Den po balíčku úspor, privatizací a daňových změn schválili řečtí poslanci i změny zákonů, jež jsou zapotřebí pro uvedení příslušných opatření do praxe. Pro hlasovalo tentokrát 154 poslanců ze 300, všichni z vládnoucí strany PASOK premiéra Papandreoua.

Podobně jako středeční hlasování provázely i ve čtvrtek jednání parlamentu rozsáhlé protesty desetitisíců lidí. Hlavní odborové svazy zároveň pokračovaly ve dvoudenní stávce.

V Athénách, Soluni a dalších velkých městech došlo opakovaně ke střetům radikálnějších skupin s policisty. Ve středu odpoledne hořela krátce i část budovy ministerstva financí. S výjimkou středečního zranění vládního zákonodárce Alexandrose Athanasiadise ale protesty nijak poslance neovlivnily.

Schválení balíčku bylo podmínkou pro vyplacení posledního dílce ze stabilizačního úvěru, jež Řecko dostalo loni na jaře od MMF a států eurozóny (12 miliard eur ze 110), i jakékoliv další pomoci. Země tak odvrátila platební neschopnost, do níž by podle tvrzení vlády upadla po 15. červenci.

Úspěšné hlasování současně oddálilo zásadní restrukturalizaci řeckého dluhu, ke které - nicméně - musí dle velké většiny znalců stejně dojít, dříve či později. Podobný názor mají i trhy, jež nyní přisuzují řeckým střednědobým dluhopisům jen polovinu hodnoty.

Otázkou, o níž už dlouho debatují zástupci nejrůznějších názorových skupin, zůstává, jakým způsobem k tomuto opatření přistoupit.

Balíček by měl dle Papandreouovy vlády vést k úspoře 28,5 miliard eur. 14,32 miliard má ve státním rozpočtu zůstat díky rozsáhlým škrtům a propouštění ve veřejném sektoru. 14,09 miliard má navíc přinést výběr daní, jež další opatření z balíčku zvyšují či nově zavádějí.