Irsko konečně přiznalo, že dluhy samo nezvládne. Dostane další půjčky

Roman Bureš

Irská vláda oficiálně požádala o zvýhodněnou sanační půjčku EU a MMF, aby zastavila neudržitelný nárůst státního dluhu. Podle odhadů bude potřebovat asi devadesát miliard euro. Na protest proti vládní politice se v Dublinu sešlo na 200 tisíc lidí.

Irsko je po Řecku druhým státem eurozóny, který bude potřebovat rozsáhlé zvýhodněné půjčky na zvládnutí rychle rostoucího a neudržitelného státního dluhu. Po týdnu odmítání to přiznal irský premiér Brian Cowen, jehož vládu kvůli finančním problémům čekají těžké časy a pravděpodobně i předčasné volby.

Unikátní výběr informací ze světa, které v češtině nenajdete nikde jinde. Podpořte Deník Referendum!
×

Na Cowenovo volání o pomoc rychle zareagoval jak Mezinárodní měnový fond (MMF), tak Evropská unie. Ta tentokrát s pomocí neváhala jako v případě Řecka, kterému se tak díky pomalé reakci unie dluh ještě navýšil. Prozatím se přesně neví, kolik peněz bude Irsko potřebovat. Podle Cowena to bude méně než sto miliard euro. Odhady nejčastěji mluví o devadesáti miliardách (2,2 bilionu korun).

Další, tentokrát bilaterální půjčky zvažuje také Velká Británie a Švédsko. Podle deníku Guardian by tak britští daňoví poplatníci mohli celkem skrze MMF, mechanismy EU a bilaterální úvěr Irsku půjčit až jednadvacet miliard liber (500 miliard korun).

Eurokomisař pro hospodářské a měnové záležitosti Olli Rehn ale prohlásil, že o konkrétní částce se bude rozhodovat až na konci listopadu. Oznámení o zajištění dalších úvěrů Irsku ale již snížilo nervozitu na trhu a evropské akciové trhy i měna v pondělí zaznamenaly mírný růst.

Irsko není Řecko

Irsku se ještě před ekonomickou recesí kvůli silnému ekonomickému růstu, zapříčiněném nízkými korporátními daněmi a přílivem zejména amerických investorů přezdívalo Keltský tygr. Silný růst ale vedl k rychlému vzestupu cen a vytvoření takzvané realitní bubliny. Když v roce 2008 splaskla a ceny šly dolů, rapidně se snížily státní příjmy a schodek rozpočtu rychle rostl.

Narozdíl od Řecka, kde bývá hlavní díl viny připisován velkým výdajům státního aparátu, potřebuje Irsko peníze převážně na vyplacení a případně znárodnění velkých bankovních domů. Ty již Evropské centrální bance (ECB) a Irské centrální bance dluží více než 160 miliard eur.

Letošní deficit rozpočtu země dosáhne pravděpodobně dvaatřiceti procent HDP, což je nejvíce v historii Evropské unie. K rychlému růstu státního schodku také přispěla neúspěšná vládní pomoc zadluženým bankám, do kterých bez větších výsledků investovala na pětačtyřicet miliard euro (více než jeden bilion korun).

Celkové zadlužení státu vzrostlo podle statistik Eurostatu od roku 2007 z pětadvaceti procent HDP na loňských pětašedesát procent a podle odhadu irského premiéra dosáhne letos devadesáti tří procent HDP. Pro srovnání, zadluženost Řecka se pohybovala na hranici sto patnácti procent HDP.

Budoucnost? Škrty, daně, úspory

Irská vláda musela v neděli schválit balík úsporných opatření, který po nadcházející čtyři roky výrazně ulehčí státnímu rozpočtu. Země bude muset ušetřit na patnáct miliard eur (přes 360 miliard korun).

Škrty se pravděpodobně dotknou všech oblastí státních výdajů, včetně zrušení několik desítek státních a polostátních organizací a vypovězení takzvané Crokeparkské dohody mezi vládou a odbory, která zaručuje, že se platy státních zaměstnanců nebudou snižovat výměnou za to, že odbory budou spolupracovat při přijímání dalších reforem a rozšíření daňové základny.

Jedním z hlavních témat posledních dní bylo také zvýšení korporátní daně z příjmu, která je pouze dvanáct a půl procenta a do Irska láká investory z celého světa. Podle neoficiálních informací po Irsku její zvýšení požaduje hlavně Německo, které se na jeho vyplacení bude podílet nejvíce.

V rámci Evropské unie ani eurozóny ale neexistují žádné mechanismy, které by mohly státům předepisovat výšku daní. Podle irského ekonoma Colma McCarthyho tak bude zajímavé sledovat, jak se k otázce irských daní postaví státy jako Německo nebo Francie, jejichž daně z příjmu korporací dosahují třiceti procent.

Irové se bouří

Irská média, která se k potřebě záchranných půjček MMF a EU stavěla od počátku kriticky, se podle komentátorky deníku Guardian Lisy O’Carrolové houfně obracejí proti premiérovi Cowenovi a jeho straně Fianna Fáil. Čím dál tím častěji volají po demisi a vypsání předčasných voleb.

„Cowen by měl udělat jedinou správnou věc a rezignovat stejný den, kdy zpečetí dohodu s MMF,“ napsal doslova editor deníku Sunday Times Ireland Frank Fitzgibbon. K odstoupení vyzval Cowena předseda irské Labour Party Eamon Gilmore i zástupci největší opoziční strany Fine Gael, která zastupuje pravý střed.

Proti plánovaným úsporným opatřením a celkové politice vlády v Dublinu v neděli protestovalo 100 až 200 tisíci lidí. Hlavním důvodem protestů je všeobecný odpor k plánům vlády zavést novou daň pro platy státních zaměstnanců, kterou by obešla předchozí dohodu s odbory o jejich nedotknutelnosti.

Další informace:

The Guardian Ireland asks for €90bn EU bailout

BBC News Q&A: Irish Republic finances

BBC News Loan marks thaw in UK-Irish relations

The Guardian Irish bailout: what's next for Ireland as the IMF moves in?

BBC News Huge protest over Irish economy

BBC News Euro and shares rise after Irish rescue deal

The Independent There isn't any need to raise corporate tax rate

    Diskuse