Zajímavé. Mám dotaz: existují u nás vůbec studentské odbory?

Ale myslím, že ne. Jen co asi nyní a na co myslí třeba studenti z roku 1989, je to co tady je po čem toužili?? Za co stávkovali a bojovali, zatímco se za nimi k moci plížili staří matadoři s ústy plnými humanity a demokracie?? Jak se dnešní studenti ukáží??? Bude-li zápisné a i to , co se děje by je nemělo nechávat v klidu...

V britské podobě ne. Jsou tu studentské organizace a studentské sekce v akademických senátech, které plní několik jejich funcí, například musí být konzultovány při změnách studijních řádů. Ke změnám zákonů se ale spíš vyjadřují ad hoc vytvořené iniciativy.

V británii jde o odbory se vším všudy, včetně povinných příspěvků.

je tu ještě jeden podstatný rozdíl, paně Jonáši, na který narážím v textu Londýnské poznámky ... k včerejším protestům došlo až po letech intenzivního jednání, lobbyingu a analytické práce. Před volbami se zdálo, že se studentům podařilo stěžení politiky přesvědčit o zhovadilosti školného věcně. Zejména Liberální demokraté ale udělali pravý opak. Proto ta bouřlivá reakce ... nejde tedy jen o mobilizaci samotnout. U nás k jednání v podobné míře nedošlo, pouze několika dílčím protestům. O důsledcích školného se na politické úrovni přou pouze akademické skupiny a sociologové.

Dovedu si představit, jak čeští studenti něco rozbíjejí, ale ne, jak vedou kvalifikovanou debatu s vládou. Kdo by dnes věnoval tolik času a energie problému, který se ho vlastně netýká (školné budou platit až ti příští studenti, tedy vlastně potenciální konkurenti na trhu práce)? Povinné příspěvky by to snad řešily, ale předpokládalo by to minimální smysl pro solidaritu, těžko předpokládatelný ve společnosti zblbnuté mantrami "kdo umí, ten umí" apod.

Já bych byl Jakube trochu opitimističtější. Na Slovensku se to studentům za Dzurindovy vlády podařilo, takže přinejmenším odklad do dalších voleb v silách studentského občanstva je. Spíš se bojím nedostatku zkušenosti a disciplinovanosti, na níž svým způsobem taky narážíte. Ona ta jednání bývají totiž většinou úmorná a dle mé zkušenosti mají ti aktivnější tendenci si do věcného problému projektovat hned celou sociální revoluci

http://www.radavs.cz/index.php?oblast=5

Nejdůvěryhodnější britskou politickou stranou se mi zatím jeví Skotská národní strana. Mj. i proto, že ve Skotsku, kde vládne, nebylo zavedeno univerzitní školné - na rozdíl od Anglie. Nakonec ale i Skotsko mohou postihnout obdobné trendy.

Studenti mají například Studentskou komoru Rady vysokých škol, jsou zastoupeni v akademických senátech a to mnohdy i 50 %, Studentských radách atd. Jinak k poznámce pana Grombíře, myslím, že co se jednání týká, nejsou na tom čeští studenti zas tak špatně. Třeba zmíněná SK RVŠ organizuje kolem 17. listopadu řadu akcí, které se více či méně věnují problematice školného - od přednášky prof. Kellera přímo k tématu až po pochod proti komercionalizaci vzdělání. Sám jsem se jako člen akademického senátu účastnil jednání s tehdejším ministrem Liškou. Řekl bych ovšem, že obecně chybí hlavně jakási stavovská sounáležitost a schopnost hájit své zájmy i ostřejším způsobem. Bez důsledného nátlaku nemá samozřejmě moc žádný závažný důvod vyjednávat a změny mohou mít podobu pouze drobečků. Na to bohužel zapomíná i většina studentské reprezentace.

Jinak si od začátku kladu otázku, proč vlastně studenti nevzali útokem sídlo liberálů. Jejich pozice je v tomto ohledu vskutku hanebná a vzbuzovat by měla mnohem více emocí. To, že si vybrali zrovna konzervativce mi přijde trochu jako mezera v tvé teorii oprávněného hněvu, Petře. Ale je pravda, že vlastně nevím, kde mají Clegg a spol. sídlo, možná jsou jen strategicky z ruky...

V Británii nemělo ono vyjednávání ani tak podobu schůzek či panelů, jako spíš několikaleté kampaně, pro kterou připravovaly stovky lidí analytické podklady, taktické plány, a dokonce i rozbory rétorických figur, jimiž měl ten který politik ve zvyku unikat z věcné diskuze ... tamní odbory měly ale zároveň tu výhodu, že mohly poukázat na tvrdá data ohledně sociálních dopadů již zavedeného školného ... u nás se studenti ještě musejí potýkat s argumenty z Přemluvbáby.

Jinak - sídlo liberálů - to je zajímavá otázka ... ono totiž po cestě je, resp. průvod šel přímo kolem něho. Myslím, že tam rozbili jedno okno ... ale po pravdě jsem nezjistil, proč nenapadli tuto budovu ale tu druhou ... možná ta atmosféra teprve gradovala, možná bylo líp hlídané ... opravdu nevím ... a v debatách, co jsem viděl, o tom studenti nemluví.

K těm akademickým senátům: jak se vlastně k zavedení školného staví pedagogové a vedení univerzit? Obávám se, že mnozí by ho docela uvítali: méně a motivovanějších studentů a více peněz na výplaty.

To máte pravdu, především právě humanitně orientované školy, které nemohou moc doufat v onu zaklínanou podporu soukromých podniků si od školného slibovaly, že jim zajistí přísun peněz. Netuším ovšem, jestli to nějak nepřehodnotily, především díky nahlédnutí, že by to stejně nebyly peníze navíc, ale velmi pravděpodobně jen náhrada za finance, které se školám obratem škrtnou z rozpočtu. Faktem ale je, že pro vš není školné rozhodně zásadní problém. Zatím se ale pořád daří držet poměrně širokou frontu, protože ty změny by do značné míry likvidovaly i samosprávu a další věci, na kterých se shodnou všichni od studentů přes pedagogy až po děkanáty a rektoráty. Horší je to bohužel s Akademií věd, tam stále panuje vzájemná nedůvěra, protože se ministerstvu daří hrát hru, co jednomu přidám, druhému škrtnu.

... a jinak ano Dušane, ta mezera tam asi je, ta vazba "dali jednoznačně najevo, že jsou v morálním právu" se má pojit spíš k atmosféře situace, jak byla prožívána samotnými aktéry ... On ten komentář tvoří opravdu jenom dvě kontextuální poznámky a poslední odstavec coby dovětek, nic víc

Proč studenti nezaútočili na sídlo liberálů je celkem zřejmé vzhledem k okrajové roli, jakou lib. dem. hrají tradičně v britské politice. To jen před volbami přišla některá média v UK s Cleggománií, tedy že lib. dem. se objevují jako rovnocenná síla konzervativců a Labour, ale výsledek voleb ukázal, že to bylo spíše wishful thinking.
Jít proti lib. dem. to je jako u nás odpůrci předchozích pravicových vlád by šli proti lidovcům, když hlavní strana vlády byla ODS.
Možná, že někteří příznivci lib.dem. jsou na tom dnes jako u nás voliči VV: také lib. dem. byla do určité míry lapačem nespokojených se současným establishmentem, ale nakonec se spíše ukazuje, že se jedná pouze o jinou variantu téhož

Jde o to, pane Beránku, že LibDem podepsali před volbami studentským odborům ten slib, jak o něm píšu v textu ... proto jsme to téma zvedli

Zde bych si dovolil s panem Beránkem nesouhlasit. Liberální demokraté šli vzůru dlouhodbě. Nenechte se zmást počtem křesel, kde je propastný rozdíl, to ovšem pouze díky dost pochybnému britskému volebnímu systému. Ve skutečnosti získali liberálové 6,8 milionu hlasů, tedy 23 %. Pro porovnání labouristé, kteří mají o 201 křesel víc, dostali jen 29% hlasů, tedy ani ne o dva miliony více. Přestože v parlamentu jsou liberálové jen chudým bratříčkem, tak rozhodně není možné marginalizovat jejich podporu u občanů. Osobně se ale domnívám, že angažmá v současné koalici je pro ně sebevraždou, dokonce bych viděl jistou paralelu s českými Zelenými.

Ad LibDem - Ano, se vzestupem a vlivem LibDem je to tak, jak píše Dušan Radovanovič. Jen prosím omezme ta přirovnání k českým politickým reáliím ... Liberální demokraté nejsou rozhodně podnikatelský projekt či ad hoc institucionalizované vyjádření lidové nespokojenosti jako Věci veřejné, ale ani ideo-politicky roztříštěnou stranou jako Zelení. To, že vstoupili do koalice s konzervativci a ne labouristy pramení z velké části také ze zvykového respektu k mandátu vítěze voleb v britské společnosti ... i když velká část stoupenců LibDem vnímá účast na pravicové vládě jako zradu, vstup do koalice lůrzů, jak se možnému spojení levice v britských povolebních debatách přezdívalo, by stranu dehonestoval daleko více, i když nám se to může zdát nepochopitelné.

Britské koaliční vlády navíc nevydrží obvykle celé volební období a je dost možné (a mnohem pravděpodobnější než u Zelených), že v LibDem proběhne po celostátním referendu o změně volebního systému výměna elit, po níž se nové vedení vůči současné politice Cleggovy skupiny ostře vymezí. Strana by si tak mohla zajistit politické přežití.

Ad pochybný systém - Britský volební systém je spíše tradiční než pochybný. Z našeho pohledu se jistě jeví jako nespravedlivý a také v Británii existuje silné hnutí za jeho změnu. Nicméně většina volebních systémů nějak diskriminuje určitý typ politických subjektů a ty, které umožňují vyniknout všem, zas často rozmělňují hranice mezi vládou a opozicí (například finský), anebo politickou scénu znepřehledňují (izraelský).

V této souvislosti je zajímavé, že zatímco my často označujeme většinový systém britského typu za nespravedlivý, Britové se zase oficiálně ve školách učí o našem (kontinentálním, proporčním) systému, že je netransparentní, prokorupční a zcela ve vleku zákulisních dohod. Můžeme skutečně říci, že na tom není něco pravdy?

se studenti zabývají jinými věcmi (alespoň podle posledních zpráv z médií) - kouří trávu a stahují ilegálně filmy...