Den po balíčku úspor, privatizací a daňových změn schválili řečtí poslanci i změny zákonů, jež jsou zapotřebí pro uvedení příslušných opatření do praxe. Pro hlasovalo tentokrát 154 poslanců ze 300, všichni z vládnoucí strany PASOK premiéra Papandreoua.

Podobně jako středeční hlasování provázely i ve čtvrtek jednání parlamentu rozsáhlé protesty desetitisíců lidí. Hlavní odborové svazy zároveň pokračovaly ve dvoudenní stávce.

V Athénách, Soluni a dalších velkých městech došlo opakovaně ke střetům radikálnějších skupin s policisty. Ve středu odpoledne hořela krátce i část budovy ministerstva financí. S výjimkou středečního zranění vládního zákonodárce Alexandrose Athanasiadise ale protesty nijak poslance neovlivnily.

Schválení balíčku bylo podmínkou pro vyplacení posledního dílce ze stabilizačního úvěru, jež Řecko dostalo loni na jaře od MMF a států eurozóny (12 miliard eur ze 110), i jakékoliv další pomoci. Země tak odvrátila platební neschopnost, do níž by podle tvrzení vlády upadla po 15. červenci.

Úspěšné hlasování současně oddálilo zásadní restrukturalizaci řeckého dluhu, ke které - nicméně - musí dle velké většiny znalců stejně dojít, dříve či později. Podobný názor mají i trhy, jež nyní přisuzují řeckým střednědobým dluhopisům jen polovinu hodnoty.

Otázkou, o níž už dlouho debatují zástupci nejrůznějších názorových skupin, zůstává, jakým způsobem k tomuto opatření přistoupit.

Balíček by měl dle Papandreouovy vlády vést k úspoře 28,5 miliard eur. 14,32 miliard má ve státním rozpočtu zůstat díky rozsáhlým škrtům a propouštění ve veřejném sektoru. 14,09 miliard má navíc přinést výběr daní, jež další opatření z balíčku zvyšují či nově zavádějí.

Od prodeje státního majetku si vláda slibuje dalších 30 až 50 miliard.

Souhrnný přehled všech schválených opatření je k dispozici zde.

Co bude dál?

Ministři financí zemí eurozóny se nyní musejí sejít, aby výplatu posledního dílce loňského úvěru definitivně schválili. Příslušná schůzka je plánována na 3. července, vzhledem ke schválení balíčku však půjde o formalitu.

Zároveň budou v Bruselu pokračovat jednání o další pomoci Řecku, jíž by dle posledních informací měla být nová půjčka přesahující 100 miliard eur. Část těchto peněz poskytnou nejspíše soukromé zahraniční instituce, zejména banky, další pak opět MMF.

Ve výčtu základních motivací tohoto lití peněz do Řecka uvádí agentury v zásadě čtyři body: za prvé, ochrana stabilního kurzu eura a příprava eurozóny na zásadní restrukturalizační proces; za druhé, zvětšení prostoru řecké vládě, která se snaží o prosazení prorůstových reforem; za třetí, ochrana kapitálu, jež do řeckých dluhopisů vložily evropské banky a důchodové fondy, a za čtvrté, udržení prestiže eurozóny, a to jak v tržním, tak mezinárodně-solidárním významu.

V debatách o žádoucí formě restrukturalizace řeckého dluhu má potom nyní největší podporu věřitelů nejměkčí forma procesu — dobrovolná výměna starých dluhopisů řecké vlády za nové, s delší lhůtou splatnosti. Francouzský prezident Sarkozy se nechal v minulých dnech slyšet, že finanční ústavy v jeho zemi jsou ochotny akceptovat obligace s termínem splatnosti až třiceti let.

Téměř každý analytik současně uvádí, že Řecku nebude měkká restrukturalizace stačit. Levicoví autoři přitom volají po co nejčasnějším razantním zákroku, nejlépe úplném odpisu části dluhu. Rozhodování, které ze starých dluhů splatit a které odepsat, by podle nich mohlo být provedeno dluhovou arbitráží.

Princip takovéto arbitráže vysvětluje Tomáš Tožička v diskuzi zde a Kunibert Raffer přímo v tematickém textu.

Pravicový ekonomové naopak hodnotí takový odpis dluhů jako akt morálního hazardu, který by mohl ohrozit důvěru investorů v celý evropský trh. I když vnímají příslušný zásah jako časem nevyhnutelný (ač jsou rozděleni v názoru na to, kdy je jej záhodno provést), má jej podle nich právo realizovat jen Mezinárodní měnový fond, a to dle osvědčených postupů.

Pouze nepatrná menšina znalců dnes vidí optimální řešení v rychlém návratu Řecka k drachmě a její následné devalvaci. Řecký finanční sektor je již natolik propojen s celoevropským, že by si následky takové operace vyžádaly enormní náklady na záchranu všech postižených bank a fondů.

Další informace:

The Guardian Greek MPs vote on next stage of austerity plan

BBC News Greece: MPs pass second austerity vote

BBC News Greece passes key austerity vote

AP Greek parliament passes key austerity bill

Reuters Greek lawmakers endorse austerity despite violence