Řecký balíček v kostce
Petr JedličkaSoubor reforem, škrtů a privatizací, jež bylo Řecko nuceno přijmout, počítá s desítkami opatření různého záběru a razantnosti. O jaká konkrétně jde a na koho dopadnou?
Žádnému zpravodajskému médiu neunikla informace, že řecký parlament ve středu schválil celý balíček úspor, škrtů a privatizací navržený vládou George Papandreoua. Méně se ale už píše o tom, z jakých opatření konkrétně se tento balíček skládá. Příslušná fakta jsou přitom důležitá nejen pro představu, jak moc se budou muset Řekové v budoucnu uskromnit, ale i pro ponětí, které oblasti veřejného sektoru zasáhne přijatý postup nejvíce.
Proto je záhodno si celý balík představit.
Reuters a BBC dělí přijatá opatření do celkem pěti kategorií: změny v daňovém systému; úspory na mzdách státních a veřejných zaměstnanců; škrty ve výdajích jednotlivých rezortů; reformy systému sociálního zabezpečení a plán rozprodeje státního majetku.
Jednotlivé kroky jsou rozplánovány do letošního a následujících čtyř let. Jedná se tedy o plán do roku 2015. Co všechno obsahuje?
Změny v daňovém systému
- bude zavedena nová solidární daň ve výši 1 procento z příjmu pro ty, kdo vydělávají mezi 12 tisíci a 20 tisíci euro ročně, 2 procenta pro příjmovou kategorii 20 až 50 tisíc eur, 3 procenta pro 50 až 100 tisíc eur, 4 procenta pro více než 100 tisíc a 5 procent pro poslance, starosty a další volené či vybírané zástupce lidu
- práh osvobození od příjmové daně se sníží z ročního výdělku 12 tisíc euro na 8 tisíc (z 288 tisíc korun na 119). Základní sazba daně bude stanovena na 10 procent. Zvýhodněni budou lidé pod 30 let věku, lidé starší 65 let a postižení
- plošně se zvýší všechny sazby DPH, a to z 19 na 23 procent, z 11 na 13 procent a z 5,5 na 6,5 procenta
- plošně se zavedou nové daně z luxusního majetku, konkrétně jachet, bazénů a luxusních automobilu
- selektivně se zavedou nové daně pro prosperující odvětví a občany s obzvláště vysokými příjmy
- selektivně se zvýší daně z nemovitostí (u luxusních více)
- DPH pro restaurační a barové služby se skokově zvýší z 13 procent na 23
- daň z pohonných hmot, daň z alkoholu a daň z cigaret se zvedne o třetinu
- zruší se četné daňové výjimky a zreformuje systém výběru daní. Vláda si od tohoto slibuje získat 1,15 miliardy eur (27,6 miliardy korun) do roku 2015
Úspory na mzdách státních a veřejných zaměstnanců
- plat zaměstnanců v podnicích vlastněných státem se sníží o 30 procent
- bude zaveden pevný příjmový strop a také strop na odměny
- budou vypovězeny všechny smlouvy na dobu určitou
- pro celý sektor bude zavedena zásada, že na každého nově přijatého zaměstnance musí připadnout devět jiných, jež odejdou do důchodu
Nominální mzda ve státním a veřejném sektoru by měla v průměru klesnout o 15 procent. O práci by mělo přijít 150 tisíc státních zaměstnanců
Škrty ve výdajích jednotlivých rezortů
- rozpočet ministerstva obrany bude snížen o 200 milionů euro v roce 2012 a o dalších 333 milionů v každém z následujících tří let (4,8 miliardy korun + 3x 8 miliard)
- rozpočet ministerstva zdravotnictví bude ještě tento rok snížen o 310 milionů euro a o 1,81 miliard v následujících letech (7,44 miliardy korun + 43,44 miliard)
- rozpočet ministerstva školství bude snižován flexibilně. Počítá se s uzavřením 1976 škol všeho typu
- z rozpočtu na veřejné investice bude tento rok odebráno 850 milionů euro (20,4 miliardy korun)
- výrazně bude snížena dotace rozpočtům regionálních vlád
Reformy systému sociálního zabezpečení
- státní příspěvek na sociální zabezpečení se ještě tento rok sníží o 1,09 miliardy eur (26,16 miliard korun), v roce 2012 o 1,28 miliardy (30,72 miliard), v roce 2013 o 1,03 miliardy (24,72 miliardy), v roce 2014 o 1,01 miliardy (24,24 miliard) a v roce 2015 o 700 milionů eur (16,8 miliardy korun)
- bude provedena rozsáhlá evaluace jednotlivých nástrojů systému
- selektivně budou rušeny oborové sociální benefity
- budou přijata nová opatření postihující dosud nevykázanou práci
- minimální věk odchodu do řádného důchodu se ustálí na loňském zvýšení (65 let pro obě pohlaví). Na pobírání plného důchodu bude však zároveň zapotřebí odpracovat alespoň 40 let
Plán privatizací
- v roce 2011: kromě prodeje státního podílu v Hellenic Telecom německé korporaci Deutsche Telekom, které již byla dohodnuta, se počítá s prodejem státních podílů v sázkovém monopolu OPAP, finančně servisním podniku Hellenic Postbank, provozovatelích přístavů Piraeus Port and Thessaloniki Port a společnosti Thessaloniki Water (Soluňské vodárny)
- v roce 2012: prodej státního podílu v podniku Athens Water (Athénské vodárny), rafinériích Hellenic Petroleum, energetickém podniku PPC a bance ATEbank
- v roce 2012 by měl zároveň začít prodej státních koncesí na provoz přístavů, letišť a dálnic, jakož i prodej státních pozemků a práv na důlní težbu
- privatizační výnosy se odhadují na 7 miliard eur v roce 2013 (168 miliard korun), 13 miliard eur v roce 2014 (312 miliard korun) a 15 miliard eur v roce 2015 (360 miliard korun).
Dohromady by vláda chtěla privatizacemi získat 30 až 50 miliard eur (720 miliard až 1,2 bilionu korun). S úsporou a výnosy z nových daní se tak počítá až s 78,5 miliardami eur (1,88 biliony korun) pro řeckou státní pokladnu v následujících čtyřech letech.
Další informace:
BBC News Greece set for austerity vote
Reuters Factbox: Greece's revised austerity plan
The Guardian Greece austerity plan: what is being voted on
... je vidět, že to dělá PASOK - tedy socdem.
Kromě privatizace, která dělá z příjmů státu příliš fiskální monokulturu, to ostatní by byly celkem rozumné věci.
Samozřejmě za předpokladu, že by vybrané peníze putovaly do investičních impulsů - jejich použití je ale jak známo jiné - splácení dluhu a podlomená kupní síla - peníze se nebudou topčit uvnitř ve vnitřním reprodukčním koloběhu
http://www.denikreferendum.cz/preview/articles/11009
A pokud by čtenáře zajímalo, co by s Řeckem provedli naši pravicoví ekonomové, doporučuji tuto debatu (tuším z úterý) ... pan Bureš zastupuje klasický neoliberální proud, pan Michl - Kladivo na flákače - asi to nejradikálnější, co dneska zprava váně zaznívá.
http://www2.rozhlas.cz/stream/02377026.mp3
Když dovolíte, reagoval jsem JENOM na to, co je uvedeno v článku ...
kromě toho ty peníze navíc se přece vracet do řeckého reprodukčního koloběhu nebudou - takže jde o podřezávání stromu, na kterém daňové výnosy "sedí" ...
Myslím, že už není cesty z tohoto svrabu - asi jen argentinská cesta bankrotu ...
Konečně - a co by se tak hrozného stalo?
tak budou napříště pro Řeky vyšší úroky - a co ?
Časem i ty poklesnou.
I té Argentině se - za úroky pořád ještě větší než jinde, to je pravda - půjčuje beze strachu a problémy v tomto ohledu Argentina už dávno nemá ...
Jenže Řecko není nezávislá země ...
... je to součást dokonce toho užšího, vnitřního obvodu Svaté země římské národů evropských ...
... takže, pane Jedlička, sice nikoli argentinský bankrot, ale málo platný - beztak půjde o smíšenou kategorii (toho, co to asi bude) - mluvíte o škrtání taky samotného dluhu, nejen v rozpočtech ... ???
Levicoví autoři doporučují, aby k ní došlo na základě dluhové arbitráže, v níž by komise arbitrů rozhodla, které dluhy je z pohledu Řeků důležité splatit a které ne. Pravicoví autoři si myslí, že by měl tvrdou restrukturalizaci provést Mezinárodní měnový fond klasickými neoliberálními postupy.
To, že ke škrtnutí alespoň nějakých dluhů nemusí dojít, dnes říkají pouze někteří představitelé eurzóny.
Po oné restrukturalizaci ale nastane otázka číslo dva: Co dál, aby se něco podobného neopakovalo. Ekonomové zde vidí tři scénáře - vytvoření pevné hospodářské unie z celé eurozóny, vytlačení slabých států z eurozóny a ponechání všecho, jak je to dnes. Zde si netroufám odhadnout, co je pravděpodobnější.