Tři týdny po schválení balíčku škrtů a legislativních změn athénským parlamentem se čelní představitelé eurozóny konečně dohodli, jak ke stávající situaci v Řecku přistoupit. Na čtvrtečním mimořádném summitu přijali sadu opatření, jež podle tematických komentářů mají současně pomoci řeckému hospodářství, uklidnit finanční trhy a ještě předejít dalšímu zhoršování dluhové krize i z ní plynoucích důsledků pro celou EU.

Oficiálně bylo dohody dosaženo během vlastního setkání — ve čtvrtek 21. července odpoledne v Bruselu; sada smluvených kroků a prováděcích opatření je však příliš  komplexní na jednodenní výplod. Stává se z řady symbolických, ale i důsledných reforem, jež jsou vzájemně provázené a téměř bez pochyby ovlivní vývoj eurozóny minimálně na několik nejbližších let.

Rozboru politického pozadí úmluvy i toho, k čemu může vést dlouhodobě, bude věnován prostor jinde. Zde budiž představeno, co konkrétně se ona vícevrstevná eurodohoda obsahuje a co konkrétně si od jednotlivých bodů její předkladatelé slibují.

Obsah je pro přehlednost rozdělen do čtyř částí: Pomoc od eurozóny a MMF Řecku (a v menší míře i Irsku i Portugalsku); Účast soukromého sektoru; Změny ve vlastní eurozóně a Další ujednání

Pomoc od eurozóny a MMF

Předně a za prvé, Řecko dostane po loňských 110 miliardách již druhý zajišťovací úvěr. Tentokrát půjde o 109 miliard eur (2,6 bilionů korun). Větší část zaplatí daňoví poplatníci zemí eurozóny skrze Evropský záchranný fond (EFSF). EFSF byl právě k podobným účelům založen v květnu minulého roku, krátce po schválení prvního úvěru Řecku, který poskytovaly státy eurozóny ještě bilaterálně.

Menší část půjčky pak vyplatí opět Mezinárodní měnový fond (MMF).

Úvěr od EFSF a MMF bude mít splatnost minimálně 15 let (předchozí měl sedm a půl roku) a bude úročen 3,5 až 4 procenty. Jedná se o jedno procento nižší úrok, než jakým byla zatížena minulá půjčka. Úrok ve výši 3,5 procenta přitom jen málo převyšuje náklady, za nichž si půjčuje samotný EFSF. Věřitelé tudíž na nové půjčce téměř nevydělají a Řecku snížení úroku ušetří 30 miliard eur za 10 let.

O jedno až dvě procenta budou též sníženy úroky u zajišťovacích úvěrů, jež byly poskytnuty Irsku a Portugalsku. Také jim bude posunuta doba splatnosti.

Za druhé bude v rámci eurozóny připravena částka 55 miliard eur (1,3 bilionu korun) pro krytí nákladů restrukturalizace řeckého dluhu (o jejích plánovaných formách viz níže). Po vyhlášení restrukturalizace, které je plánováno na podzim, se Řecko z pohledu ratingových agentur dostane na krátkou dobu do režimu řízeného bankrotu (který však oficiálně nenastane). Tento stav poškodí řecké banky a právě ty má oněch 55 miliard zachránit. 20 miliard eur dostanou banky přímo na rekapitalizaci, 35 bude sloužit jako záruka, která umožní sanovat chod řeckého finančního sektoru Evropské centrální bance.

Za třetí má potom vzniknout jakási obdoba Marshallova plánu, který by měl do postiženého regionu přilákat nové investory. O konkrétní podobě tohoto programu se ovšem začíná teprve vyjednávat.

Zapojení soukromého sektoru