S pokračujícími škrty a omezováním výdajů lze očekávat, že Evropa v příštím roce zažije další a mohutnější sociálně motivované protesty, než jaké byly k vidění doposud. Z analýzy dosavadního vývoje a názorů odborníků to vyvozuje Peter Apps, expert na danou problematiku z agentury Reuters.

Lidé ztrácejí práci, roste napětí mezi sociálními skupinami, úsporná opatření vyvolávají nezamýšlené důsledky, píše Apps. Reakce Evropanů na úspory se liší stát od státu. V některých zemích nejvíce postižených ekonomickou krizí jako je Nizozemí nebo Lotyšsko převládala spíše apatie a tichý souhlas. V Řecku byla pro změnu vyhlášena série sedmi generálních stávek, z nichž poslední proběhla ve středu a přerostla v potyčky mezi demonstranty a policií.

V mnoha evropských státech jsou ale úsporná opatření na počátku, případně ještě nevešla v platnost, uvádí analytik Reuters dále. Dá se tak v příštím roce očekávat ještě silnější vlna protestů.

V řeckých městech se na protest proti neoliberálním reformám ve středu sešly desetitisíce demonstrantů. Radikálnější z nich v Aténách napadli a zranili poslance a bývalého ministra dopravy Kostise Hatzidakise a zaútočili zápalnými lahvemi na budovu ministerstva financí.

V úterý došlo k potyčkám mezi demonstranty a policií také v Římě poté, co středopravý kabinet premiéra Silvia Berlusconiho získal důvěru poslanců. Potyčky si vyžádaly dvaašedesát zraněných demonstrantů a sedmapadesát policistů.

Velká Británie zažila nejnásilnější protesty za poslední dvě desetiletí minulý týden, kdy do ulic vyšli studenti na protest proti zvyšování školného.