Půjčky od států eurozóny a Mezinárodního měnového fondu Řecku zatím nepomohly tolik, jak se oficiálně čekalo. Země teď zřejmě dostane od ECB více peněz, anebo bezúročný čas na zavedení neoliberálních reforem.
Sanační úvěry, jež Řecku poskytly státy eurozóny a Mezinárodní měnový fond (MMF) právě před rokem, zatím neplní svoji primární funkci - ani s jejich pomocí se nedaří obnovit důvěru investorů v řecké hospodářství. Ministři financí Německa, Francie a Itálie proto dali po páteční schůzce v Lucemburku najevo, že podmínky úvěru znovu přehodnotí. Řecko by tak mělo dostat více času na splácení, anebo další peníze.
V podobných náznacích mluvil i Jean-Claude Juncker, lucemburský premiér a titulární předseda eurozóny: „Myslíme, že Řecko potřebuje další úpravy programu,“ uvedl bez dalších podrobností.
V pondělí by měla do Atén přicestovat zvláštní delegace EU, MMF a Evropské centrální banky (ECB), aby zkontrolovala, jak Řecko pokračuje v úsporných opatřeních. Právě ta nejspíše povede dále i tematická jednání.
Většina analytiků má nicméně ohledně budoucnosti řeckého hospodářství jasno - je jen otázkou času, kdy bude středomořská země nucena podstoupit hlubší restrukturalizaci dluhu - tzn. řízeně zbankrotovat. Otázkou zůstává, zda se tak stane po zavedení hlavních neoliberálních reforem a provedení strategických privatizací, které jsou plánovány na letošní a příští rok, anebo ještě před nimi.