Způsob, jakým se trojice Mezinárodní měnový fond, Evropská unie a Evropská centrální banka chystá naložit s problémy v Řecku, se pomalu vyjasňuje. Dle zdrojů německého Spieglu dostane vláda George Papandreoua další překlenovací úvěr ve výši 90 miliard eur (2,2 bilionu korun), z něhož třetinu zajistí soukromé subjekty — zejména západoevropské banky. Výměnou za to musí Řekové předložit plán nových reforem a dalších úspor, dokončit ty, ke kterým se v minulost zavázali, a navíc zprivatizovat majetek za dalších 30 miliard eur.

Celkově by tak měl řecký kabinet disponovat 200 miliardami eur v překlenovacích úvěrech (přičemž 110 z toho dostal přislíbeno už loni) a 80 miliardami z vlastních privatizací (přičemž 50 z toho chce získat privatizacemi, které začaly minulý měsíc).

Krom toho Papandreouova vláda již vloni ušetřila pomocí sociálních škrtů 20 miliard eur a 20 dalších chce ušetřit letos a napřesrok.

Podle agentury AFP úředníci a experti jednotlivých ministerstev právě dokončují práce na tzv. čtyřletém plánu obnovy. Ten už počítá jak s novými škrty, tak novými privatizacemi.

Základní myšlenka celého postupu vychází z přesvědčení, že řecké hospodářství bude dík zvýhodněným půjčkám po roce 2013 schopné generovat růst, z něhož se dluhy (letos 354 miliard eur) postupně splatí. Stejnou dobu mají zároveň řečtí politikové na to, aby prosadili reformy, které neoliberální doktrína považuje za hospodářsky nejprospěšnější.

Konkrétní podoba pomoci bude schvalována na setkání unijních ministrů financí 20. června, respektive na unijním summitu o tři dny později. Otázkami zůstává, zdali se plánované reformy zdaří prosadit, zda Řecko do té doby nezbankrotuje a zda se trh skutečně zachová podle neoliberálních pouček.

Možnosti restrukturalizace

O možnosti, že by řecký dluh mohl být současně restrukturalizován, se stále oficiálně nemluví; jen málokdo ale pochybuje, že k jejímu využití nakonec nedojde. Stále nejasné ovšem je, jak bude tato restrukturalizace silná, a (tedy) koho nejvíce poškodí.

Restrukturalizace dluhu může mít v zásadě tři obecné formy, jež se pak dají realizovat mnoha rozličnými způsoby. Těmito obecnými formami jsou celkové nebo částečné odpuštění dluhů, snížení úroků z dluhů a/nebo prodloužení splatnosti příslušných dluhopisů.

Podle Guardianu je vedení Evropské centrální banky rozhodnuto vetovat jakýkoliv postup, který neodsouhlasí všichni věřitelé. Možnost jednostranného odpuštění dluhu je podle něj hrozbou pro celou EU, neboť by vedlo k tzv. morálnímu hazardu a poškodilo důvěru zahraničních investorů v solventnost předlužených států (zejména Portugalska) i v celý evropský trh.

Německý Spiegel a řecký list Kathimerini ovšem přinesly v minulých dnech zprávy, že se německému ministru financí daří v podstatě úspěšně přesvědčovat evropské bankéře, aby souhlasili s restrukturalizací v podobě odsunu splátek řeckých dluhů o sedm let.

Vzhledem k tomu, že asi třetinu řeckého dluhu vlastní německé a francouzské banky, na něž má německá a francouzská vláda velký vliv, lze podle analytiků příslušných médií předpokládat, že v případě potřeby půjde tato nejměkčí forma restrukturalizace prosadit.

V odpovědi na otázku, kdy bude takováto restrukturalizace vyhlášena, se dělí znalci do dvou skupin.

Dle první (menší) se tak stane zároveň se schválením definitivní podoby výše zmíněného úvěru — tedy nejspíše v závěru unijního summitu 24. června. Kombinace zprávy o novém úvěru a zároveň o (věřiteli odsouhlaseném) odsunu splátek by mohla pozitivně zapůsobit na trhy, a v důsledku prospět celé eurozóně.

Dle druhé (větší) skupiny dojde k restrukturalizaci až ve chvíli, představitelé garanční trojice naznají, že Řecku i přes další úvěry hrozí bezprostřední insolvence, tj. reálný bankrot. Tato situace může přijít v podstatě kdykoliv, neboť Řecko už dnes kvůli sníženému výběru daní a vedlejším důsledkům loňských úsporných opatření zcela závisí na výplatě loňské 110miliardové půjčky od států eurozóny a MMF. V médiích je nyní nejčastěji zmiňovaným projevem této závislosti zpráva o nutnosti poskytnou státu alespoň 12 miliard eur od konce měsíce, jinak nebude schopen vyplatit důchody.

A co Řekové?

V podstatě každý pozorovatel zároveň připouští, že kromě jmenovaných faktorů ovlivní další postup evropských vlád i garanční trojice (EU, MMF a ECB) vývoj v samotném Řecku. Nejde přitom ani tak o vývoj ekonomiky (největší optimisté těď předvídají v roce 2011 propad HDP o 1,1 až 3,8 procenta), jako spíš o vývoj v politice a reakci společnosti.

Vládnoucí strana PASOK má v parlamentu většinu pouhých 6 mandátů. Jedná se přitom o uskupení sociálnědemokratického typu, v němž se část poslanců hlásí k důslednější levici. Tito se nyní bouří a reálně hrozí, že pro čtyřletý plán obnovy premiéra Papandreoua nebudou hlasovat.

Ministr financí Papaconstantinou v pátek nastínil, jaké další škrty a restrikce bude plán obsahovat: během čtyř let by mělo být ze státní služby propuštěno na 150 tisíc lidí, zrušeny mají být další sociální výhody a pro veškeré instituce, firmy a organizace financované z veřejných peněz zavedeno pravidlo, že na každého jednoho přijatého člověka musí připadnout deset odchodů. Škrtat se má údajně také v obraně.

Premiér Papandreou již na počátku minulého týdne vyhlásil, že pokud nebude mít dostatečnou podporu v parlamentu, nechá reformy odhlasovat referendem. To by však mohlo být riskantní, neboť podpora PASOKu v posledních měsících klesá.

Cestou k obejití vzpurných poslanců by tak mohla být dohoda s opoziční pravicí, konkrétně stranou Nová demokracie. Ministr financí Papaconstantinou již připustil, že vláda uvažuje o snížení daní, a to jak korporátních, tak DPH. Dle listu Kathimerini jde o základní podmínku, kterou si Nová demokracie kladla vždy, když vláda pokusila získat její podporu.

V situaci navíc působí ještě jeden významný faktor — samotní Řekové, resp. jejich pobouřená část. Vedle cechovních protestů, v nichž si příslušníci jednotlivých svazů snaží obhájit letité výhody, působí v zemi i silné hnutí, které považuje za zhoubnou ekonomickou politiku vlády celkově. Sympatizanti tohoto hnutí jsou v posledních týdnech v ulicích Athén a Soluně každý den v tisícových počtech. V hlavním městě dokonce několikrát zablokovali parlament.

V zemi současně probíhá další vlna stávek, a to zejména v podnicích, které jsou určeny k privatizaci.

Přístup garanční trojice, věřitelů a také ratingových agentur, jimž se už opět plně věří, budou dle shody pozorovatelů nadále formovat i tyto všechny protesty. Nejbližší mobilizace demonstrantů je nyní plánována na 15. června. Po ní bude opět o trochu jasněji.

Další informace:

The Guardian Greek debt costs rise again as Trichet rebuffs German plan to resolve crisis

The Guardian Greek government faces revolt over second wave of austerity measures

AFP Greek prime minister ratings drop in vote poll

AFP New strikes in Greece as creditor pressure mounts

AFP European banks not rushing to help Greece

AFP Greece at 'critical' point before bailout talks: PM, IMF

Spiegel On-line Greek Privatization Plan Faces Massive Domestic Resistance

Spiegel On-line Greece Needs a New Bailout

eKathimerini Papaconstantinou defends latest austerity measures

eKathimerni German Parliament backs second Greek bailout

eKathimerini First quarter economy figures worsen

eKtahimerini Greece reports 21 pct drop in tourism turnover

AP Greek prime minister hints at referendum over austerity measures

Reuters Greece considers referendum on austerity: reports