Studenti ve Velké Británii by podle návrhu koaliční vlády Konzervativní strany a Liberálních demokratů měli od roku 2012 platit až devět tisíc liber (270 tisíc korun) školného ročně. Jedná se přibližně o trojnásobek současného maxima.

Britské univerzity jsou v postoji k navrhované novele rozdělené. Skupina elitních ústavů Russell Group návrh přivítala. Nové univerzity sdružené ve skupině Million+ ale zdůrazňují, že nový systém školného nebude trvale udržitelným finančním zdrojem celého vysokého školství, a výrazně omezí sociální mobilitu.

Podle návrhu, který ve středu zveřejnil ministr pro univerzity a vědu David Willets, se hranice běžného školného posune z nynějších 3 290 liber na šest tisíc. Když budou chtít univerzity školné zvýšit na maximální hranici devíti tisíc liber ročně, budou muset úměrně zvýšit počet stipendií pro studenty ze sociálně slabších rodin.

Nový způsob vybírání poplatků by měl v britském vysokém školství vytvořit tržní prostředí tak, aby nejkonkurenceschopnější a nejlepší univerzity mohly svým studentům účtovat vyšší školné. V druhém sledu poté budou méně kvalitní vzdělávací instituce, které budou lákat nižší cenou.

Navrhované školné by mělo být odložené, podobně jako současné. Absolventi by jej tak spláceli až poté, co dosáhnou platu jednadvaceti tisíc liber (necelých šest set tisíc korun) ročně, a to odvodem devíti procent z toho, co vydělají nad uvedenou částku každý rok.

Podle Willetse bude v novém systému až čtvrtina absolventů splácet měsíčně méně než nyní. Velká část politických a vzdělávacích subjektů mimo elitní univerzity se ale k návrhu staví spíše odmítavě. Svaz studentských odborů (NUS) jej označil za ideologické rozhodnutí, jež má přenést břemeno státu na studenty. Britská zdravotnická organizace prohlásila, že bude mít devastující následky pro mladé lidi z chudších rodin, kteří by se chtěli stát doktory. A opoziční Labouristická strana označila zvyšování školného za „tragédii pro všechny mladé lidi“.

Rozhodnou liberální demokraté

Navrhovaná novela je mírnější než doporučení odborníků z takzvané Browneho komise, která chtěla školné uvolnit úplně. Vláda by podle komise navíc měla podporovat pouze prioritní obory jako je medicína, přírodní vědy a technické obory, což by výrazně zdražilo studium humanitních, společenských a uměleckých věd.

Mnoho liberálních demokratů nicméně pořád zvažuje, zda reformu vysokého školství v posledku podpoří. Četní z nich se totiž NUS před volbami zavázali, že jakékoliv zvýšení školného zamítnou. Jeden z vysoce postavených koaličních politiků okomentoval situaci pro deník Guardian slovy, že „liberální demokraté ohledně školného potí krev a roní slzy“.

Předseda strany Nick Clegg, jenž návrh hájí právě s poukazem na zmírnění Browneho doporučení, se nyní snaží utlumit opozici mezi vlastními lidmi. Například vlivná poslankyně Jenny Willottová ale již prohlásila, že dodrží svůj předvolební slib stůj co stůj.

„Nebudu podporovat žádné navýšení školného a jsem velmi znepokojena tím, jak by vzrostly studentské dluhy,“ řekla a dodala, že na ni nikdo netlačil, aby svůj názor změnila. Pokud tak ale neudělá, bude muset dle ministerského kodexu opustit místo tajemnice ministerstva pro klimatickou změnu, jež nyní zastává, dodává deník Guardian.

Další informace:

The Independent Fury mounts over £9,000-a-year tuition fees

The Guardian Elite universities welcome flexibility to triple students' fees

The Guardian Willetts announces student fees of up to £9,000

The Guardian Tuition fees rise 'won't put off poor students'

The Guardian Nick Clegg fights to quell tuition fees rebellion