Sanační úvěry, jež Řecku poskytly státy eurozóny a Mezinárodní měnový fond (MMF) právě před rokem, zatím neplní svoji primární funkci - ani s jejich pomocí se nedaří obnovit důvěru investorů v řecké hospodářství. Ministři financí Německa, Francie a Itálie proto dali po páteční schůzce v Lucemburku najevo, že podmínky úvěru znovu přehodnotí. Řecko by tak mělo dostat více času na splácení, anebo další peníze.

V podobných náznacích mluvil i Jean-Claude Juncker, lucemburský premiér a titulární předseda eurozóny: „Myslíme, že Řecko potřebuje další úpravy programu,“ uvedl bez dalších podrobností.

V pondělí by měla do Atén přicestovat zvláštní delegace EU, MMF a Evropské centrální banky (ECB), aby zkontrolovala, jak Řecko pokračuje v úsporných opatřeních. Právě ta nejspíše povede dále i tematická jednání.

Většina analytiků má nicméně ohledně budoucnosti řeckého hospodářství jasno - je jen otázkou času, kdy bude středomořská země nucena podstoupit hlubší restrukturalizaci dluhu - tzn. řízeně zbankrotovat. Otázkou zůstává, zda se tak stane po zavedení hlavních neoliberálních reforem a provedení strategických privatizací, které jsou plánovány na letošní a příští rok, anebo ještě před nimi.

Nedělní průzkum agentury Marc, zveřejněný v deníku Ethnos, přitom ukázal, že každý třetí Řek chce, aby vláda sanační program EU a MMF opustila, i kdyby byl alternativou pouze bankrot.

Téměř polovina z tisíce kontaktovaných domácností pak uvedla, že by podmínky sanačních úvěrů měly být přepracovány.

Ochod z eurozóny?

Evropu o víkendu také obletěla zpráva, že Řecko na tajných jednáních se zástupci EU navrhlo svůj odchod z eurozóny a znovuzavedení své bývalé měny — drachmy. Informaci zveřejnil iternetový portál německého deníku Der Spiegel.

Řecká vláda ale zprávu důrazně popřela a ujišťovala, že podobný krok se nikdy nechystal. Odmítl to také německý ministr hospodářství Rainer Brüderle, podle kterého by odchod Řecka Evropu nadále oslabil v době, kdy naopak potřebuje posílit.

Z Německa se ale ozývají i opačné názory. Vlivný poslanec FDP Frank Schäffler prohlásil, že Německo by mělo konstruktivně podpořit Atény, pokud se rozhodnou z eurozóny vystoupit. Podobně to vidí také prezident Ekonomického institutu Hans-Werner Sinn, podle něhož je odchod jihoevropské země přijatelnějším řešením než trvalá finanční transfúze z německé pokladny.

Řecko bylo před rokem první zemí eurozóny, která byla přinucena vypůjčit si peníze na splácení svých dluhů od ostatních států platících eurem a MMF. Celkově má dostat 110 miliard eur (asi 2,8 bilionu korun). Řecko následovalo loni na podzim Irsko, které muselo vyplatit enormní dluhy svého bankovního sektoru, a před měsícem také Portugalsko, které si půjčovalo na finančních trzích s neudržitelným úrokem.

Další informace:

The Guardian Eurozone fights to contain crisis amid new bid to rescue Greece

The Guardian Greece bailout fails to halt debt woes

AFP Greece heads for audit after euro exit scare

AFP One in three Greeks want out of EU-IMF rescue: poll