Pokračování v reformním úsilí, ale i obměnu vlády a hlasování o její důvěře přislíbil ve čtvrtek řecký premiér George Papandreou poslancům vlastní strany. Nyní se podle agentur intenzivně jedná, jak bude příslušná obměna vypadat.

Podle posledních zpráv by neměl být nový kabinet velkokoaliční, jak se soudilo ve středu. Předseda opoziční Nové demokracie Antonis Samaras prý sice Papandreouoův návrh nejprve přijal; jeho strana si ale pak stanovila takové podmínky, že se současný premiér rozhodl vyjednávání ukončit.

Vláda se tak nejspíše bude skládat opět z nominantů Papandreouova PASOKu, doplněných nestranickými odborníky. Jedním z takových bude dle zdrojů BBC Lucas Papademos, bývalý viceprezident Evropské centrální banky, jenž by měl nahradit Jorgose Papaconstantinoua ve funkci ministra financí.

Podporu pro novou vládu chce hledat Papandreou „u všech poslanců“ a hlasování o její důvěře zřejmě svázat s aktuálním balíčkem úsporných zákonů. Podle pozorovatelů jde o logický krok. PASOK má totiž v parlamentu jen křehkou většinu pěti hlasů a řada poslanců původně levicové strany nechce už pro další škrty hlasovat.

Schválením úsporného balíčku podmiňují státy eurozóny a Mezinárodní měnový fond výplatu dalšího dílce z 110miliardového úvěru, jenž Řecko čerpá od minulého roku. Země přitom potřebuje do konce měsíce dostat alespoň 12 miliard eur, jinak podle slov premiéra nebude moci vyplatit důchody a sociální dávky.

Stěžejní hlasování je v řeckém parlamentu plánováno na neděli.

Proti vládnímu pojetí nezbytných úspor ve středu opět demonstrovaly desetitisíce lidí v Athénách, Soluni a dalších městech. Odbory zároveň drželi generální stávku, již třetí za tento rok. Zvláště protesty v Athénách, kde se dav demonstrantů pokusil zablokovat vchod do parlamentu, byly dle výpovědí svědků mimořádně násilné.

Nový balíček úspor počítá s postupným propouštěním 150 tisíc pracovníků státních a veřejných institucí, dalšími sociálními škrty a reformami, jejichž zavedení má Řecku v letech 2012 až 2015 ušetřit 28 miliard eur.

Další úspory, další privatizace

Papandreouově vládě se škrty a úsporami za minulý rok podařilo ušetřit až 20 miliard eur. Tempo zadlužování státu se tím snížilo o celou jednu třetinu, což je na unijní poměry velice slušný výkon.

Již minulý měsíc byla též spuštěna první vlna privatizací, jež by dle vlády měla vynést až 50 miliard eur. Nový plán, připravovaný Papandreouovým kabinetem nyní, počítá kromě již zmíněných 28miliardových úspor i s dalším kolem rozprodeje státního majetku, a to v hodnotě dalších 30 miliard.

Řecko nicméně zůstává plně závislé na mezinárodních půjčkách a ukazuje se, že ta poslední (110miliardová) neměla očekávaný stimulační účinek: ratingové agentury snižují zemi i nadále hodnocení, HDP klesá a nezaměstnanost v posledním měsíci vystoupla na rekordních 16,5 procenta. Trojice garančních institucí — EU, MMF a ECB — proto zvažuje, jak Řecku pomoci dále.

Co chystá Evropa?

Podle zpráv z minulého týdne mělo na schůzce ministrů financí eurozóny 20. června (nebo na summitu EU o tři dny později) dojít ke schválení další zajišťovací půjčky ve výši 90 miliard eur. Třetinu z této částky měly zajistit soukromé subjekty, především německé, francouzské a nizozemské banky.

Poslední zprávy ale naznačují, že některé země s touto formou pomoci nesouhlasí. Rozhodnutí o nové půjčce by tak mohlo být odloženo až na další měsíc.

Nový úvěr má řecké vládě poskytnout více času na schválení reforem, které považuje ekonomický střední proud za nezbytné, a zároveň řeckému hospodářství zajistit dostatek času na vzpamatování. Jak ekonomové, tak politici si ale současně uvědomují, že Řecko nevybředne z dluhové pasti novými půjčkami. Proto se také — i když spíš polooficiálně — jedná o měkké restrukturalizaci stávajících dluhů.

Poslední a zatím nejvýznamnější iniciativou v této věci je návrh německého ministra financí Wolfganga Schäubleho, který chce přimět všechny důležité věřitele Řecka k výměně dluhopisů za nové s delší lhůtou splatnosti. Konkrétně se mluví o sedmiletém posunu.

Názory kritiků

Řečtí demonstranti i někteří pozorovatelé ovšem upozorňují, že země potřebuje daleko důslednější očistu a také změnu reformní politiky. V prvním případě se mluví o možnosti restrukturalizovat dluhy mezinárodní arbitráží, při níž by zvolená autorita rozhodla, které dluhy je nutné splatit s ohledem na zájmy obyvatel a které odepsat. Ekonomové EU i Mezinárodního měnového fondu však něco takového odmítají. Jednak by podle nich po tomto opatření posílilo riziko morálního hazardu (tj. riziko, že by i ostatní země chtěly své dluhy odepsat touto cestou) a jednak prý poškodilo důvěry investorů v celý evropský trh.

V rámci kritiky reformní politiky se zase poukazuje na skutečnost, že rychlé škrty a zavádění neoliberálních opatření ničí neekonomické základy budoucího vývoje státu a konečně i jeho hospodářství. Nejvíce kritizovanými jsou v tomto smyslu úspory ve školství a zdravotnictví, privatizace výdělečných podniků, rušení státní podpory kulturním a neziskovým organizacím či rozprodej veřejných služeb: elektrických rozvodů, vodovodní sítě či dopravní infrastruktury.

Mnoho lidí, jež v současnosti vychází do řeckých ulic, dále argumentuje, že do stávající situace dostala zemi politika mocenské elity, chování velkých bank a zažitý klientelismus ve státních institucích. Tyto je podle nich potřeba postihnout v první řadě. Vláda by se dle demonstrantů měla též prvotně soustředit na důsledný výběr daní (což je v Řecku obrovský problém) a boj s korupcí. Teprve pak by dle protestujících bylo na místě přistoupit k rozsáhlejším škrtům, a to přednostně ve výdajích na obranu či rozpočtech megalomanských stavebních projektů.

Další informace:

BBC News Greece's PM George Papandreou 'to fight on'

BBC News Greek PM Papandreou proposes unity coalition - state TV

Spiegel On-line Greek Prime Minister Papandreou Offers to Resign

The Guardian Greece's prime minister George Papandreou offers to stand aside

The Guardian Greece hit by anti-austerity strike

eKathimerini PM to make address after speaking to leaders

eKathimerini Thousands of protesters encircle Parliament

eKathimerini Papandreou's options