Řekové vstoupili do zatím největší stávky, parlament řeší, co dál

Stávkující a demonstranti chtějí zabránit schválení posledního z úsporných balíčků, jímž vlády eurozóny podmiňují jakoukoliv další pomoc. Mluví se ale zároveň i o alternativách.

(pjed)

28.06.2011 16:00

_ecko_st_vka

Všichni zaměstnanci v Řecku letos stávkují po čtvrté. Poprvé ale po celých osmačtyřicet hodin. Foto archiv Pslweb.org

Osmačtyřicet hodin by měla trvat generální stávka, do které v úterý ráno vstoupilo dva a půl milionu Řeků. Akci vyhlásily odborové centrály ADEDY, GSEE a PAME jako protest proti vládnímu pojetí protikrizových opatření. Jeho posledním projevem je balíček úspor a privatizací premiéra Papandreoua, o němž má v nejbližších dnech hlasovat řecký parlament.

Podle agenturních informací stávkují všichni řidiči hromadné dopravy s výjimkou athénského metra, jehož provoz byl kvůli dopravě demonstrantů zachován. V zemi nejezdí vlaky, trajekty ani většina autobusů. Přijímání letadel na letištích je omezeno jen na určité hodiny.

Vedle zaměstnanců v dopravě stávkují také učitelé, lékaři, herci a lékárníci, dále pak zaměstnanci bank, úřadů a dokonce i kasin. Do práce se taktéž nezapojilo mnoho novinářů.

Zároveň se stávkou probíhají ve větších městech i různá protestní shromáždění. Největší je očekáváno tradičně na athénském náměstí Syntagma – velkého prostranství přímo před sněmovnou. Do oblasti bylo rozmístěno pět tisíc policistů a dle zpráv z úterního odpoledne došlo již k prvním drobnějším střetům.

V Řecku se jedná o čtvrtou generální stávku v tomto roce a druhou v tomto měsíci. Délkou a rozsahem je ale jedinečná. Podle tematických průzkumů, na něž se odvolává BBC, sdílí názor protestujících přibližně 70 procent populace.

Mezitím v parlamentu
Vláda George Papandreoua se mezitím snaží získat dostatečnou parlamentní podporu pro legislativní balíček, jehož schválením podmínila eurozóna a Mezinárodní měnový výplatu posledního dílce loňského zajišťovacího úvěru (12 miliard eur ze 110), i jakoukoliv další pomoc.

Premiér v řeči na počátku úterní schůze prohlásil, že „státní pokladna se rychle vyprazdňuje“, a souhlas s úsporami je tudíž „věc vlastenecké povinnosti“. Podobně se vyslovil i nový ministr financí Evangelos Venizelos, až do minulého týdne největší Papandreoův rival ve vlastní straně PASOK.

Balíček má vést k propuštění 150 tisíc zaměstnanců státu a jeho příspěvkových organizací v příštích čtyřech letech, zvýšení přímých i nepřímých daní, doplňkovým sociálním škrtům (větší část byla schválena už loni) a zavedení zásady deset vyhozených na jednoho přijatého pro celý veřejný sektor. Opatření by měla v celku řeckému rozpočtu ušetřit 20 až 28,5 miliard eur do konce roku 2014 a dále umožnit novou sérii rozprodeje státního majetku v hodnotě 30 až 50 miliard eur.

Konečné hlasování má podle dosud oficiálních informací proběhnout ve středu; podle agenturních zdrojů však premiér zvažuje, že by obešel odpor vlastních poslanců a balíček rozdělil. V takovém případě by se o úsporné části hlasovalo ve středu (s podporou PASOKu) a o privatizační až ve čtvrtek (s podporou pravicové opozice).

Jednání parlamentu mohou dále zkomplikovat demonstrace. Protestujících se totiž ve středu opět pokusí celou parlamentní budovu zablokovat.

Co se stane, když...?
Jestliže parlament vládní návrhy schválí, dostane Řecko nejspíše další překlenovací úvěr. Podle posledních informací by mělo jít o obnos vyšší než 100 miliard eur a jistou část věřitelské zátěže přebere i soukromý sektor. Zároveň by měli věřitelé přistoupit k nejměkčí formě restrukturalizace starého řeckého dluhu – dobrovolné výměně držených dluhopisů za nové, s delší lhůtou splatnosti.

Tato pomoc by měla zajistit řeckému rozpočtu trvalý příjem na další dva roky a řecké vládě čas na prorůstové reformy.

Pokud parlament balíček odmítne, dojdou Řecku oficiálně 15. července peníze a bude nuceno podstoupit tvrdý restrukturalizační proces, řízený přímo MMF. Neoficiálně mu ale eurozóna může vyplatit poslední díl půjčky podmíněně, nebo po rychlé revizi stávajícího balíčku. Takové přehodnocení by potom provedla řecká vláda nejspíš ve spolupráci s opoziční pravicí. Nová demokracie Antonise Samarase se totiž nestaví proti úsporám, ani privatizacím, ale především zvyšování daní.

PASOK premiéra Papandreoua drží v parlamentu 155 míst ze 300. Tři jeho poslanci se ale už nechali slyšet, že program úspor s největší pravděpodobností nepodpoří.

Argumenty kritiků
Řečtí demonstranti a autority, na něž se odvolávají, tvrdí, že země nepotřebuje ani tak další půjčky, jako spíš důslednější očistu a také změnu reformní politiky.

Takovou očistou by mohla podle nich být restrukturalizace dluhů mezinárodní arbitráží, při níž by zvolená autorita rozhodla, které dluhy je nutné splatit s ohledem na zájmy obyvatel a které odepsat. Ekonomové EU i Mezinárodního měnového fondu však něco takového odmítají. Jednak by podle nich po tomto opatření posílilo riziko morálního hazardu (tj. riziko, že by i ostatní země chtěly své dluhy odepsat touto cestou) a jednak prý poškodilo důvěry investorů v celý evropský trh.

V rámci kritiky reformní politiky se zase poukazuje na skutečnost, že rychlé škrty a zavádění neoliberálních opatření ničí neekonomické základy budoucího vývoje státu a konečně i jeho hospodářství. Nejvíce kritizovanými jsou v tomto smyslu úspory ve školství a zdravotnictví, privatizace výdělečných podniků, rušení státní podpory kulturním a neziskovým organizacím či rozprodej veřejných služeb: elektrických rozvodů, vodovodní sítě či dopravní infrastruktury.

Mnoho lidí, jež v současnosti vychází do řeckých ulic, dále argumentuje, že do stávající situace dostala zemi politika mocenské elity, chování velkých bank a zažitý klientelismus ve státních institucích. Tyto je podle nich potřeba postihnout v první řadě. Vláda by se dle demonstrantů měla též prvotně soustředit na důsledný výběr daní (což je v Řecku obrovský problém) a boj s korupcí. Teprve pak by dle protestujících bylo na místě přistoupit k rozsáhlejším škrtům, a to přednostně ve výdajích na obranu či rozpočtech megalomanských stavebních projektů.

Současně s těmito výtkami je přístup eurozóny k Řecku intenzivně kritizován i zprava. Dle tvrdých neoliberálů dochází k morálnímu hazardu už nyní, protože daňoví poplatníci hospodárných států musejí sanovat řecký sociální stát.

Bilance minulého roku
Papandreouově vládě se škrty a úsporami za minulý rok podařilo ušetřit až 20 miliard eur. Tempo zadlužování státu se tím snížilo o celou jednu třetinu, což je na unijní poměry velice slušný výkon.

Letos na jaře byla zároveň spuštěna první vlna privatizací, jež by dle vlády měla vynést až 50 miliard eur.

Řecko nicméně zůstává plně závislé na mezinárodních půjčkách a ukazuje se, že ta poslední (110miliardová) neměla očekávaný stimulační účinek: ratingové agentury snižují zemi i nadále hodnocení, HDP klesá a nezaměstnanost v posledním měsíci vystoupla na rekordních 16,5 procenta. Bez práce je tak dnes v Řecku na 800 tisíc práceschopných.


Další informace:
BBC News Greece gripped by general strike over austerity package
eKathimerini Only metro to run on Tuesday and Wednesday
eKathimerini PASOK tries to win round skeptics
The Guardian Greek general strike and austerity debate - live coverage
The Guardian Greece begins 48-hour general strike
AFP Dissent, strikes ahead for Greece on crisis reform road
AFP Greeks narrowly support austerity measures: poll
Reuters French banks agree to Greek debt rollover


A co si myslíte vy? Diskuse (1 příspěvek)

Lepenka

Michal Špína - komparatista

kresba Úterý, 28.Června 2011, 19:49:29

z El Paísu:
http://tinyurl.com/RescateDeGrecia

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.