Velká koalice v Řecku nejspíše nebude, obmění se však vláda

Petr Jedlička

Vyjednávání řeckého premiéra o vládě národní jednoty dle všech indicií zkrachovala. Současný kabinet se tak nejspíše jenom obmění. S hlasováním o jeho důvěře chce premiér spojit i balíček úsporných zákonů, jehož přijetím podmiňují EU a MMF další pomoc.

Pokračování v reformním úsilí, ale i obměnu vlády a hlasování o její důvěře přislíbil ve čtvrtek řecký premiér George Papandreou poslancům vlastní strany. Nyní se podle agentur intenzivně jedná, jak bude příslušná obměna vypadat.

Podle posledních zpráv by neměl být nový kabinet velkokoaliční, jak se soudilo ve středu. Předseda opoziční Nové demokracie Antonis Samaras prý sice Papandreouoův návrh nejprve přijal; jeho strana si ale pak stanovila takové podmínky, že se současný premiér rozhodl vyjednávání ukončit.

Vláda se tak nejspíše bude skládat opět z nominantů Papandreouova PASOKu, doplněných nestranickými odborníky. Jedním z takových bude dle zdrojů BBC Lucas Papademos, bývalý viceprezident Evropské centrální banky, jenž by měl nahradit Jorgose Papaconstantinoua ve funkci ministra financí.

Podporu pro novou vládu chce hledat Papandreou „u všech poslanců“ a hlasování o její důvěře zřejmě svázat s aktuálním balíčkem úsporných zákonů. Podle pozorovatelů jde o logický krok. PASOK má totiž v parlamentu jen křehkou většinu pěti hlasů a řada poslanců původně levicové strany nechce už pro další škrty hlasovat.

Schválením úsporného balíčku podmiňují státy eurozóny a Mezinárodní měnový fond výplatu dalšího dílce z 110miliardového úvěru, jenž Řecko čerpá od minulého roku. Země přitom potřebuje do konce měsíce dostat alespoň 12 miliard eur, jinak podle slov premiéra nebude moci vyplatit důchody a sociální dávky.

Stěžejní hlasování je v řeckém parlamentu plánováno na neděli.

Proti vládnímu pojetí nezbytných úspor ve středu opět demonstrovaly desetitisíce lidí v Athénách, Soluni a dalších městech. Odbory zároveň drželi generální stávku, již třetí za tento rok. Zvláště protesty v Athénách, kde se dav demonstrantů pokusil zablokovat vchod do parlamentu, byly dle výpovědí svědků mimořádně násilné.

Nový balíček úspor počítá s postupným propouštěním 150 tisíc pracovníků státních a veřejných institucí, dalšími sociálními škrty a reformami, jejichž zavedení má Řecku v letech 2012 až 2015 ušetřit 28 miliard eur.

Další úspory, další privatizace

Papandreouově vládě se škrty a úsporami za minulý rok podařilo ušetřit až 20 miliard eur. Tempo zadlužování státu se tím snížilo o celou jednu třetinu, což je na unijní poměry velice slušný výkon.

Již minulý měsíc byla též spuštěna první vlna privatizací, jež by dle vlády měla vynést až 50 miliard eur. Nový plán, připravovaný Papandreouovým kabinetem nyní, počítá kromě již zmíněných 28miliardových úspor i s dalším kolem rozprodeje státního majetku, a to v hodnotě dalších 30 miliard.

Řecko nicméně zůstává plně závislé na mezinárodních půjčkách a ukazuje se, že ta poslední (110miliardová) neměla očekávaný stimulační účinek: ratingové agentury snižují zemi i nadále hodnocení, HDP klesá a nezaměstnanost v posledním měsíci vystoupla na rekordních 16,5 procenta. Trojice garančních institucí — EU, MMF a ECB — proto zvažuje, jak Řecku pomoci dále.

Co chystá Evropa?

Podle zpráv z minulého týdne mělo na schůzce ministrů financí eurozóny 20. června (nebo na summitu EU o tři dny později) dojít ke schválení další zajišťovací půjčky ve výši 90 miliard eur. Třetinu z této částky měly zajistit soukromé subjekty, především německé, francouzské a nizozemské banky.

Poslední zprávy ale naznačují, že některé země s touto formou pomoci nesouhlasí. Rozhodnutí o nové půjčce by tak mohlo být odloženo až na další měsíc.

Nový úvěr má řecké vládě poskytnout více času na schválení reforem, které považuje ekonomický střední proud za nezbytné, a zároveň řeckému hospodářství zajistit dostatek času na vzpamatování. Jak ekonomové, tak politici si ale současně uvědomují, že Řecko nevybředne z dluhové pasti novými půjčkami. Proto se také — i když spíš polooficiálně — jedná o měkké restrukturalizaci stávajících dluhů.

Poslední a zatím nejvýznamnější iniciativou v této věci je návrh německého ministra financí Wolfganga Schäubleho, který chce přimět všechny důležité věřitele Řecka k výměně dluhopisů za nové s delší lhůtou splatnosti. Konkrétně se mluví o sedmiletém posunu.

Názory kritiků

Řečtí demonstranti i někteří pozorovatelé ovšem upozorňují, že země potřebuje daleko důslednější očistu a také změnu reformní politiky. V prvním případě se mluví o možnosti restrukturalizovat dluhy mezinárodní arbitráží, při níž by zvolená autorita rozhodla, které dluhy je nutné splatit s ohledem na zájmy obyvatel a které odepsat. Ekonomové EU i Mezinárodního měnového fondu však něco takového odmítají. Jednak by podle nich po tomto opatření posílilo riziko morálního hazardu (tj. riziko, že by i ostatní země chtěly své dluhy odepsat touto cestou) a jednak prý poškodilo důvěry investorů v celý evropský trh.

V rámci kritiky reformní politiky se zase poukazuje na skutečnost, že rychlé škrty a zavádění neoliberálních opatření ničí neekonomické základy budoucího vývoje státu a konečně i jeho hospodářství. Nejvíce kritizovanými jsou v tomto smyslu úspory ve školství a zdravotnictví, privatizace výdělečných podniků, rušení státní podpory kulturním a neziskovým organizacím či rozprodej veřejných služeb: elektrických rozvodů, vodovodní sítě či dopravní infrastruktury.

Mnoho lidí, jež v současnosti vychází do řeckých ulic, dále argumentuje, že do stávající situace dostala zemi politika mocenské elity, chování velkých bank a zažitý klientelismus ve státních institucích. Tyto je podle nich potřeba postihnout v první řadě. Vláda by se dle demonstrantů měla též prvotně soustředit na důsledný výběr daní (což je v Řecku obrovský problém) a boj s korupcí. Teprve pak by dle protestujících bylo na místě přistoupit k rozsáhlejším škrtům, a to přednostně ve výdajích na obranu či rozpočtech megalomanských stavebních projektů.

Další informace:

BBC News Greece's PM George Papandreou 'to fight on'

BBC News Greek PM Papandreou proposes unity coalition - state TV

Spiegel On-line Greek Prime Minister Papandreou Offers to Resign

The Guardian Greece's prime minister George Papandreou offers to stand aside

The Guardian Greece hit by anti-austerity strike

eKathimerini PM to make address after speaking to leaders

eKathimerini Thousands of protesters encircle Parliament

eKathimerini Papandreou's options

    Diskuse
    AJ
    June 16, 2011 v 9.07
    Zajímal by mě názor někoho zasvěceného
    Prosím vás, myslíte si, že je šance, že se podaří tu devastaci a privatizaci Řecka zastavit? Že bude mít ten masivní a unikátní odpor veřejnosti nějaký efekt?
    Pokud nebude, tak Řecko defakto přestane existovat. Pokud nebude, tak už si neumím představit, jakýá jiný odpor by konstruktivní efekt mít mohl. Achjo.

    Pro zajímavost:
    http://www.guardian.co.uk/commentisfree/2011/jun/15/greece-europe-outraged-protests
    June 16, 2011 v 10.20
    To je velká otázka. Podle mého názoru mají šanci zastavit nejkřiklavější privatizace blokádou příslušných podniků, což se chystá, a snad si i vynutit přísnější opatření proti korupci a neplatičům daní, což se už skoro povedlo loni. Na víc je současný odpor stále dost slabý ... 30 tisíc lidí na Syntagmě a pranice před parlamentem, to není v Řecku nic revolučního. Volby by podle průzkumů nyní nedopadly o moc jinak než posledně, jen by víc hlasů získala pravice. Ale třeba to ostatní vidí jinak ...
    AJ
    June 16, 2011 v 10.52
    Aha aha
    já jsem na základě jiných zdrojů nabyla dojmu, že ten odpor je unikátní, jak formou, tak kvantitou. Ale právě se v tom moc nevyznám.

    June 16, 2011 v 14.33
    Ten odkazovaný příspěvek z Guardianu má dost ojedinělé vyznění ... na největší z jednorázových demonstrací přišlo za celé jaro 80 tisíc lidí a tento autor píše, že až statisíce docházejí do protestních táborů na náměstích každý den ...

    Ty občanské agory jsou opravdu něco nového, to ano. Ale zase je otázkou, zda z nich může vzejít nějaké silné hnutí, jež bude politický vývoj ovlivňovat dlouhodobě.

    Jinak se o tom nejdůležitějším opravdu rozhoduje už jinde. Podle posledních zpráv z BBC dokonce eurozóna uvažuje, že Řecku "doporučí" zahraničního správce výběru daní a zahraniční výbor pro dohled nad rozprodejem státního majetku.
    AJ
    June 16, 2011 v 14.37
    Pane Jedličko,
    děkuji. Jsem hodně paranoidní (nebo neznalá), když mám z toho dojem, že krize v Řecku a její následné "řešení" je všechno dohromady zkonstruovaný byznys plán, jak řecko defakto ekonomicky zničit?
    AJ
    June 16, 2011 v 14.48
    A ještě jeden dotaz
    to "eurozóna uvažuje, že Řecku "doporučí" zahraničního správce výběru daní a zahraniční výbor pro dohled nad rozprodejem státního majetku." zní dost hrůzostrašně. Co by to znamenalo reálně? Rozprodání Řecka? Konec jeho ekonomické existence?
    A byla by nějaká šance, že někdy nabyde zase suverenity?


    June 16, 2011 v 14.56
    Hodně Řeků si to myslí taky. Kamarádka z Athén mě minulý podzim upozorňovala na průzkum, kde se přibližně třetina dotázaných (Řeků) přihlásila k témuž názoru. Faktem je, že řecká situace dává sílu pravicovým stranám v celé Evropě a že u zrodu krize stáli i zahraniční investiční poradci, kteří pomáhali řecké vládě kreativně upravovat účetnictví tak, aby si mohla levně a na cokoliv půjčovat ... ale jsou tu i další faktory: rigidní pracovní trh, na němž si některé profese hlídají své stavy, obrovský prostor pro optimalizaci daní či dlouhodobá a léta kritizovaná hospodářská politika kabinetů všech barev, jež si Řekové sami opakovaně volili. ... pro nějaký komplot tu chybějí důkazy a ekonomicky dnes řecká krize dopadá na celý evropský trh. Hodně nicméně ukáže, kdo, co a za kolik nakonec v Řecku koupí.
    AJ
    June 16, 2011 v 15.03
    Pane Jedličko,
    díky za zajímavé odpovědi!!

    (jinak pro nás staré konspirátory argument, že "pro nějaký komplot tu chybějí důkazy" vlastně žádným argumentem není :-))

    June 16, 2011 v 15.07
    K doporučením ...
    Upřímně paní Jančaříková, já ty důsledky nedokážu odhadnout. Ekonomicky by mohly být i pozitivní, protože neschopnost vybrat daně a korupce při prodeji státního majetku jsou v Řecku objektivní a zatím nepřekonané problémy. Ale jsou tu i jiné důsledky, než hospodářské. Už nyní to například v zemi vyvolává atmosféru ohromného ponížení ... zajímavě o tom píše Gavin Hewitt (http://www.bbc.co.uk/news/world-europe-13779062). Dále je tu otázka možnosti zneužití, zájmů různých celoevropský lobby, atd. Ale opravdu, tady si na nějaký kvalifikovanější odhad netroufám.

    S tou suverenitou je to jednoduší - tu získá země zpět až splatí podstatnou část dluhů a její rozpočet se stane nezávislým na zahraničních půjčkách. Výstup z eurozóny by v tomto mnoho nepomohl, protože pak by nejspíše začal řecké finance spravovat přímo (resp. formálně nepřímo) Mezinárodní měnový fond