S pokračujícími škrty a omezováním výdajů lze očekávat, že Evropa v příštím roce zažije další a mohutnější sociálně motivované protesty, než jaké byly k vidění doposud. Z analýzy dosavadního vývoje a názorů odborníků to vyvozuje Peter Apps, expert na danou problematiku z agentury Reuters.

Lidé ztrácejí práci, roste napětí mezi sociálními skupinami, úsporná opatření vyvolávají nezamýšlené důsledky, píše Apps. Reakce Evropanů na úspory se liší stát od státu. V některých zemích nejvíce postižených ekonomickou krizí jako je Nizozemí nebo Lotyšsko převládala spíše apatie a tichý souhlas. V Řecku byla pro změnu vyhlášena série sedmi generálních stávek, z nichž poslední proběhla ve středu a přerostla v potyčky mezi demonstranty a policií.

V mnoha evropských státech jsou ale úsporná opatření na počátku, případně ještě nevešla v platnost, uvádí analytik Reuters dále. Dá se tak v příštím roce očekávat ještě silnější vlna protestů.

V řeckých městech se na protest proti neoliberálním reformám ve středu sešly desetitisíce demonstrantů. Radikálnější z nich v Aténách napadli a zranili poslance a bývalého ministra dopravy Kostise Hatzidakise a zaútočili zápalnými lahvemi na budovu ministerstva financí.

V úterý došlo k potyčkám mezi demonstranty a policií také v Římě poté, co středopravý kabinet premiéra Silvia Berlusconiho získal důvěru poslanců. Potyčky si vyžádaly dvaašedesát zraněných demonstrantů a sedmapadesát policistů.

Velká Británie zažila nejnásilnější protesty za poslední dvě desetiletí minulý týden, kdy do ulic vyšli studenti na protest proti zvyšování školného.

„Je skoro nevyhnutelné, že v příštím roce bude více protestů než letos, obzvláště ve státech jako je Řecko nebo Velká Británie, kde existují velké rozdíly v představách společnosti v tom, kolik úsporných opatření je potřeba,“ prohlásila Carina O'Reillyová, analytička evropské bezpečnosti organizace IHS Jane's.

„A bude to ještě vážnější. Pravděpodobně budeme svědky úmrtí nebo vážných zranění. Při potyčkách v Londýně minulý týden mohl klidně někdo zemřít, měli jsme pouze štěstí,“ dodala O'Reillyová.

Účinek hlavně před volbami

Žádnému z protestů se dosud nepodařilo politické poměry v dané zemi obrátit naruby. To by se ale dle analytiků mohlo příští rok změnit. Převážně v zemích s nadcházejícími volbami budou pravděpodobně vlády úsporná opatření mírnit.

Francouzský prezident Nicolas Sarkozy prosadil penzijní reformu i přes rozsáhlé protesty dříve tento rok. S blížícími se volbami v roce 2012 bude však používat spíše cukr než bič.

„Zvyšující se tendence k občanským nepokojům bude ve Francii a Itálii sloužit jako omezení vládních reforem,“ prohlásil politický analytik společnosti Nomura Alastair Newton. „Sarkozy se odborů možná na chvíli zbavil…, ty jsou ale velmi rozzuřené a budou chtít potvrdit svoji pozici pravděpodobně na jaře, kdy se budou projednávat platy státních zaměstnanců,“ dodal Newton.

Také ve Španělsku se budou v roce 2012 konat volby a portugalská menšinová vláda nemá dostatek politického vlivu, aby se s většími protesty vypořádala. Zdržuje tak úsporné reformy do té doby, co k ní budou trhy benevolentnější než v případě Irska nebo Řecka, míní Newton.