Britští odborníci navrhli přizpůsobit vysoké školství trhu

Roman Bureš

Skupina nezávislých odborníků vybraných Cameronovou vládou k přípravě vysokoškolské reformy přišla s nezvykle radikálními návrhy. Jsou mezi nimi například razantní snížení podpory humanitním a uměleckým oborům či takřka úplné zrušení regulace školného.

Zvláštní komise britských odborníků, která má pro Cameronovu vládu připravit základ komplexní reformy vysokého školství, doporučuje v první verzi své zprávy radikální snížení státních příspěvků na společenské, humanitní a umělecké vědy. Místo toho by se dle vedoucího komise Lorda Johna Browna měl stát zaměřit na prioritní obory, jako jsou medicína, přírodní vědy a technické obory.

Unikátní výběr informací ze světa, které v češtině nenajdete nikde jinde. Podpořte Deník Referendum!
×

V rozhovoru s reportéry listu The Guardian se Browne nechal slyšet, že musí existovat silnější spojení mezi tím, co je vyučováno, a dovednostmi, které vyžaduje ekonomika a trh práce. Výuka humanitních oborů by se tak stala finančně náročnější.

Zároveň by se dle Browna mělo umožnit některým populárním univerzitám expandovat a jiné, méně oblíbené by měly zaniknout. Univerzity by též měly dostat mnohem větší volnost ve stanovování poplatků za studium, čímž by se vyřešil problém nedostatku financí, na nějž si britské vysoké školy stěžují.

Absolventi by pak měli své dluhy za studium splácet jako odložené školné poté, co jejich plat dosáhne jednadvaceti tisíc liber (630 tisíc korun) ročně.

Univerzity, které budou chtít zvýšit poplatky o více než sto procent (ze současných 3290 liber na více než šest tisíc), budou muset doložit zlepšení standardů vyučování a průhledné hospodaření, vybírá Guardian z takzvané Brownovy zprávy dále. Počítá se, že zvýšení poplatků by vedlo k tomu, že by školy měly více peněz na podporu studentů z chudých rodin.

Komise taktéž požaduje radikální změnu ve fungování kariérních poradců na vysokých školách. „Součástí posílení mladých lidí je jejich právo na informace, rady a poradenství, aby se mohli správně rozhodovat. To znamená, že všechny kanceláře kariérních poradců by měly přejít pod soukromý sektor,“ řekl Browne v pořadu BBC Today.

Nový systém dle předsedy komise umožní studentům diktovat to, které univerzity budou prosperovat a které nikoliv. Výše poplatků na jednotlivých univerzitách se v Brownově pojetí musí odvíjet od náročnosti studia a jeho užitečnosti, hlavním mechanismem usměrňování má ovšem být volný trh.

Zřejmě to neprojde

Brownova komise dosud nezveřejnila všechny své závěry, přesto už čelí velké kritice. Podle konfederace studentských odborových svazů (NUS) jde o velmi nebezpečnou iniciativu. Prezident NUS Aaron Porter přímo prohlásil: „Pokud budou přijaty, dají návrhy Lorda Browna univerzitám bianco šek a donutí příští generaci studentů proplatit zničující škrty ve vysokém školství. Jediné, co studenti a jejich rodiny budou z vyššího školného mít, je více dluhů.“

„Volný trh v cenách jednotlivých oborů vystaví studenty velkému tlaku, aby si vybírali obory podle ceny a ne podle svých akademických schopností nebo ambicí. Navíc neexistuje žádný důkaz o tom, že růst školného zlepší možnosti studentova výběru nebo kvality výuky,“ řekl dále Porter.

Guardian nicméně připomíná, že reforma v této podobě nemá moc naději na schválení. V době voleb podepsali všichni tehdejší liberálnědemokratičtí poslanci včetně předsedy strany Nicka Clegga a ministra obchodu a inovací Vince Cabla prohlášení, že budou hlasovat proti veškerým podobným návrhům. Koaliční smlouva s konzervativci jim přitom dovoluje se hlasování zdržet.

Podle tiskového prohlášení NUS je třicet poslanců za liberální demokraty již teď připraveno hlasovat proti jakémukoliv návrhu, který by zahrnoval zvyšování školného. U opozičních labouristů se očekává jednoznačné odmítnutí.

Další informace:

The Guardian Browne review: Universities must set their own tuition fees

BBC News Lord Browne defends university funding plan

The Daily Telegraph Lord Browne defends tuition fee recommendations

    Diskuse
    SH
    October 18, 2010 v 7.59
    Neoliberalismus.
    Z neoliberalismu se stává celosvětová duševní porucha mnoha intelektuálů. Jestli by se měla v budoucnu vytvářet nějaká ghetta, tak především pro tyto šílence.
    ??
    October 18, 2010 v 9.49
    Údaje o univerzitním školném v Anglii
    Karierní poradci a poradci pro vyšší vzdělání působí již na britských středních školách (určitě na soukromých): jeden z nich uvádí např. tyto údaje o studentském dluhu:

    • Průměrné náklady na získání VŠ diplomu jsou nyní skoro 25 000 liber.
    • Zvýšené studijní a životní náklady v Anglii a Walesu způsobily nárůst studentského dluhu o 35% od r. 2002
    • Valorizované poplatky (top-up fees) kombinované s růstem životních nákladů mohou zvýšit studentský dluh v době absolvování školy až na 35 000 liber v r. 2011.
    • Téměř tři čtvrtiny studentů by přehodnotili svoji první volbu univerzity, pokud by požadovala valorizované poplatky.
    • Rozdíl mezi maximální studentskou půjčkou 3 698 liber na studenta studujícího v Londýně a skutečnými životními a studijními náklady v hlavním městě je téměř 5 000 liber.
    • Dvě třetiny z absolventů r. 2003 se vrátili zpět ke svým rodičům, aby ušetřili peníze a splatili svůj dluh.
    • Od doby eliminace grantů, studentský dluh narostl o 544% a nyní činí v úhrnu přes 5 miliard liber.
    • Rodiče nyní každoročně platí více než 500 milionů liber na univerzitní náklady.
    • V r. 1992 pouze třetina studentů dlužila peníze. Nyní má dluh 90%.
    • Pouze 17% univerzitních studentů pochází z prostředí dělnické třídy (pokles o 3% za méně než dva roky).
    • Přihlášky na zdravotní školy od studentů z nejchudších sociálních vrstev poklesly o 50% za pět let.
    • Chudší studenti dluží o 15% více v době absolvování.
    • 83% absolventů střední školy a studentů dalšího vzdělávání se obává dluhů, které získají na univerzitě. 75% věří, že pokud by studentské půjčky byly zrušeny a obnoveny granty, více lidí by šlo studovat na univerzitu.
    • Tři čtvrtiny mladých lidí z dělnické třídy, kteří se rozhodli nepokračovat ve vyšším vzdělání uvádějí nedostatek peněz a strach z dluhu jako hlavní důvod.
    • 40% všech studentů nyní pracuje během studia v průměru 13 hodin týdně.
    • Více než polovina studentů z nízkopříjmových rodin pracuje v průměru 15 hodin týdně. Téměř polovina z nich se obává, že jejich práce neblaze ovlivňuje jejich studia.
    • 57% pracujících studentů tak činí, aby pokryli nezbytné náklady, 11% pracují, aby pokryli školné.
    • Od doby, kdy vláda navrhla valorizované poplatky, došlo k pětinásobnému zvýšení žádostí britských studentů o stipendia na amerických univerzitách.
    • Tony Blair a Gordon Brown byli dva ze 45 labouristických poslanců, hlasujících pro valorizované poplatky, kteří získali vzdělání na Oxford University a Edinburgh University v éře, kdy studium bylo plně hrazeno vládou.
    October 18, 2010 v 10.47
    No jo, jenže na ty peníze se to tak jednoduše přepočítává
    ??
    October 18, 2010 v 12.11
    To je ale tak trochu hloupost i těch platících studentů: žádná škola přece nemůže festovně zaručit uplatnění svých absolventů. Taková škola by ale mohla být postižena za klamavou reklamu nebo nekalou soutěž.

    Mnoho dalších "škol" nabízí (mezinárodně uznávaný) diplom za úplatu: takových nabídek v mailech jsem dostal spoustu. (Zatím žádná z Plzně :)

    ??
    October 18, 2010 v 12.50
    Informace o zdroji
    Na žádost p. Zdeňka Opavy připojuji informaci o zdroji, z něhož jsem čerpal (a přeložil) výše uvedené údaje. Jedná se o příručku vydanou pro vnitřní účely žáků a učitelů Framlingham College a autorem je Bob Skitch: "Universities and Colleges of Higher Education. A Guide for Applicants", Careers and Higher Education Guidance Department, Friday 19th March 2010. (Na této škole jsem působil v minulém šk. roce jako teaching assistant, takže autora znám osobně.)

    Kontakt na pana Skitche: rwskitch@framcollege.co.uk