V Řecku se rozhodne v noci na středu, o Řecku potom o prázdninách. Takový závěr lze učinit z vývoje v posledních dnech. V Řecku samotném byla o víkendu staronovým premiérem Papandreouem představena nová vláda, zahájena parlamentní rozprava nad novým balíčkem úspor a slíbeno referendum o ústavních změnách. V Lucemburku se mezitím ministři financí eurozóny dohodli, že další splátku loňského úvěru — 12 miliard eur ze 110 — obdrží Řecko až poté, co poslanci úspory odsouhlasí. Stěžejní hlasování v řeckém parlamentu je plánováno na noc z úterka na středu.

Teprve po tomto hlasování také začne v EU poslední fáze jednání o nové půjčce, která by měla dát zemi další dva roky na reformy a jejímu hospodářství čas na zotavení. O formě nové pomoci Řecku tak nebude s největší pravděpodobností rozhodnuto na evropském summitu (23-24. června), jak se donedávna předpokládalo, ale až někdy v červenci, o prázdninách.

Pozornost novinářů se proto dnes upírá především k noci z 21. na 22. června.

Ve vlastním Řecku došlo v posledních dnech k opravdu pozoruhodnému vývoji. George Papandreou podnikl mistrovskou sérii čtyř politických tahů: nejprve udělal vstřícné gesto k opoziční pravici a vyzval ji k jednání o vládě národní jednoty. Nabídl dokonce vlastní rezignaci. Po té si získal na svou stranu prezidenta Karolose Papuliase, který prohlásil schválení navrhovaných úspor za věc národního zájmu a vyzval Řeky k přijetí nevyhnutelného. Následně Papandreou jednání o velké koalici ukončil a jmenoval novým ministrem financí největšího konkurenta ve vlastní straně — Evangelose Venizelose. A konečně v neděli slíbil referendum o ústavních změnách, které částečně vycházejí vstříc požadavkům protestujících.

Příslušné konstituční změny jsou v řecké situaci novinkou a zjevně odrážejí inspiraci Islandem. Podle premiéra by měly zahrnovat nová opatření, která znesnadní bohatým Řekům unikat platbě daní, vtělí do ústavy zásady protikorupčního boje a učiní ministry trestně odpovědné za svou činnost v úřadu. Kromě toho má být navržena i zásadní reforma politického a volebního systému, k jejíž přípravě zasedne dvaceti až pětadvacetičlenný panel expertů.

Předsedovi obměněné vlády se tedy v průběhu několika dní podařilo odstavit pravici, která od pátku pouze opakovala požadavek předčasných voleb a vyjednání změny podmínek výplaty zajišťovacích půjček (stejný postup, jako opozice v zimě v Irsku). A zároveň premiér konsolidoval poměry ve vlastním uskupení.

Stěžejní balíček zákonů, který parlament začal v pondělí ráno projednávat, by měl vést k propuštění 150 tisíc zaměstnanců státu a jeho příspěvkových organizací v příštích čtyřech letech, doplňkovým sociálním škrtům (větší část byla schválena už loni) a zavedení zásady deset vyhozených na jednoho přijatého pro celý veřejný sektor. Tato opatření by měla řeckému rozpočtu ušetřit do konce roku 2014 20 až 28 miliard eur a dále umožnit novou sérii rozprodeje státního majetku v hodnotě 30 miliard eur.

Za normální situace by schválení balíčku neměl být problém. Jak ale upozorňují místní pozorovatelé, „divokým faktorem“, jež může celé Papandreouovo snažení zhatit, jsou tisíce až desetitisíce demonstrantů, kteří se od minulého víkendu každý den shlukují na náměstích a proti vládnímu pojetí škrtů a úspor vytrvale protestují.

Pokud se podaří balíček schválit, poskytnou státy eurozóny Řecku nejspíše další zajišťovací půjčku, o jejíž výši se už dva měsíce čile debatuje. Do konce minulého týdne se nejčastěji hovořilo o 90 miliardách eur, z čehož třetinu měl zajistit soukromý sektor. Sám Papandreou ale v neděli uvedl, že Řecko potřebuje „dalších 110 miliard“. Zároveň či krátce po poskytnutí půjčky by taktéž mělo dojít k neměkčí formě restrukturalizace starého dluhu (dluhu, jež měla země už před poskytnutím loňského úvěru eurozóny a MMF), a to dobrovolnou výměnou dluhopisů za nové, s delší splatností.

Co se stane, jestliže řecký parlament vyhoví přání demonstrantů a úsporný plán neschválí, je velkou neznámou. Papandreouovi a evropským politikům se podařilo vytvořit atmosféru, v níž se žádná alternativa nenabízí. Klasické tržní řešení situace — nějaká forma bankrotu pod mezinárodní správou — by ovšem poškodila jak euro, tak všechny státy společného tržního prostoru EU. Věřitelé Řecka by si v takovém případě zřejmě propočetli všechny zbývající možnosti - posílení role Mezinárodního měnového fondu v řízení řeckých financí, vyloučení země z eurozóny či mezinárodní dluhovou arbitráž - a rozhodli pro variantu s nejlepším poměrem zisku a ztrát.

Schválení balíčku je v současné chvíli mnohem pravděpodobnější. Na každý pád ale platí jen v úvodu řečené: V Řecku se rozhodne v noci na středu, o Řecku o prázdninách. Otázku „Jak?“ půjde náležitě zodpovědět až 22. června.

Další informace:

eKathimerini PM wants referendum on constitution

eKathimerini Eurogroup puts off Greece decision until early July

eKathimerini Government must stop kicking the can down the road

The Gaurdian Greek debt crisis: eurozone ministers delay decision on €12bn lifeline

The Guardian Greece needs another €110bn bailout to avoid debt default, says Papandreou

The Guardian Athens protests: Syntagma Square on frontline of European austerity protests

BBC News Greece: Eurozone ministers delay decision on vital loan

BBC News Q&A: Greek debt crisis

BBC News Viewpoint: The politics of Greece's financial crisis