Evropou obchází strašidlo — Mezinárodní měnový fond

Ilona Švihlíková

Nekritické přijímání doporučení MMF je vskutku udivující v situaci, kdy tato instituce svým působením spíše škodí než prospívá, a navíc je nekonzistentní. Příkladů lze nalézt celu řadu.

V Otázkách Václava Moravce z minulé neděle si jak Luděk Niedermayer, tak současný ministr financí Eduard Janota notovali ohledně přístupu a řešení MMF. Řeč byla samozřejmě o Řecku a o (ne)jednotě eurozóny k případné finanční pomoci.

MMF byl popsán jako „úřednický institut“, který je přesně určen pro řešení takových situací, jako je současný řecký problém. Luděk Niedermayer si navíc liboval, že MMF má schopnost „vynutit si rozhodnutí s tím, že by případný Evropský fond mohl mít pochopení a to by bylo špatné. MMF umí donutit země k tomu, co stejně udělat musí.“ Janota pak vše doplnil tím, že zapojení MMF je „osvědčený model“ striktně technokratického vedení. Zvedl pak varovný prst k Lotyšsku, které musí — samozřejmě že ke svému blahu — „respektovat kruté podmínky“.

Takovéto komentáře mají několik cílů: za prvé jde o to, v hlavách posluchačů nastavit dojem, že v MMF vládnou „technokratičtí odborníci“, kteří si vždy ví rady, a fungují tedy jako zachránce poslední instance. Zmínění krutých podmínek pak slouží jako varování vůči českým občanům, co by se mohlo stát, kdyby si zvolili „neodpovědnou“ (tj. nepravicovou) vládu.

×