Ochota věřitelů kupovat řecké státní dluhopisy za podmínek, které jsou pro řecký stát přijatelné, setrvale klesá. Podle komentáře BBC, AFP i většiny řeckých deníků je téměř jisté, že vláda George Papandrea požádá vbrzku o nouzový balíček státy eurozóny a Mezinárodní měnový fond (MMF).

V závěru března, tedy po setkání nejvyšších představitelů eurozóny, na němž byl záchranný balíček přislíben, se výše rizikového úročení řeckých dluhopisů pohybovala mezi 5,8 a 6,3 procenty. Do konce minulého týdne stoupla na 7,4 procenta a toto pondělí až na 7,6. V praxi to znamená, že finanční instituce a podnikatelé jsou ochotni Řecku půjčovat jen se stále zvyšujícím se příslibem zisku, který jim musí řecký stát garantovat. Za možnost vypůjčit si na mezinárodních trzích musí dnes Řecko platit dvaapůlkrát více než Německo — dle trhů nejsolventnější stát EU.

Podle zpráv z minulého pátku měly v pondělí, respektive v úterý proběhnout zásadní rozhovory řecké reprezentace, delegace EU a zmocněnců MMF o technických záležitostech eventuálního poskytnutí pomoci. Kvůli uzavření vzdušného prostoru nad Evropou však byla jednání odložena až na středu.

Řecké deníky se v posledních dnech předháněly v dohadech o podmínkách, za kterých budou státy eurozóny a zejména Mezinárodní měnový fond ochotny pomoci. Na březnovém summitu se země platící eurem zavázaly poskytnout třicet miliard eur ve formě zvýhodněných bilaterálních půjček. Dalších patnáct miliard by měl poskytnout MMF. Doposud však není vyjasněno, jak moc bolestná opatření (sociální škrty) bude Řecko nuceno ještě uskutečnit.