Řecko v pondělí zahájilo novu emisi dluhopisů v hodnotě šesti miliard euro se splatností na sedm let. Všeobecně se očekávalo, že díky evropskému záchrannému balíčku vzroste o dluhopisy zájem, i když se sníží výše jejich garantovaného úročení, takzvaného kupónu. To se však nestalo. Zatímco dluhopisy z první emise zahájené 4. března začali věřitelé skupovat až po ustálení garantovaného úročení na 6,38 procentech, dluhopisy z pondělní emise se zatím prodávají s kupónem 5,9 procent  — tedy při dvojnásobném úročení než kupříkladu dluhopisy Německa. A podle Guardianu není zájem nijak ohromující.

Nutnost vysokého úročení dluhopisů z první emise se přitom oficiálně stala hlavním důvodem, proč Řecko pomoc po eurozóně žádalo. Jak připomíná AFP, ve čtvrtek přislíbený balíček ve výši dvaadvaceti miliard euro, jež mají z jedné třetiny tvořit půjčky od Mezinárodního měnového fondu a dvou zbývajících půjčky od jednotlivých států eurozóny, se země platící eurem uvolily poskytnout až v případě, kdy si už Řecko nebude schopné půjčit obvyklým způsobem. Do té doby měl sloužit jen jako symbolická záruka pro investory a právě pro trh s dluhopisy.

Řecko se do současných obtíží dostalo vinou vysokého státního dluhu, jenž vnikl v důsledku neuváženého hospodaření před vypuknutím světové krize. Podle Guardianu musí do května získat dvacet miliard euro na krytí vlastních výdajů a splátek věřitelům, do prosince pak dalších čtyřiatřicet miliard. Jenom na důchody jsou podle AFP v řeckém státním rozpočtu peníze sotva do konce června.

Další, tedy celkově třetí emise řeckých dluhopisů se očekává v prvních dubnových týdnech. Podle finančních analytiků nadnárodních firem, které oslovily zpravodajské agentury i deník Guardian, bude záležet na další finanční politice Papandreovy vlády, zda úrokové sazby nadále poklesnou, nebo naopak začnou růst.

Na nátlak eurozóny již řecký parlament schválil všechna úsporná opatření, která mu kabinet George Papandrea předložil. Struktura úsporného balíčku, který obsahuje i zmrazení penzí a zvýšení DPH z devatenácti na jednadvacet procent, podnítila v Řecku silné protestní hnutí, které doposud neutichlo.

Dle vyjádření náměstka Filippose Sachinidise z řeckého ministerstva financí pro list Kathimerini už vláda další rozpočtové škrty nechystá, a to ani v případě, že by ji k tomu vyzval Mezinárodní měnový fond.

Dalčí informace:

The Guardian Greece struggles on after weak response to bond sale

AFP Greece races to raise funds on back of EU lifeline

Kathimerini No new measures on way