„Itálie se defaultu nejspíše nevyhne“, „Silvio Berlusconi nezvládl zastavit nárůst paniky na finančních trzích“, „Vývoj na trhu s dluhopisy vzbuzuje vážné obavy, říká Barroso“. Tak zní titulky zpráv, které za poslední dny objevily v prestižní části internetových stránek BBC a deníku Guardian. Píše se o nové, tentokrát opravdové hrozbě pro stabilitu eurozóny: aktuálně rostoucím zatížení italských vládních dluhopisů, které posouvá v dlouhodobém výhledu zemi do stavu platební neschopnosti.

Podle mínění renomovaného britského think tanku Centre for Economics and Business Research (CEBR), který v minulých dnech zveřejnil sérii vyhodnocení „dobrých“ a „špatných“ scénářů budoucího vývoje, je default Itálie takřka nevyhnutelný. Místní dluhopisy s desetiletou lhůtou splatnosti se nyní prodávají s více než šestiprocentním úrokem. Pokud by tato hladina vydržela, zvýšil by se italský státní dluh ze současných 120 procent HDP na 150 v roce 2017.

Výkonný ředitel CEBR Doug McWilliams navíc připomíná: „I kdyby se vše vyvíjelo nad očekávání dobře a úroková zátěž italských dluhopisů poklesla někam ke 4 procentům (tj. na úroveň minulých let), růst italského hospodářství je dnes tak slabý, že by se státní dluh zvýšil i přesto — a to na 123 procent HDP za 7 let.“

Skutečně „dobrý“ scénář by podle CEBR předpokládal několikaprocentní růst italské ekonomiky po řadu let (nyní 0,1 procenta) a důsledné rozvolnění italského zákoníku práce. To by znamenalo kombinaci hospodářských stimulů a dalšího krácení sociálních jistot, kterou lze prosadit jen velmi obtížně.

Část analytiků očekávala, že premiér Berlusconi oznámí taková opatření při svém čtvrtečním projevu v parlamentu. Nic podobného se ale nestalo. Podle Berlusconiho stojí italské hospodářství na „pevných základech“ a italské banky zůstávají „plně solventní“. Premiér sice slíbil, že jeho kabinet připraví reformu pracovního práva spolu se zaměstnavateli a odboráři, jde však pouze o obecný závazek a podle tematických komentářů jej dal Berlusconi už několikrát.

Čekání na EFSF

Itálie je třetí největší ekonomikou eurozóny a podle AFP by její pád způsobil větší škody, nežli krach hospodářství Řecka, Irska a Portugalska dohromady. Předseda Evropské komise Barroso si to dle BBC dobře uvědomuje: nejprve ve středu vyjádřil „vážné obavy“ nad cenami italských dluhopisů s tím, že neodrážejí skutečný stav italské ekonomiky (čímž nepřímo potvrdil dohad, že jejich cenu uměle vyhánějí spekulanti z hedgových fondů); ve čtvrtek poté obeslal evropské vlády s prosbou, aby uspíšily ratifikaci červencové smlouvy o (mimo jiné) nových pravomocích pro Evropský záchranný fond (EFSF). Ten bude nově moci reagovat na krize preventivně, a vliv spekulantů se tak omezí.

Trhy zatím ve správnost postupu Evropské komise (a po posledním summitu i postupu eurozóny jako celku) věří. Jak ale bylo už naznačeno, někteří analytikové zůstávají přesvědčení, že v dlouhodobém výhledu je zvládnutí italské krize nemožné, i když k včasnému posílení Fondu dojde.

EFSF po reformě by ale mohl výrazně pomoci další ohrožené zemi — Španělsku.

Španělsko je nadějnější

Podle analytiků think tanku CEBR jsou španělské vyhlídky podstatně lepší. Trhy prý dokážou ocenit jak relativně nízké zadlužení státu (i při „špatném“ scénáři nevzroste v příští letech nad 75 procent HDP), tak i reformní úsilí současného kabinetu (Zapaterova vláda zvýšila hranici pro odchod do důchodu, usnadnila propouštění, snížila mzdy ve veřejném sektoru a předložila plán nových privatizací).

Dle AFP španělské vyhlídky zhoršuje zejména zadluženost domácností a situace bank, jež tíží jen těžko splatitelné hypotéky z dob realitní bubliny (2004-2008) v celkové hodnotě 118 miliard eur a vysoká zadluženost domácností. Dále se také ve Španělsku projevují přesahy finanční krize v Portugalsku (jehož státní dluhopisy drží ve velkém objemu právě španělské banky) a celková nejistota v celé eurozóně.

Vláda Josého Zapatera se snaží trhy uklidňovat vlastními silami - po poslední hrozbě agentury Moody’s dokonce Zapatero posunul termín voleb z příštího března na 20. listopadu - ale bez posunu v celé eurozóně to jde jen velmi obtížně. Proto i španělský kabinet naléhá na co nejrychlejší ratifikaci letní eurodohody, která posílí Evropský záchranný fond.

„Neustále o tom s evropskými institucemi mluvíme,“ ujišťovala po středeční nouzové schůzce s premiérem Zapaterem Elena Salgadová, španělská ministryně financí a hospodářství.

„Trhy jsou opět neklidné. Musíme ukázat odhodlání k dalším reformám, zaručit politiku dlouhodobého snižování rozpočtových schodků a zlepšit exekutivu na evropské úrovni,“ cituje ministryni AFP.

Premiér Zapatero, jenž slíbil, že v příštích volbách už kandidovat nebude, se kvůli šířícím se dohadům vrátil z letní dovolené a nyní debatuje s vládou o dalším postupu. Další stabilizační kroky slíbil představit po mimořádných zasedání celého kabinetu 19. a 26. srpna.

Další informace:

ANSA Berlusconi rejects debt crisis despite market upheaval

BBC News Euro crisis: Barroso warns debt crisis is spreading

BBC News Italy 'to default' but Spain may 'just' escape

BBC News Bond market developments are deep concern, says Barroso

The Guardian Silvio Berlusconi fails to stem rising panic in financial markets

AFP Spanish banks face new financing threat: analysts

AFP Spanish risk premium soars, PM interrupts holiday