Trh Řecku nepomáhá. Musí se obrátit na eurozónu a měnový fond

Petr Jedlička

Navzdory garancím států EU se rizikové úvěry řeckých dluhopisů stále zvyšují. Helénské deníky již vedou otevřenou debatu o tom, jaké podmínky si MMF nadiktuje.

Ochota věřitelů kupovat řecké státní dluhopisy za podmínek, které jsou pro řecký stát přijatelné, setrvale klesá. Podle komentáře BBC, AFP i většiny řeckých deníků je téměř jisté, že vláda George Papandrea požádá vbrzku o nouzový balíček státy eurozóny a Mezinárodní měnový fond (MMF).

V závěru března, tedy po setkání nejvyšších představitelů eurozóny, na němž byl záchranný balíček přislíben, se výše rizikového úročení řeckých dluhopisů pohybovala mezi 5,8 a 6,3 procenty. Do konce minulého týdne stoupla na 7,4 procenta a toto pondělí až na 7,6. V praxi to znamená, že finanční instituce a podnikatelé jsou ochotni Řecku půjčovat jen se stále zvyšujícím se příslibem zisku, který jim musí řecký stát garantovat. Za možnost vypůjčit si na mezinárodních trzích musí dnes Řecko platit dvaapůlkrát více než Německo — dle trhů nejsolventnější stát EU.

Podle zpráv z minulého pátku měly v pondělí, respektive v úterý proběhnout zásadní rozhovory řecké reprezentace, delegace EU a zmocněnců MMF o technických záležitostech eventuálního poskytnutí pomoci. Kvůli uzavření vzdušného prostoru nad Evropou však byla jednání odložena až na středu.

Řecké deníky se v posledních dnech předháněly v dohadech o podmínkách, za kterých budou státy eurozóny a zejména Mezinárodní měnový fond ochotny pomoci. Na březnovém summitu se země platící eurem zavázaly poskytnout třicet miliard eur ve formě zvýhodněných bilaterálních půjček. Dalších patnáct miliard by měl poskytnout MMF. Doposud však není vyjasněno, jak moc bolestná opatření (sociální škrty) bude Řecko nuceno ještě uskutečnit.

Na nátlak eurozóny již řecký parlament schválil všechna úsporná opatření, která mu kabinet George Papandrea předložil. Podmínky, za kterých půjčuje Mezinárodní měnový fond, ale bývají daleko drastičtější. Jeho programy strukturální adaptace si často vynutí i rozsáhlou privatizaci veřejných statků.

Podle řeckého listu Kathimerini je sama Papandreova vláda v otázce jednání s MMF rozpolcená. Část ministrů chce jednat co nejdůsledněji, druhá upřednostňuje rychlost pomoci. Někteří z řeckých ministrů již vystoupili s prohlášením, že v jejich resortech žádné další škrty nenastanou, což situaci dále komplikuje.

Dle Kathimerini zřejmě posílí i současné protestní hnutí. V zemi probíhá každý den alespoň jedna stávka (v úterý například stávkovali majitelé trafik), ke skutečným sociálním bouřím ale dosud nedošlo.

Řecko se do současných obtíží dostalo částečně kvůli globální recesi a z části vinou vysokého státního dluhu, jenž vnikl v důsledku neuváženého hospodaření před vypuknutím světové krize. Dle AFP musí do května získat jedenáct miliard euro na krytí vlastních výdajů a splátek věřitelům, do prosince pak dalších čtyřiatřicet miliard. Jenom na důchody jsou podle francouzské agentury v rozpočtu peníze sotva do konce června.

Další informace:

BBC News Greek borrowing cost at new high

BBC News Greece requests more talks about rescue loan package

AFP Greek borrowing rate rises to 7.621%

AFP Greece sets stage for possible EU-IMF bailout

Kathimerini PM says he won’t balk at IMF loan decision

Kathimerini KIOSKS SHUT: Owners protest tobacco tax