Čím letos lákaly britské strany voliče?

Petr Jedlička

Každá ze tří velkých stran se v kampani zaměřila na několik věcných priorit. Mezi čím mohli Britové vybírat?

Volební programy konzervativců, labouristů a liberálních demokratů čítají od šedesáti do sto třiceti stránek. To je na voliče ne-analytika pochopitelně moc. Strany samotné tak zpravidla vyzdvihují několik věcných priorit, jimiž prokládají v průběhu kampaní úderná hesla a ideové vize. Na rozdíl od české volební kampaně je v Británii část těchto priorit vždy obecnější (tj. na celé volební období) a část vždy naprosto konkrétní. První slouží k upoutání přemýšlivých voličů (rozuměj: o politiku se zajímajících), druhé co odpověď na jednoduchou, většinou v mysli kladenou otázku: „Co konkrétně uděláte pro mě a hned“.

Obecné priority Konzervativní strany, Labouristické strany i Strany liberálních demokratů se letos zaměřily převážně na ekonomiku. Země se potýká s recesí, vysokým deficitem rozpočtu (11,8 procenta HDP) i státním dluhem (54 procent HDP). Politikové se proto soustředili zejména na to, jak obnovit hospodářský růst, jak ztlumit sociální propad a kde a jak ušetřit.

Konzervativci — daně, škrty, úspory

Konzervativci nabízejí tradiční pravicové recepty. Podle předsedy Davida Camerona zlikvidují britský deficit každoroční úsporou šesti miliard liber, přičemž s masivními škrty chtějí začít hned po vyhraných volbách. Úspory se dle stranického programu mají týkat všech oblastí s výjimkou zdravotnictví a zahraniční (rozvojové) pomoci. Toryové mají též v plánu přenést část odpovědnosti za sociální služby na charity, dobrovolnické organizace a družstva, kterým slibují větší nezávislost a osvobození od úřední šikany.

Konzervativci chtějí pochopitelně snižovat daně (korporátní a místní), i když ne tolik jako před minulými volbami. Dědickou daň hodlají dokonce zvýšit. Nejčastější odpověď Davida Camerona na otázku „Kde na to chcete vzít?,“ zněla: „Ve státní pokladně, kde je po třináctiletém labouristickém hospodaření spousta skrytých zdrojů“. Pro rok 2011 počítají toryové se zmražením platů všech zaměstnanců státního sektoru, s výjimkou milionu nejhůře placených osob. Celkově pak se snížením výdajů na státní správu o třetinu.

Hned a konkrétně slibuje strana Davida Camerona zavést daňové úlevy pro manželské páry a páry žijící v registrovaném partnerství, zmrazit a postupně o pět procent snižovat platy ministrů po dobu pěti let, zveřejnit veškeré výdaje vlády přesahující pětadvacet tisíc liber na internetu a rozšířit pravomoci policie o okamžité sankce, které by umožnily řešit problém na místě a zároveň zabránily kriminalizaci mládeže.

V zahraničněpolitické oblasti konzervativci podporují angažmá v Iráku i v Afghánistánu, silnou a nezávislou pozici Británie v EU a upevnění bezpečnostních svazků s USA a Francií.

Labouristé — péče, služby, obnova

Labouristé vycházejí z obvyklých sociálnědemokratických přístupů, kombinovaných s ideologií New Labour, která vyzdvihuje důležitost vzdělání a tržní ekonomiky. Labouritské nechtějí radikálně škrtat, ale přivést veřejné výdaje doslova k udržitelné obnově. Rámcem celého ekonomického programu je u Labour Party závazek snížení deficitu o padesát procent do roku 2014.

Labouristé slibují minimálně zachování výdajů na péči o děti, na školství, zdravotnictví a na policii. Vzdělání, případně učňovskou výuku chtějí nově garantovat každému až do sedmnácti let. Lidem mezi osmnácti a čtyřiadvaceti lety zase slibují práci, stáž či rekvalifikační kurz, pokud si sami neseženou zaměstnání do šesti měsíců od ukončení školy.  

Strana současného premiéra Gordona Browna by ráda do konce dalšího parlamentu (volebního období) ušetřila čtyřiačtyřicet miliard liber. K tomu jí má pomoci například zavedení nového daňového výměru (padesát procent) pro osoby s příjmem nad sto padesát tisíc liber a zvláštní daně z odměn pro bankéře a manažery.

Program labouristů je doslova prošpikován stovkami dílčích a naprosto konkrétních slibů, od referenda o změně volebního systému a zavedení voleb do Sněmovny lordů (od října 2011), po zřízení dvaceti tisíc nových míst pro děti v jeslích či záruku, že výsledky testu na rakovinu obdrží pacient nejpozději do týdne.

Velmi konkrétních slibů se drží labouristé i v zahraniční a bezpečnostní politice. Britské jednotky v Afghánistánu mají od roku 2011 přejít od bojových úkolů k nebojovým, příslušníci Tálibánu, kteří se zřeknou vazeb na al-Káidu, mají mít místo u jednacího stolu a britská armáda má dostat dvě nové letadlové lodě. Labouristé jsou na rozdíl od konzervativců vlažně proevropští. Otázkám obnovy britské suverenity a důslednějšího hájení národního zájmu království se v programu příliš nevěnují.

Liberální demokraté — změna, změna, změna

Liberálně demokratická strana vznikla spojením liberálů a sociálních demokratů. Profiluje se na levém středu. Většinový volební systém jí dlouho znemožňoval vyniknout. Letos, po třinácti letech labouristické vlády, kdy se zároveň mnoho lidí obává volit konzervativce, mají konečně šanci.

Liberální demokraté se v kampani vymezovali vůči oběma tradičním stranám. Ke všem obvyklým závazkům se snažili předkládat alternativy. V ekonomické oblasti neslíbili okamžité škrty, ale audit, na jehož základě určí takzvané výdaje s nižší prioritou. Teprve v rámci nich hodlají ušetřit patnáct miliard liber. Do konce volebního období chtějí mít deficit na podobné úrovni jako labouristé, tedy na polovině současného.

Strana vedená Nickem Cleggem zároveň slíbila zvýšit hladinu, od níž se v Británii platí daň z příjmu, ze současných 6 475 liber na deset tisíc. Clegg by dále rád zavedl novou daň z luxusních nemovitostí (sídla v ceně nad dva miliony liber) a zvýšil daň z kapitálových zisků. Ta by pak byla stejně vysoká jako daň z příjmu.

K poměrně nezvyklým závazkům patří slib zvláštní dvou a půl miliardové dotace základnímu školství, který má umožnit snížení maximálního počtu dětí ve třídě na dvacet a méně. Liberální demokraté chtějí dál zavést psanou ústavu (v Británii tvoří ústavu dosud jen tradice), změnit většinový volební systém na preferenčně-poměrný, či umožnit voličům, aby získali uprostřed mandátu právo na odvolení každého poslance, který se dopustil závažného prohřešku.

K příslibům „pro mě a hned“ lze u Cleggovy strany zařadit přechodné zrušení plateb univerzitního školného na šest let, skokové snížení velikosti britského jaderného arzenálu na polovinu, zrušení občanských průkazů nebo rozšíření policejního sboru o tři tisíce lidí.

V zahraniční politice jsou liberální demokraté nejvíce pokrokoví ze všech tří stran. Kromě již zmíněné redukce jaderného arzenálu chtějí absolutní zákaz prodeje zbraní nedemokratickým režimům, aktivní mírovou politiku a odideologizovanou participaci Británie ve strukturách EU. Liberální demokraté se od začátku stavěli proti invazi do Iráku. Válka v Afghánistánu má jejich „kritickou podporu“ s tím, že řešením situace může být pouze dohoda s Tálibánem.

Velcí mezi malými

Kromě konzervativců, labouristů a liberálních demokratů usedají v Dolní sněmovně tradičně i poslanci menších stran. Podmínkou jejich úspěchu je ale silná vazba na zájmy lokality, v níž mohou porazit kandidáty z hlavního politického proudu.

Několik zákonodárců je ve Sněmovně vždy ze středolevé Skotské národní strany, která usiluje o nezávislost severu země, a ze zelené Plaid Cymru, která reprezentuje autonomisty z Walesu. Svoje zákonodárce mívají také dvě severoirské protestantské strany (unionisté), jež mají blíže ke konzervativcům, čistě severoirská Sociálně demokratická a labouristická strana a konečně i Sinn Féin, která se ideopoliticky hlásí k irskému nacionalismu, zatímco sociálním programem se blíží až ke komunistům.

Britská Strana zelených obvykle uspěje pouze v místních volbách a také při volbě do Evropského parlamentu, kde platí pro celou EU poměrný systém. Při každých parlamentních volbách se do britské Dolní sněmovny dostane také jedna či dvě nestranické osobnosti, jimž dovoluje vyniknout čistý většinový systém, díky němuž se v stává poslancem vítěz (a vždy jen vítěz) v každém ze 650 volebních obvodů.

Další informace:

Volební program Konzervativní strany

Volební program Labouristické strany

Volební program Liberálních demokratů

Kompletní záznam první předvolební debaty stranických předsedů

Kompletní záznam druhé předvolební debaty stranických předsedů

Nejdůležitější momenty třetí předvolební debaty stranických předsedů

Předvolební prezentace Davida Camerona

Předvolební klip Labouristické strany

Předvolební prezentace Liberálních demokratů

Předvolební klip britské Strany zelených

    Diskuse (0 příspěvků)