Velká koalice v Řecku nejspíše nebude, obmění se však vláda
Petr JedličkaVyjednávání řeckého premiéra o vládě národní jednoty dle všech indicií zkrachovala. Současný kabinet se tak nejspíše jenom obmění. S hlasováním o jeho důvěře chce premiér spojit i balíček úsporných zákonů, jehož přijetím podmiňují EU a MMF další pomoc.
Pokračování v reformním úsilí, ale i obměnu vlády a hlasování o její důvěře přislíbil ve čtvrtek řecký premiér George Papandreou poslancům vlastní strany. Nyní se podle agentur intenzivně jedná, jak bude příslušná obměna vypadat.
Podle posledních zpráv by neměl být nový kabinet velkokoaliční, jak se soudilo ve středu. Předseda opoziční Nové demokracie Antonis Samaras prý sice Papandreouoův návrh nejprve přijal; jeho strana si ale pak stanovila takové podmínky, že se současný premiér rozhodl vyjednávání ukončit.
Vláda se tak nejspíše bude skládat opět z nominantů Papandreouova PASOKu, doplněných nestranickými odborníky. Jedním z takových bude dle zdrojů BBC Lucas Papademos, bývalý viceprezident Evropské centrální banky, jenž by měl nahradit Jorgose Papaconstantinoua ve funkci ministra financí.
Podporu pro novou vládu chce hledat Papandreou „u všech poslanců“ a hlasování o její důvěře zřejmě svázat s aktuálním balíčkem úsporných zákonů. Podle pozorovatelů jde o logický krok. PASOK má totiž v parlamentu jen křehkou většinu pěti hlasů a řada poslanců původně levicové strany nechce už pro další škrty hlasovat.
Schválením úsporného balíčku podmiňují státy eurozóny a Mezinárodní měnový fond výplatu dalšího dílce z 110miliardového úvěru, jenž Řecko čerpá od minulého roku. Země přitom potřebuje do konce měsíce dostat alespoň 12 miliard eur, jinak podle slov premiéra nebude moci vyplatit důchody a sociální dávky.
Stěžejní hlasování je v řeckém parlamentu plánováno na neděli.
Proti vládnímu pojetí nezbytných úspor ve středu opět demonstrovaly desetitisíce lidí v Athénách, Soluni a dalších městech. Odbory zároveň drželi generální stávku, již třetí za tento rok. Zvláště protesty v Athénách, kde se dav demonstrantů pokusil zablokovat vchod do parlamentu, byly dle výpovědí svědků mimořádně násilné.
Nový balíček úspor počítá s postupným propouštěním 150 tisíc pracovníků státních a veřejných institucí, dalšími sociálními škrty a reformami, jejichž zavedení má Řecku v letech 2012 až 2015 ušetřit 28 miliard eur.
Další úspory, další privatizace
Pokud nebude, tak Řecko defakto přestane existovat. Pokud nebude, tak už si neumím představit, jakýá jiný odpor by konstruktivní efekt mít mohl. Achjo.
Pro zajímavost:
http://www.guardian.co.uk/commentisfree/2011/jun/15/greece-europe-outraged-protests
Ty občanské agory jsou opravdu něco nového, to ano. Ale zase je otázkou, zda z nich může vzejít nějaké silné hnutí, jež bude politický vývoj ovlivňovat dlouhodobě.
Jinak se o tom nejdůležitějším opravdu rozhoduje už jinde. Podle posledních zpráv z BBC dokonce eurozóna uvažuje, že Řecku "doporučí" zahraničního správce výběru daní a zahraniční výbor pro dohled nad rozprodejem státního majetku.
A byla by nějaká šance, že někdy nabyde zase suverenity?
(jinak pro nás staré konspirátory argument, že "pro nějaký komplot tu chybějí důkazy" vlastně žádným argumentem není :-))
S tou suverenitou je to jednoduší - tu získá země zpět až splatí podstatnou část dluhů a její rozpočet se stane nezávislým na zahraničních půjčkách. Výstup z eurozóny by v tomto mnoho nepomohl, protože pak by nejspíše začal řecké finance spravovat přímo (resp. formálně nepřímo) Mezinárodní měnový fond