řecké restrukturalizaci je výjimečná a v případě dalších států již požadována nebude.

Změny ve vlastní eurozóně

Zmíněná 109miliardová půjčka má garantovat, že Řecko zůstane formálně solventní přinejmenším po řadu několika dalších let. Restrukturalizace a účast soukromého sektoru na ní má zase zaručit investorům, že jádro EU setrvá věrné protržním postupům i v těžkých časech, a přitom dokáže svým členům zprostředkovat jakousi úlevu při potížích, byť její dostatečnost zůstává diskutabilní.

Vedle těchto protikrizových ujednání bylo též dohodnuto, že Evropský záchranný fond dostane nové nástroje a pravomoci, aby mohl za současné situace lépe plnit svůj účel. To lze pokládat nejen za reformu, která reaguje na změněné podmínky, ale i za podstatnou změnu pro fungování eurozóny v budoucnu.

O co konkrétně jde: předně, EFSF dostane možnost jednat preventivně, ne pouze reagovat na vzniklé krize jako doposud. Tím se z něj stane svébytně fungující činitel.

Dále bude EFSF moci přímo kupovat dluhopisy na sekundárním trhu, toto však jenom za mimořádných situaci a na doporučení Evropské centrální banky.

Za třetí pak evropský Fond získá možnost půjčovat jednotlivým bankám na kapitalizaci. Doposud mohl poskytovat záchranné úvěry pouze národním vládám.

Díky třem uvedeným reformám (a po zavedení Evropského stabilizačního mechanismu v roce 2013) se ESFS stává de facto evropskou obdobou Mezinárodního měnového fondu. Nemá prozatím takovou samostatnost. Je ale možné, že se mu v budoucnu dostane i té.

Vedle posílení záchranného fondu se státníci eurozóny dohodli ještě na založení evropské ratingové agentury. Měla by vzniknout v průběhu podzimu a začít odborně (i symbolicky) konkurovat posudků trojice dosavadních ratingových gigantů — agentur Moody´s, Standard & Poor´s a Fitch. Ty podle mínění evropských politiků pracují netransparentními metodami a také dlouhodobě nadržují určitým hospodářským modelům (zejména americkému) na úrok jiných (evropských).

Další ujednání

Spolu s konkrétními závazky a reformami lze v čtvrteční eurodohodě konečně najít i řadu proklamativních bodů. Většina z nich odkazuje k dříve uzavřeným dohodám: Řecko se například zavázalo pokračovat v úporných reformách, bohaté státy k podpoře uzpůsobení fondů EU k zvýšení zaměstnanosti a stimulaci růstu v jižní Evropě a celá eurozóna k nevyhlašování defaultu či (opět) ke snížení rozpočtových schodků pod tři procenta HDP do roku 2013.

Několik bodů je přesto novinkou. Dohoda kupříkladu ujišťuje, že žádný soukromý investor neutrpí v budoucnu ztrátu při nákupu jakéhokoli státního dluhopisu země platící eurem, s výjimkou Řecka. Eurozóna tedy bude na záchranných mechanismech ještě pracovat.

V jiném bodě se zase deklaruje, že když si financování skrze EFSF vyžádá záruky na pokrytí vzniklého rizika, budou takové záruky vyžádány. I to má důležitost. Ačkoliv se totiž může zdát, že je stávající plán na záchranu řeckých financí všezahrnující, může při jeho případné nedostatečnosti dojít dle logiky tohoto budou ještě na mnohem tvrdší opatření - třeba i na známý požadavek na zastavení egejských ostrovů, který před časem nadnesli skalní neoliberálové.

Další informace:

BBC News At a glance: European debt deal

BBC News Greece aid package boosts stock markets

BBC News Q&A: Greek debt crisis

The Guardian Bailed out — again. Eurozone throws Greece €109bn lifeline

The Guardian A Marshall plan with 'haircuts'

The Guardian Fitch to put Greece into 'restricted' default

Spiegel On-line 'Greece Can Only Be Saved with an Excellent Show'

Spiegel On-lie 'A New Epoch Has Begun in the History of the Euro'

Spiegel On-line Sarkozy Gets His European Monetary Fund