Úsporná opatření mají vrátit Řecko o třicet roků nazpět

Jan Miessler

Likvidace sociálních práv a finanční injekce přesto nemusí stačit k tomu, aby Řecko znovu postavily na nohy.

Sobotní násilné demonstrace v Aténách a dalších řeckých městech byly údajně pouhou předehrou protestů, které se rozpoutají, pokud vláda schválí drakonická opatření požadovaná Mezinárodním měnovým fondem. Utahování řeckých opasků kvůli obrovskému dluhu by totiž mělo zahrnovat očesání práv, která si Řekové v posledních třiceti letech vydobyli. Lidem se nelíbí především to, že se navrhovaná úsporná opatření nedotknou bohatých.

Měřítkem nespokojenosti obyvatel Řecka může být počet kamenů, kterými zasypali policii. Na třiasedmdesátiletého poslance vládnoucí Panhelénské socialistické strany Apostolose Kaklamanise byli levicoví demonstranti mírnější: když ho spatřili, začali po něm házet pouze plastové lahve naplněné vodou. Socialistický poslanec nakonec pod ochranou policie vyvázl bez zranění.

Podle jeho stranického šéfa a předsedy řecké vlády Georgese Papandrea budou navrhovaná opatření nutná nejen proto, aby země vyvázla z nejhorších dluhů, ale především proto, aby splnila podmínky, za kterých jsou Řecku ochotné pomoci bohaté státy eurozóny. Cenou za rekordní finanční injekci ve výši 120 miliard euro mají být drastické strukturální reformy, osekání veřejných výdajů a zvýšení daní. Mezi opatření bude patřit likvidace práv odborů při kolektivním vyjednávání se zaměstnavateli, konec třináctých a čtrnáctých platů, které vyrovnávaly jinak nízké výdělky ve státním sektoru a také reformy sociálního a zdravotního zabezpečení.

Řekové tak přijdou nejen o téměř všechna sociální práva, která si za třicet let vybojovali, ale také výrazně zchudnou. A možná také přijdou o euro. Přestože slibovaná pomoc ze strany EU vypadá velkoryse, nemusí stačit ke znovunastartování ekonomiky, ale pouze k záchraně před hrozícím bankrotem.

Další informace:

Guardian Greece erupts in violent protest as citizens face a future of harsh austerity