Premiér George Papandreou ve čtvrtek ujišťoval Řeky, že se nemusí obávat rozprodeje státního majetku nebo dokonce historických památek. Za poslední měsíce se tak stalo již poněkolikáté. Podle pozorovatelů je Papandreou nucen reagovat na stále větší tlak z Evropské centrální banky (ECB) a Mezinárodního měnového fondu (MMF). Také ne poprvé se obě instituce v minulý týden vyslovily, že zemi z dluhů pomůže pouze rozsáhlá privatizace.

Sociálnědemokratický premiér se svými projevy snaží zmírňovat obavy a rozhořčení řecké veřejnosti, která je na pobídky k prodeji pláží, přístavů nebo dokonce i turistických památek už alergická. Papandreou proto v posledním týdnu nařídil ministrům, aby vytvořili detailní inventář státního majetku za účelem jeho ochrany.

„Veřejná půda není na prodej,“ řekl doslova.

Pozorovatelé, kteří dohlížejí na plnění podmínek sanačního úvěru MMF a ECB ve výši 110 miliard eur, začali o prodeji státního majetku minulý pátek mluvit po několikatýdenní odmlce a tentokrát zcela otevřeně. Zatím sice nepadlo slovo o tom, že by země měla prodat historické monumenty, jak píší řecké listy; Řeky ale i tak šokovalo prohlášení, že by vláda měla zprivatizovat majetek v hodnotě padesáti miliard eur.

„Špatná správa státního majetku je hlavním zdrojem mrhání v zemi,“ uvedl v této souvislosti hlavní auditor MMF pro Řecko Poul Thomsen.

Nové komentáře věřitelů jihoevropského státu vyzdvihují zvyšující se choulostivost reforem a opatření, požadovaných výměnou za sanační úvěr. Podle analytiků z deníků Guardian se vedle stávek a protestů, vyvolaných snižováním výdajů státního rozpočtu, v Řecku rozšiřuje i pocit, že finanční krize vyústila ve ztrátu národní suverenity.

To potvrzují také slova řeckého ministra financí Jorgose Papaconstantina, pronesená tuto středu:  „Představitelé EU, ECB a MMF opět překročili svůj mandát. Jednali unilaterálně ve věcech, které jsou ryze v odpovědnosti řecké vlády,“ řekl doslova řeckému parlamentu.

Rozsáhlou privatizaci ale ministr nevyloučil.

Stále v červených číslech

Řecké ekonomice se v posledním čtvrtletí minulého roku opět nepodařilo dosáhnout růstu a její objem se zmenšil o 1,4 procenta. Celkově za rok 2010 poklesla o 6,6 procenta, ukázaly oficiální statistiky zveřejněné v úterý.

Řecko tak stále zaostává za ostatními státy eurozóny, která v posledním čtvrtletí celkově vykázala jen velmi mírný růst o přibližně 0,3 procenta.

Analytici také neustále poukazují na velké rozdíly mezi zeměmi se stabilním vysokým růstem jako je Německo nebo Francie a negativními čísly, které přicházejí z Portugalska a Řecka na opačném spektru zemí platících eurem.

Řecká centrální banka předpokládá, že ekonomická recese bude v Řecku pokračovat i letos. Ve třetím roce ekonomického propadu by řecké hospodářství mělo poklesnout o další tři procenta.

Další informace:

The Guardian Greek PM denies plans to sell off national treasures

AFP Greek minister heightens row with EU, IMF

AFP Recession still gripping Greek economy