Stovky učitelů a desetitisíce studentů z britských univerzit, colleges a místy i středních škol zahájily v průběhu středečního dopoledne druhou sérii velkých protestů proti vládnímu pojetí reformy vyššího vzdělávání. Na rozdíl od protestu z 10. listopadu, který si získal světovou publicitu po útoku radikálnějších demonstrantů na sídlo Konzervativní strany, se tentokrát demonstrovalo celonárodně a mnohem rozmanitějšími způsoby.

Největší pozornost poutal po celý den protest v Londýně. Velká demonstrace byla svolána na Trafalgarské náměstí, odkud se mnohatisícová skupina protestujících vydala k budově parlamentu. V ústí hlavního bulváru na Parliament Square ji obklopily početné oddíly policistů a podle reportérů různých agentur došlo k několika potyčkám.

Nálada na místě se v časných odpoledních hodinách zradikalizovala, mezi protestními slogany začaly převládat nadávky a slovní útoky. Očití svědkové popsali řadu policejních provokací, při kterých bylo několik jedinců vytáhnuto z davu a uzavřeno v přistavených antonech. Malá skupinka demonstrantů se také jala demolovat opuštěnou policejní dodávku, v čemž jí však většina postupně zabránila lidským řetězem kolem vozu.

Zprávy reportéra BBC Dominica Cascianiho z šesté hodiny večerní hovořily o vychladnutí hlav, k němuž údajně přispělo i nevlídné počasí. Reportéři deníku Guardian však kolem půl osmé zaznamenali další pozdvižení, protože do davu najednou vjelo několik policistů na koních.

Pořádkové síly držely londýnské demonstranty na místě po celé odpoledne. Večer vytvořily v kordonech dvě brány, aby mohli jednotlivci odcházet. Lidé z antikonfliktních týmů zároveň rozdávali láhve s vodou a umožňovali demonstrantům průchod na provizorní toalety. Okolo desáté byl protest rozpuštěn.

Mluvčí londýnské policie v nočních hodinách upřesnil, že bylo za celý den zadrženo dvaatřicet lidí. Současně bylo zaznamenáno třínáct lehkých a čtyři středně vážná zranění.

Středeční protesty nebyly organizovány centrálně odbory z Národního svazu studentstva jako poslední demonstrace, ale tematickými skupinami a iniciativami. Od osmé hodiny večerní agentury hlásily, že situace působí klidně. Teprve pozdě v noci došlo k vymlácení několika oken, zdemolování automatu na jízdenky a poničení londýnského autobusu. Tyto incidenty však neměly s protestem už nic společného.

Průvody, blokády, happeningy

Ve velkých městech s vysokými školami jako je Liverpool, Bristol, Southampton, Leeds, Newcastle, Cardiff, Glasgow či Edinburgh vyrazily do ulic stovky a častěji tisíce lidí. Protesty měly značně rozličnou podobu — od happeningů po klasické průvody s transparenty, vlajkami a hesly.

Steven Morris popsal v Guardianu například náladu v Bristolu jako veselou až rozpustilou. Studenti odešli z univerzitního kampusu k asi čtvrt míle vzdálené budově svých odborů, stojící na malé vyvýšenině. Rozložili zde protestní tábor a chvíli se zabavili pohledem na oddíl policistů na koních, který vzal kopec ztečí. Následoval průvod přibližně dvou tisíc demonstrantů centrem města, doprovázený lokálními ohňostroji.

S podobnou účastí i stylem proběhly demonstrace v Manchesteru a Leedsu.

Během dne poutaly stále víc pozornosti různě intenzivní blokády a zábory společných prostor v univerzitních areálech. Studenti okupovali zejména průchozí místnosti a budovy, ve kterých sídlí vedení škol. Motivaci svých činů vysvětlovali jak pragmaticky — chtějí si například vynutit oficiální stanovisko managementu k vládním škrtům —, tak idealisticky.

„Místo, které jsme zabrali, má sloužit jako prostor výměny idejí a dovedností mezi studenty a místními lidmi, tedy učení v pravém smyslu. Ne k obchodu, konzumu a podnikání,“ psalo se kupříkladu v e-mailu, který přišel do redakce Guardianu z University of East London.

Adam Gabbatt z Guardianu vyzpovídal v průběhu odpoledne teprve čtrnáctiletého demonstranta Jacka Grieva z Cherwell School v Oxfordu, jenž kvůli protestům požádal rodiče o omluvenku. Školák uvedl: „Každý teď bude odcházet ze studií s pořádným nákladem dluhů (...), mě to samozřejmě neodradí, ale s tou zátěží bude vše v životě ještě těžší.“

Grievovi rodiče jej v odhodlání protestovat údajně plně podporují. Přišel prý s deseti kamarády a dvaceti dalšími vrstevníky. Agentury potvrzují, že do středečních protestů se vedle univerzitních studentů zapojilo i mnoho podobně starých lidí jako Griev.

Jiní z pozorovatelů dále připomínají, že protestní hnutí britských studentů od 10. listopadu ustavičně sílí. Jenom za poslední týden proběhly ve Spojeném království tři velké okupační stávky.

Proč se protestuje?

Učitele a studenty přiměl k protestu nesouhlas s reformou vyššího vzdělávání, kterou představil ministr pro univerzity a vědu David Willets na počátku listopadu. Soudě dle tematických vyjádření pro média jim vadí zejména ztrojnásobení povoleného školného, škrty v dotacích univerzitám a také zrušení třicetilibrového příspěvku studentům z nejchudších rodin.

Podle dopisovatelů deníku Guardian navíc studenty pobouřilo pondělní oznámení vysoké půjčky irským bankám — gesta, které je v přímém rozporu s vládní argumentací zásadního nedostatku peněz na cokoliv.

Hranice povolených poplatků za studium je nyní stanovena na zhruba tři tisíce liber ročně. Vláda Davida Camerona ji plánuje od roku 2012 zvýšit na devět tisíc, tj. 270 tisíc korun za každý rok.

Do uvedené hranice si mohou univerzity určit výši školného samy — teoreticky tak nemusí vybírat vůbec nic. Kabinet se ale zároveň chystá seškrtat dotace vyššímu vzdělávání o čtyřicet procent a radikálně omezit počet grantových programů. Školy tak budou nuceny výpadek kompenzovat.

Většina zbylých dotací má navíc směřovat do přírodovědných disciplín a technických specializací.

Nový způsob vybírání poplatků by měl dle kabinetu vytvořit v britském vysokém školství tržní prostředí tak, aby nejkonkurenceschopnější a nejlepší univerzity mohly svým studentům účtovat vyšší školné. V druhém sledu poté budou méně kvalitní vzdělávací instituce, které budou lákat nižší cenou.

Reformu nicméně doposud neschválil parlament. V tom má sice vláda pohodlnou většinu, jenomže poslanci menší z koaličních stran — Liberálních demokratů — dali před volbami studentským odborům explicitní slib, že případné zvýšení školného nepodpoří.

Část z nich již oznámila, že slibu dostojí a bude hlasovat proti vlastní vládě. Studentské odbory se nyní snaží přesvědčit zbytek.

Protestujícím vyjádřilo podporu také tři sta vysokoškolských profesorů, kteří reformu v úterním otevřeném dopise označili za likvidaci univerzitního školství. Překlad dopisu do češtiny publikovaly Britské listy.

Zátěž na celý život

Pokud parlament reformu přeci jen schválí, bude se školné vybírat v odloženém režimu — absolventi jej mají splácet až poté, co dosáhnou platu jednadvaceti tisíc liber (necelých šesti set tisíc korun) ročně, a to odvodem devíti procent z toho, co vydělají nad uvedenou částku každý rok.

Kritikové reformy ale namítají, že velká část absolventů této platové hranice nikdy nedosáhne, a ponese celý život ohromný dluh. Ten jí znemožní například získat výhodnější hypotéku na bydlení.

Školné by se i nadále nemělo vybírat na univerzitách ve Skotsku, kde je dík národní autonomii studium stále bezplatné. Místní vláda jej dotuje ze zisků z těžby ropy z mořského dna.

Reformu naopak přivítalo vedení elitních univerzit jako Cambridge či Oxford. Podle deníku Guardian se ale demonstrací účastní i studenti a učitelé z těchto škol.

Další informace:

The Guardian Student protests: national walkout live

The Guardian Police target 'fringe' of radical student activists

The Guardian We will fight with students over fees

BBC News Student protests against tuition fees - live

BBC News Students face police in tuition fee protests

BBC News Nick Clegg's appeal to student tuition fees protesters

Fotogalerie BBC z různých míst protestu